Jednání o výstavbě armády v listopadu 1955

Jednání o výstavbě armády v listopadu 1955

14. 11. 2024

V polovině 50. let se konala četná jednání mezi představiteli československé a sovětské armády, které měly určit, jak se bude dále ČSLA rozvíjet. Základem se stal protokol přijatý na zasedání vládních delegací obou zemí v prosinci 1954, který však bylo nutné postupně upřesnit. Téměř o rok později, ve dnech 21. až 24. října, zasedly k precizování jednotlivých oblastí protokolu vládní delegace obou zemí. Na pořadu jednání byly především mírové a válečné počty ČSLA a její přezbrojení.

Zprávu z jednání předložil ministr národní obrany armádní generál Alexej Čepička Politickému byru Ústředního výboru KSČ, které se jí zabývalo 8. listopadu.

ČSLA se v těchto letech potýkala s problémy v doplňování vojsk, neboť do braneckého věku, který byl stanoven branným zákonem z roku 1949 na 19 let, vstupovaly populačně velmi slabé ročníky narozených v druhé polovině 30. let. Tehdy, v důsledku hluboké hospodářské krize a dlouhotrvající recese, klesla porodnost na historické minimum. Bylo tudíž zřejmé, že armáda musí redukovat své počty. Z maxima dosaženého v polovině roku 1953 (300 tisíc mužů) byly mírové počty ČSLA stanoveny na 195 tisíc vojáků (válečné počty zůstaly nezměněny – 850 tisíc vojáků).

Oproti protokolu se nepočítalo se zavedením tříleté základní vojenské služby pro všechny vojáky, ale vzhledem k nasycenosti armády bojovou technikou měly být zvážena možnost tříleté ZVS pro některé letecké specialisty a specialisty obsluhující radiolokační techniku (Nyní i v následujících letech zůstalo vždy jen u úvah. Tříletá ZVS nebyla v ČSLA nikdy zavedena).

Aby armáda mohla mít i tyto snížené počty, bylo nutno provést řadu opatření. Vyčerpanost jednotlivých odvodních ročníků musela dosáhnout 85 % (dosud bylo obvyklých 75 %), mělo dojít k postupnému rušení důlních technických jednotek a ke krácení stavebních technických jednotek a k zařazení části vojáků schopných neřadové služby na funkce plánované pro vojáky řadové služby, k základní vojenské službě měli být povoláni všichni občané německé národnosti apod.

Současně byly projednávány změny v systému výzbroje. K této problematice vypracoval Generální štáb ČSLA návrh základních druhů výzbroje, který vycházel z následujících zásad:

  • vyzbrojit letectvo nejnovějšími typy proudových stíhacích a bombardovacích letounů a postupně nahrazovat proudovými letouny pístové bitevní letouny
  • do výzbroje tankového a mechanizovaného vojska zavést tank T-54, obrněný transportér OT-810 a plovoucí tank PT-76
  • u dělostřelectva, včetně protiletadlového, a u ručních zbraní, stejně jako u radiolokátorů a radiostanic až na výjimky přejít na sovětské systémy.

Změn bylo dosaženo i ve stanovení úkolů v operační přípravě státního území s cílem dosáhnout snížení rozsahu opatření a prodloužení lhůt k jejich splnění. Týkalo se to zejména budování obranných zařízení a letišť, rekonstrukce železniční a silniční sítě atd.

Během jednání se jako problém ukázala špatná koordinace zbrojní výroby a vzájemné dodávky zbraní a vojenské techniky.

Politické byro schválilo zprávu předloženou ministrem národní obrany a uložilo mu připravit dopis předsednictvu ÚV KSSS, jenž by obsahoval návrh přistupovat ke koordinaci výrobních plánů nejen ve vojenské oblasti, ale také ve strojírenství a celou problematiku pojímat mnohem komplexněji než dosud.

Čs. strana v něm upozornila na skutečnost, že státy lidových demokracií přijímají usnesení a uzavírají dohody o dodávkách speciálu, ale to jim nikterak nebrání již sjednané objednávky rušit (klasickým příkladem bylo odmítání dodávek T-34 z naší výroby, neboť vešlo ve známost, že se bude vyrábět T-54 apod.).

Dopis adresovaný prvnímu tajemníkovi ÚV KSSS N. S. Chruščovovi obsahoval i kritiku činnosti Rady vzájemné hospodářské pomoci – sice se zabývá koordinací jednotlivých odvětví rozvoje národního hospodářství členských krajin, ale nevěnuje vždy plnou pozornost potřebám jejich obrany.

V dopise bylo poukázáno dále na skutečnost, že není sladěna stálá spolupráce v oblasti výzkumných a vývojových prací, nejsou koordinovány mobilizační přípravy v rámci národního hospodářství jednotlivých zemí, odděleně jsou projednávány perspektivní plány rozvoje hospodářství a zbrojního průmyslu atd. Uvedené nedostatky přinášely čs. průmyslu značné těžkosti.

I když některé z těchto nedostatků se podařilo částečně odstranit, např. v květnu 1956, byla na zasedání RVHP v Berlíně zřízena Stálá komise pro spolupráci v oblasti obranného průmyslu, ostatní přetrvávaly po celou dobu existence RVHP a Varšavské smlouvy, neboť jednání o výstavbě armád probíhala s představiteli SSSR a velením Sovětské armády vždy především na dvoustranné úrovni a ostatní země o nich byly informovány jen velmi povšechně.

Jaroslav Láník

Aktuálně



Učitelé dějepisu zavítali do Armádního muzea Žižkov, tentokrát bez žáků

Učitelé dějepisu zavítali do Armádního muzea Žižkov, tentokrát bez žáků

14. 11. 2024
Do Armádního muzea Žižkov se v sobotu 9. 11. 2024 vydaly na tři…
Editační maraton o československé historii ve Vojenském historickém ústavu Praha

Editační maraton o československé historii ve Vojenském historickém ústavu Praha

13. 11. 2024
Ve Vojenském historickém ústavu Praha se konala hlavní akce pátého ročníku soutěže…
Na pražském náměstí Míru se tradičně vzpomínalo na válečné veterány

Na pražském náměstí Míru se tradičně vzpomínalo na válečné veterány

12. 11. 2024
Na náměstí Míru v Praze se 11. 11. po roce opět sešli…
Přijďte na komentovanou prohlídku jízdárny ruzyňských kasáren 17. 11. od 10:30

Přijďte na komentovanou prohlídku jízdárny ruzyňských kasáren 17. 11. od 10:30

12. 11. 2024
Využijte státního svátku a zúčastněte se komentované prohlídky jízdárny ruzyňských kasáren, které…
Výročí 11. listopadu si připomínali už Čechoslováci u Dunkerque v roce 1944

Výročí 11. listopadu si připomínali už Čechoslováci u Dunkerque v roce 1944

10. 11. 2024
Výročí příměří a konce bojů 1. světové války si připomínali také českoslovenští…