Jaroslav Oldřich Vrána

Jaroslav Oldřich Vrána

06. 04. 2018

Českoslovenští parašutisté, vycvičení v letech 2. světové války ve Velké Británii, měli různá civilní povolání. Jaroslav Oldřich Vrána, parašutista z operace DOLPHIN, však trochu vybočoval z řady, protože byl dunajským lodníkem a odtud vyplynulo i jeho operační nasazení…

 

Narodil se 24. ledna 1914 v obci Jablunka nad Bečvou v okrese Vsetín v českobratrské evangelické rodině. Později se jeho rodina odstěhovala do Hodonína, kde v letech 1925-1929 navštěvoval reálné gymnázium, v letech 1929-1930 studoval na strojnické škole v Napajedlích a ve studiu pokračoval na Vyšší průmyslové škole strojnické v Moravské Ostravě, na které v červnu 1935 úspěšně studium skončil maturitní zkouškou.

Do prvního zaměstnání nastoupil ve funkci konstruktéra v plzeňské Škodovce (automobilové oddělení - speciální vozidla). Od 1. října 1935 do 28. září 1937 absolvoval základní presenční vojenskou službu. Jako maturant v Olomouci s dobrým prospěchem prošel školou důstojníků v záloze, aby po návratu do civilu byl s účinností od 1. ledna 1938 povýšen na podporučíka pěchoty v záloze.

V kritickém roce 1938 stačil Vrána ještě vykonat při květnové pohotovosti čs. armády jako velitel čety u protiletadlové roty frýdeckého cyklistického praporu 2 od 21. května do 17. června mimořádné cvičení. Krátce po té však již nastupuje takřka pětadvacetiletý záložní podporučík jako kadet zaměstnání u Čs. plavby dunajské. Muž, který dosud kromě mateřštiny uměl jen německy, se na Dunaji rychle učí srbochorvatsky a rumunsky a poznává i drsnější stránky života dunajských lodníků, jak o tom svědčí pozdější záznam v jeho evidenční kartě čs. zahraniční armády, kde je u zdravotního stavu poznámka: „jizvy po popálenině a po noži na pravém boku a jizvy na zápěstí pravé ruky“.

Mnichovská tragédie a nacistická okupace zbytku českých zemí v březnu 1939 zastihly Vránu na rumunském úseku Dunaje, kde zůstává jako zaměstnanec Slovenské Dunajplavby. Vrána se však s okupací své vlasti nehodlal smířit a hledal cestu do odboje. Tu nachází v lednu 1940, když si měl 26. ledna 1940 na konsulátu v Temesvaru vyzvednou cestovní Protektoratpass Nr 512. Den předtím však navštívil Bukurešť, kde se dal k dispozici zdejšímu rezidentovi čs. vojenské rozvědky plk. Heliodoru Píkovi.

Je určen jako organizátor sabotážní skupiny mezi českými lodníky SDP a tímto dnem zároveň i evidován jako příslušník čs. zahraniční armády. Strojník tažného parníku Svätopluk Vrána vykonával svou práci velice aktivně, ale 13. října 1940 musí pod tlakem aktivit nacistických tajných služeb opustit svoji loď a přestoupit na parník Štúr, aby druhý den v Gradište vystoupil na jugoslávský břeh.

V Jugoslávii potom zpravodajsky pracoval ve zvláštní skupině s kolegou Františkem Leissem až do 8. března 1941, kdy odjíždí s falešným britským pasem na jméno Josef Pták do Turecka. Odtud se dostává do Palestiny, kde je 23. března 1941 presentován u čs. středovýchodní jednotky pplk. Klapálka. Dne 28. října 1941 je povýšen na poručíka. Spolu s dalšími lodníky SDP, kteří sem uprchli před gestapem, se dává k dispozici Hlavnímu velitelství britských vojsk na Středním Východě v Káhiře. Podílí se zde na vypracování plánů rušení lodní dopravy na Dunaji, minování jeho vodního toku a výběru vhodných cílů leteckého bombardování.

V této situaci je jako odborník a znalec povodí Dunaje vyslán do speciálního výcviku. Počítalo se s ním do sabotážní paraskupiny, určené k diverzím na Dunaji. Pod vlivem momentální válečné situace však SOE od tohoto plánu prozatímně upustila a Vrána byl 21. října 1942 odeslán do Velké Británie, aby zde byl v rámci čs. letectva vyškolen jako navigátor - specialista pro vzdušné kladení vodních min.

Dne 2. ledna 1943 přichází po dlouhé plavbě po moři k Čs. leteckému depotu v St. Athan. Na britských ostrovech prodělává odborný výcvik v několika střediscích, včetně důstojnického velitelského kursu No. 8 u záložního pluku RAF v Granthamu. Dne. 2. září 1943 Vrána získal první důstojnickou leteckou hodnost (Pilot Officer) a 2. března 1944 byl povýšen do hodnosti Flying Officer.

Záhy poté je Vrána povolán opět do dalšího výcviku SOE - tentokrát v severním Skotsku v Arisaig House, odkud je poslán do Káhiry. Po té je cvičen u britského námořnictva a v srpnu 1944 absolvuje další parašutistický výcvik v italském Tarantu. Po absolvování několika seskoků padákem, včetně skoků do vody, je spolu s dalším dunajským lodníkem Adolfem Navrátilem konečně dán k dispozici dunajské sekci Force 339 v Bari a oba jsou zařazeni do skupiny DOLPHIN.

Ta byla vysazena v noci z 14. na 15. září 1944 asi půl hodiny před půlnocí asi dvacet kilometrů jihozápadně od Negotina u obce Sikole, kde bylo partyzánské velitelství 23. divize Národně osvobozenecké armády Jugoslávie (NOAJ) a u něj britská vojenská mise TWILFIT kpt. Hannana.

Čtveřice parašutistů v britských uniformách (spolu s oběma Čechy byli vysazeni i dva Britové – velitel skupiny a radista) zažila po svém vysazení nejeden dramatický okamžik. Parašutisté zachránili životy početné skupiny slovenských lodníků a sám Vrána byl zajat, ale prostřílel se díky druhé dobře ukryté pistoli. Rychlý postup Rudé armády na Dunaji však ukončil jejich operaci a parašutisté se šťastně přes Sofii s pomocí spojenecké mise vrátili po měsíci do Itálie.

Po válce se Jaroslav Vrána vrátil zpět k lodím, nastoupil k Československé paroplavební společnosti a od roku 1947 vedl tuto společnost v Hamburku. Po únoru 1948 odešel do exilu, žil řadu let v Austrálii a v roce 1965 odešel do USA, kde pracoval u firmy Bechtel v San Franciscu a podílel se na stavbě atomové elektrárny na Mount Diablo poblíž San Franciska, zároveň byl činný v exilovém Sokole a v dalších krajanských spolcích.

Po listopadu 1989 navštívil starou vlast a v roce 1991 se zúčastnil parašutistické tryzny v Resslově ulici u chrámu Cyrila a Metoděje. Upřímný vlastenec a statečný člověk Jaroslav Oldřich Vrána zemřel 1. října 1992 v kalifornském Millbrae.

Jindřich Marek

 

PROJEKT 300 – 100 LET je jedním z příspěvků Vojenského historického ústavu Praha k letošnímu výročí sta let od vzniku samostatného Československa. Projekt představuje vojenské osobnosti, zbraně a události se vztahem k české historii zahrnující století 1918 – 2018.

 

Aktuálně



Díly PRIMA Historie představující techniku ze sbírek VHÚ Praha mají půl milionu shlédnutí. Seriál pokračuje historickými tématy

Díly PRIMA Historie představující techniku ze sbírek VHÚ Praha mají půl milionu shlédnutí. Seriál pokračuje historickými tématy

15. 03. 2025
Seriál kanálu PRIMA CNN s názvem PRIMA HISTORIE, který vzniká v úzké spolupráci…
"Noty" k hitlerovské okupaci naší vlasti v březnu 1939 byly rozdány již den předtím. Podívejte se na minutovník cesty do nacistického pekla

"Noty" k hitlerovské okupaci naší vlasti v březnu 1939 byly rozdány již den předtím. Podívejte se na minutovník cesty do nacistického pekla

14. 03. 2025
Středa 15. března 1939 vstoupila do našich dějin jako počátek jednoho z nejčernějších…
Most u Remagenu rozzuřil Hitlera

Most u Remagenu rozzuřil Hitlera

14. 03. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Nová výstava „Jaro 1945 – čas nadějí a iluzí“ před budovou Generálního štábu AČR popisuje závěrečnou fázi 2. světové války

Nová výstava „Jaro 1945 – čas nadějí a iluzí“ před budovou Generálního štábu AČR popisuje závěrečnou fázi 2. světové války

13. 03. 2025
Vernisáž výstavy „Jaro 1945 – čas nadějí a iluzí“ proběhla před budovou…
Podívejte se na techniku, která byla nasazena v ostravské operaci

Podívejte se na techniku, která byla nasazena v ostravské operaci

12. 03. 2025
Další díl seriálu Novinky.cz 1945 - Rok osvobození se věnuje ostravské operaci.…