Jaroslav Pešán - Z pivovaru mezi parašutisty

Občanská povolání řady pozdějších parašutistů vysazených během druhé světové války na okupované území byla velmi rozmanitá a často nečekaná. To je i případ Jaroslava Pešána, který ve 30. letech pracoval jako sladovník v pivovaru Pragovar v Praze­‑Krči. Zde se setkal s Josefem Modřanským, s nímž v roce 1939 odešel do zahraničí.

Narodil se 28. ledna 1912 v obci Klášterní Hradiště. Zde se později vyučil v místním pivovaře. Vojenskou prezenční službu vykonal v letech 1933–1935 u mladoboleslavského pěšího pluku 47. Poté pracoval v pivovaru Pragovar a z Prahy odešel po okupaci do zahraničí tzv. balkánskou cestou. Do Francie k československým jednotkám se dostal v lednu 1940 a byl odeslán do poddůstojnické školy. V řadách pěšího pluku 1 se zapojil do bojů na frontě.
Po bojích ve Francii odjel do Velké Británie, kde byl zařazen jako řidič u velitelské roty pěšího praporu 1. V lednu 1942 byl jeho kamarád Modřanský zařazen ke skupině zvláštních úkolů. Pešán jej v únoru následoval a absolvoval kurz útočného boje ve Skotsku a parašutistický kurz v Ringway u Manchestru. Poté byl převelen ke zvláštní skupině a později zařazen do plánované operace PEWTER pod velením Jaromíra Nechanského. Mezi lety 1943 a 1944 proběhla mezi členy připravovaných výsadků řada neshod, zejména pod vlivem dlouhého čekání na operační nasazení na italské základně.
Zatímco Modřanského skupina IRON s teroristickým úkolem byla kvůli narůstající antipatii mezi oběma členy a dlouhému čekání rozpuštěna, PEWTER se připojila k operaci PLATINUM a po mnohaměsíčním čekání nakonec došlo k jejímu vysazení v noci z 15. na 16. února 1945.
Výsadek pod velením Jaromíra Nechanského, jehož úkoly byly spojovací, zpravodajské a přijímací, měl na okupovaném území poměrně velké štěstí. Seskok byl proveden na plánovaném místě, parašutisté byli přijati na záchytných adresách a zapojili se po improvizované opravě poničené radiostanice do činnosti. Po rozdělení skupiny působil Pešán spolu s Aloisem Vyhňákem na Českomoravské vrchovině ve prospěch odbojové organizace Rada tří, zatímco velitel Nechanský s radistou Jaroslavem Klemešem odešli do Prahy. Všichni členové skupiny se ve zdraví dočkali osvobození. Jaroslav Pešán se po válce rozhodl zůstat v armádě a stál u zrodu československého výsadkového vojska. Jako štábní kapitán pěchoty velel padákové škole v Hradčanech. V roce 1951 jej z armády propustili a pracoval až do 60. let jako řidič u různých podniků. V roce 1965 se dočkal rehabilitace a povýšení na majora. Zemřel ve Šlapanicích u Brna v roce 1972.

Zdeněk Špitálník

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 14. února 2020