Jan Kaleta - Pod francouzskou vlajkou

29. 07. 2024

Válka v Indočíně v letech 1945 až 1954 je dnes vnímána především jako oprávněný boj vietnamského osvobozeneckého hnutí proti francouzské koloniální nadvládě. V letech 1949–1950 se však Indočína stala, díky čínské intervenci a podpoře Viet Minhu Sovětským svazem, také jedním z bojišť studené války, kde se vojensky střetl Východ se Západem. V řadách francouzské Cizinecké legie v té době bojovaly stovky Čechů. Mnozí z nich měli za sebou zkušenost z bojů 2. světové války a předpokládali, že vzdálený konflikt je jen předehrou k událostem, které s sebou přinesou pád komunistického režimu v Československu. Jedním z nich byl i Jan Kaleta.

V Indočíně bojovaly v řadách Cizinecké legie stovky českých vojáků. Mezi nimi i Jan Kaleta (1913–1987), na
snímku jako důstojník ve Francii v roce 1940. FOTO: VÚA–VHA

Narodil se 23. května 1913 v ještě nerozděleném Těšíně a v jeho polské části strávil dětství. Po vychození obecné školy a nižšího reformního reálného gymnázia pokračoval ve studiu na české vyšší průmyslové škole v Plzni, kde v roce 1933 maturoval. Následně nastoupil vojenskou prezenční službu. Po jejím skončení se krátce vrátil do civilního života, ale v té době se rozhodl pro dráhu vojáka z povolání. Roku 1935 zahájil studium Vojenské akademie v Hranicích, které úspěšně absolvoval o dva roky později.

Již počátkem dubna 1939 odešel z obsazené vlasti, stal se jedním ze zakládajících členů čs. vojenské skupiny v zahraničí, takzvané Krakovské šestky, a byl jejím prvním designovaným velitelem. Následně odjel do Francie. Prošel Cizineckou legií a v říjnu 1939 jej převedli do formující se čs. armády v jihofrancouzském Agde. Po pádu Francie v červnu 1940 byl evakuován do Velké Británie. Vzhledem k velkému počtu důstojníků v československých jednot￾kách požádal o uvolnění pro službu v de Gaullově armádě „Svobodné Francie“. V roce 1943 odjel na Madagaskar, kde sloužil do konce války.

Po návratu do osvobozené vlasti byl v březnu 1946 jmenován důstojníkem československé vojenské mise ve francouzské okupační zóně Německa a koncem ledna 1948 u velitelství americké armády ve Frankfurtu nad Mohanem.

Krátce po komunistickém převratu, počátkem dubna 1948, na toto místo rezignoval a oznámil do Prahy, že zů- stane na Západě. V Československu byl zbaven hodnosti majora a bylo proti němu zahájeno trestní stíhání. Vstoupil znovu do francouzské armády a sloužil u 13. polobrigády Cizinecké legie. Čtyři roky strávil v Indočíně, mimo jiné jako velitel oblasti Tonkinu, tedy severní části dnešního Vietnamu. Po francouzské porážce u Dien Bien Phu odjel do Francouzské severní Afriky. Několik let žil v metropolitní Francii, ale v roce 1957 se vrátil na Madagaskar. V legii sloužil až do 70. let 20. století. Zemřel 26. listopadu 1987 v jihofrancouzské Nice.

Jiří Plachý

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 31. května 2019.

Aktuálně



Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

22. 10. 2025
Šestého října 1950 se poprvé slavil hlavní svátek „Den Československé armády“ na…

Letecké muzeum Kbely bude ve státní svátek oteřeno

22. 10. 2025
Upozorňujeme zájemce o návštěvu Leteckého muzea Kbely, že mimořádně bude otevřeno také…
V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

21. 10. 2025
Nová výstava v Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína komplexně…
Budování zbrojního průmyslu pro výrobu pěchotních zbraní v prvním desetiletí existence republiky. Shrnutí přednášky kurátora VHÚ Praha Jana Skramoušského

Budování zbrojního průmyslu pro výrobu pěchotních zbraní v prvním desetiletí existence republiky. Shrnutí přednášky kurátora VHÚ Praha Jana Skramoušského

20. 10. 2025
Konec války a rozpad rakousko-uherské monarchie postavil nástupnické státy před řadu problémů,…
33. čs. střelecký pluk „Doss Alto“

33. čs. střelecký pluk „Doss Alto“

16. 10. 2025
V neděli 21. září jsme si připomněli 107 let od bitvy o kótu…