Jan Diviš

Jan Diviš

03. 06. 2018

Po převratu 28. října 1918 nastal Národnímu výboru čas koncepční práce, která od pověřených osob žádala odbornou erudici a pokud možno zkušenosti. Ani Josef Scheiner, schopný organizátor masových předválečných sokolských sletů, ani jeho spolupracovníci, pobočníci v hodnostech subalterních důstojníků, však nebyli připraveni pro vedení vojenských záležitostí na nejvyšší úrovni. Těchto limitů si byl Scheiner dobře vědom, a tak 30. října 1918 oslovil polního podmaršálka ve výslužbě Jana Diviše a jménem Národního výboru jej vyzval k převzetí velení československého vojska.

 

Jan Diviš se narodil 24. října 1862 v Pardubicích. Vojenskou kariéru zahájil ve vídeňské Technické vojenské akademii, kde studium úspěšně ukončil v roce 1882. Vyřazen v hodnosti poručíka, nastoupil do Olomouce k c. a k. ženijnímu pluku č. 1. Po zrušení olomoucké pevnosti se s plukem podílel na dostavbě pevnosti Přemyšlu. Roku 1891 absolvoval Vyšší ženijní kurs ve Vídni a s povýšením do hodnosti setníka 2. třídy nastoupil ve štábu ženijního ředitelství v Brixenu. Následovala služba na velitelství XIV. sboru v Innsbrucku a angažmá učitele technických předmětů na tamní kadetní škole pro pěchotu. V letech 1896–1902 působil při ženijních ředitelstvích v Komárnu, Tridentu a Klagenfurtu. V listopadu 1902 dosáhl hodnosti podplukovníka a převzal velení praporu trenčínského c. a k. pěšího pluku č. 71. Po dalším povýšení velel v letech 1907–1911 berounskému c. a k. pěšímu pluku č. 88. Ve Lvově zastával funkci velitele 21. pěší brigády, získal hodnost generálmajora a v dubnu 1914 nastoupil na velitelství XV. sboru v Sarajevu. Zde prožil nejen červnové manévry a atentát na následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda dʼEste, ale také vyhlášení války.

Po odchodu sboru do pole se stal vojenským velitelem v Sarajevu s působností pro oblast celé Bosny a Hercegoviny. V listopadu 1914 dosáhl hodnosti polního podmaršálka a za necelé dva roky poté pro něj činná služba v rakousko-uherské armádě předčasně skončila. Přesné příčiny nejsou jasné: Podle některých zažádal sám o penzionování kvůli sporům s nadřízenými nad národnostními problémy, podle jiných odmítl velet divizi proti Srbům, a přestože dával v úvahu funkci pro italskou frontu, obdržel výzvu k odchodu do výslužby.

Přesídlil do Prahy, kde při převratu přišel Národnímu výboru nanejvýš vhod. Jako velmi zkušeného vojáka a Čecha s dobrou pověstí vlastence jej 31. října 1918 jmenoval nejvyšším velitelem čs. vojsk. Formování domácího vojska probíhalo pod jeho odborným vedením. S pomocí narychlo sestavených vojenských i dobrovolnických jednotek se podařilo obsadit historické hranice českých zemí. Od 18. prosince 1918 působil jako zemský velitel pro Čechy v Praze, nadále pracoval na konsolidaci vojenských poměrů a později se podílel na unifikaci i reorganizaci armády. V září 1920 nastoupil do úřadu přednosty III. (všeobecně vojenského) odboru Ministerstva národní obrany. Červenec 1921 mu přinesl povýšení do hodnosti generála III. hodnostní třídy (tj. armádního) – byl prvním z aktivně sloužících důstojníků československé branné moci. Pro odchod do výslužby se sám rozhodl v únoru 1924, ale na přání tehdejšího ministra Františka Udržala posečkal v roli poradce další čtyři měsíce, než se definitivně odebral do penze.

Stále se ovšem podílel na vojenském životě, stanul v čele svépomocného sdružení důstojníků ve výslužbě, podporoval spolky válečných invalidů a spolupracoval s Jedličkovým ústavem. Skonal 8. srpna 1934 v nedožitých dvaasedmdesáti letech.

Tomáš Kykal

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

08. 08. 2025
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

06. 08. 2025
Během závěrečných bojů druhé světové války obsazovala území československé republiky Rudá armáda.…
Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…