Jan Opletal je dnes vnímán především jako pacifistický intelektuál, který obětoval svůj život v nenásilném protestu proti nacistické okupační moci. Je málo známou skutečností, že jen několik měsíců předtím byl ještě vojákem republiky, připraveným hájit její nezávislost se zbraní v ruce.
Jan se narodil jako osmé dítě v chudé rodině Štěpána a Anny Opletalových ve Lhotě nad Moravou (nyní místní část obce Náklo nedaleko Olomouce) číslo popisné 34 posledního dne roku 1914. Po skončení obecné školy začal navštěvovat měšťanku, avšak již v té době u něj byly zřejmé mimořádné studijní předpoklady. Po roce tedy přešel na reálné gymnázium v Litovli, které ukončil s výborným prospěchem 19. června 1934 složením maturitní zkoušky. Již o necelý měsíc později, 14. července 1934, dobrovolně předstoupil před odvodní komisi a ještě téhož dne nastoupil službu u 2. baterie Dělostřeleckého pluku 101 „Dr. Edvarda Beneše“ v Ruzyni (nyní součást Prahy). Komunistická historiografie později interpretovala toto rozhodnutí jako důsledek toho, že si studium na vysoké škole v té době nemohl ze sociálních důvodů dovolit, a snažila se Opletala vykreslit co „nejpokrokověji“ jako zásadního antimilitaristu. To je však hrubé zkreslení skutečnosti. Opletal sice nedokončil školu pro důstojníky v záloze v Olomouci a v polovině října 1934 se vrátil ke své baterii, která se mezitím přemístila do pražského Motola, svými nadřízenými byl však hodnocen jen v superlativech: „Klidná uzavřená povaha, pilný a svědomitý, dosti energický…“ Sloužil pak jako obsluha děla, následně jako jeden z nejlepších absolvoval plukovní poddůstojnickou školu a působil jako instruktor střelby. Do zálohy odešel 16. července 1936 v hodnosti desátníka.
Na podzim téhož roku se zapsal ke studiu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V létě 1938 byl po skončení druhého ročníku povolán k pravidelnému cvičení. Několik dní poté, co se vrátil, byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Zatímco jeho spolužáci znovu usedali do školních lavic, desátník Opletal ve slovenském Brezně nad Hronom, kam se jeho pluk na jaře 1938 přesunul, znovu oblékal vojenskou uniformu. Do civilu se vrátil mezi posledními – 13. prosince 1938. Zbývalo mu necelých jedenáct měsíců života.
Dne 28. října 1939, v den výročí založení samostatného československého státu, proběhly v Praze protinacistické demonstrace a nepokoje, kterých se Opletal zúčastnil. Mladý medik byl v Žitné ulici v Praze zraněn střelou do břicha. Zemřel 11. listopadu na zánět pobřišnice. Jeho pohřeb 15. listopadu se změnil v další protinacistickou demonstraci. Nacisté pak jako odvetu zavřeli všechny české vysoké školy a 1200 studentů bylo posláno do koncentračního tábora. Dne 17. listopadu popravili devět studentů a funkcionářů studentských organizací. Toto datum se od roku 1941 slaví jako Mezinárodní den studentstva. V České republice vstoupila 1. dubna 2019 v platnost změna názvu svátku na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.