Jak se zrodil termín "vojensko-průmyslový komplex"

Jak se zrodil termín "vojensko-průmyslový komplex"

22. 01. 2016

Když před padesáti pěti lety odcházel ze svého úřadu americký prezident David Dwight Eisenhower, zmínil i tzv. vojensko-průmyslový komplex, který podle jeho slovo může získat přílišný vliv na chod americké společnosti. Jím užitý termín se brzy prosadil v celospolečenské debatě a pro komunistickou propagandu se také stal jedním z nejužívanějších.

 

Dvacáté století bylo charakterizováno značným nárůstem rozsahu vojenských konfliktů. Jestliže náklady na válečná střetnutí v 19. století se pohybovaly okolo 10 až 15 % národního důchodu, dosahovaly během první světové války až polovinu. Ve druhé světové válce činily v USA v letech 1941 až 1945 cca 60 % a v Sovětském svazu ještě více – cca dvě třetiny.

Během světových válek byly udržovány masové armády, docházelo k rozvoji nových odvětví průmyslu spjatých s novými druhy zbraní (tanků, letectva, raketové techniky, zbraní hromadného ničení, spojovacích prostředků apod.). To vše vedlo k vytvoření zvláštní struktury národního hospodářství v podmínkách mobilizace všech dostupných prostředků pro potřeby vedení válek, ke státní regulaci ekonomiky apod. Zvláště tehdy vznikaly intenzivní vazby mezi státním aparátem a výrobci zbraní a vojenské techniky.

Válečná ekonomika se začala formovat ve 30. letech 20. století v SSSR, Německu a Japonsku, bouřlivě se rozvíjela v letech druhé světové války ve všech válčících zemích. I přes pokles vojenských výdajů a demilitarizaci armád, se však nové tendence rozvíjely dál bez ohledu na tyto skutečnosti, stále více docházelo k posilování vojensko-průmyslových vazeb.

Ty se staly charakteristickými především pro období studené války a lze je vysledovat ve všech významnějších státech (USA, SSSR, francii, Spolkové republice Německo, Číně atd.).

Pro tyto vazby se vžil termín vojensko-průmyslový komplex. Jako první jej použil americký prezident Dwight Eisenhower. Ve svém televizním projevu na rozloučenou na závěr druhého volebního období 17. ledna 1961 řekl:

„Spojení obrovského vojenského establishmentu a rozsáhlého vojenského průmyslu je pro Ameriku novou zkušeností. Celkový ekonomický, politický, dokonce duchovní vliv je pociťován v každém městě, státě, v každém vládním úřadu. Uznáváme naléhavou potřebu pro tento vývoj. Nesmíme nicméně podcenit jeho vážné důsledky.

Vláda musí bránit neoprávněnému získávání vlivu, ať už záměrnému nebo ne, vojensko-průmyslovým komplexem. Možnost zničujícího růstu této nežádoucí moci existuje a bude trvat.

Nikdy nesmíme dovolit tíze tohoto spojení ohrozit naše svobody nebo demokratické procesy. Nesmíme je brát jako samozřejmost. Pouze bdělé a uvědomělé občanství může přinést spojení ohromné průmyslové a vojenské obranné mašinérie s našimi mírovými způsoby, aby bezpečnost a svoboda mohly společně prosperovat.“

Vznik a fungování vojensko-průmyslového komplexu začala intenzivně sledovat západní sociologie a politologie v 60. a 70. letech minulého století. V 70. a 80. letech vyšla celá řada prací i v Sovětském Svazu. Sovětská oficiální propaganda a humanitní vědy pokládaly vojensko-průmyslový komplex za jednu z částí nejreakčnějších a nejagresivnějších kruhů západních zemí, v souladu s teorií státně-monopolního kapitalismu, podle něhož je militarizace jednou z charakteristických črt kapitalistické společnosti.

Důrazně však popíraly, že by k podobnému procesu docházelo v SSSR a dalších socialistických státech, a to i přesto, že právě v těchto desetiletích se objevily o sovětském vojensko-průmyslovém komplexu fundované stati v západní literatuře. Ty vycházely z údajů západních statistik, amerických výzvědných služeb a speciálních institucí např. švédského SIPRI nebo Londýnského institutu mezinárodních strategických výzkumů (IISS). V podmínkách, kdy sovětské archivy a statisticky o vojenské produkci byly přísně tajné a skutečná čísla byla známa jen úzkému okruhu osob, měly velkou cenu.

Existenci vojensko průmyslového komplexu ve vlastní zemi začaly rozkrývat práce ruských historiků až od počátku 90. let, a to nejprve v rámci studia klíčových odvětví tohoto komplexu – v oblasti atomové energie, raketové a kosmické techniky a letecké techniky. Tento výzkum posléze vyústil i v přičlenění oblasti výzkumu k tomuto komplexu a vzniku termínu vědecko-vojensko-průmyslový komplex.

Jaroslav Láník

 

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

08. 08. 2025
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

06. 08. 2025
Během závěrečných bojů druhé světové války obsazovala území československé republiky Rudá armáda.…
Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…