Kapitán Kupka na Kampě až do konce ledna

Kapitán Kupka na Kampě až do konce ledna

08. 01. 2019

Loni na podzim se do pražského Musea Kampa po dvanácti letech vrátila díla, jež reprezentují válečnou tvorbu umělce, kterého ve světě proslavily především abstraktní malby. František Kupka (1871–1957) je zde představen jako legionář a vlastenec. Význam obou slov se v názvu výstavy vzájemně prolíná, neboť rozhodnutí dobrovolného vstupu do zahraniční armády znamenalo pro tohoto umělce současně odhodlání boje za svobodu své vlasti. Projekt vznikl za spolupráce Musea Kampa s Vojenským historickým ústavem Praha, Vojenským ústředním archivem, Československou obcí legionářskou, Národní galerií, Kunstahalle Praha a soukromými subjekty.

 

Podstatnou část vystavených exponátů tvoří díla z majetku Vojenského historického ústavu v Praze, který vlastní téměř kompletní soubor Kupkových válečných prací. Jeho osobnost je totiž úzce spjata s historií této instituce. Velmi málo se připomíná, že zůstal i po válce v aktivní vojenské službě, v hodnosti kapitána. V květnu roku 1919 byl jedním ze zakladatelů Uměleckého sboru ministerstva národní obrany, na jehož základech vznikl Památník odboje.

Kupka byl pověřen vedením umělecké skupiny a hned v létě 1919 organizoval zahraniční výpravy našich umělců na francouzská a italská bojiště. Dbal přísně a zároveň velmi zodpovědně o vysokou kvalitu výtvarné práce svých podřízených. Kvůli neshodám na Akademii výtvarných umění však ukončil předčasně i svou činnost v armádě a v roce 1920 se vrátil natrvalo do Francie.

Ve třech výstavních prostorách prvního patra muzea jsou představeny především Kupkovy výtvarné práce pro čs. zahraniční odboj v období let 1914–1918. Atmosféru první světové války navozuje hned u vchodu stejnokroj příslušníka francouzské armády. Takovou uniformu nosil Kupka stejně jako ostatní vojáci Roty Nazdar, když na podzim roku 1914 odešel do frontových zákopů v oblasti Champagne. Jen nešťastná instalace stejnokroje s vyhrnutými nohavicemi kalhot je poněkud nedůstojná. Zasloužila by si reinstalaci.

Úvodní sál by měl návštěvníka seznámit s obdobím, které Kupka strávil na frontě. Ponurému šeru stěn, potažených černým vlizelínem, vévodí rozměrná olejomalba Františka Antonína Jelínka. Fotografie a korespondence, kterou zasílal své ženě Eugénii, dodávají vyprávění o Velké válce, Rotě Nazdar a České kolonii v Paříži patřičnou autenticitu. Asi nejslavnější Kupkovo dílo té doby – Smrt praporečníka Bezdíčka a dobrovolníka Šíbala u Arrasu v květnu 1915, je prezentováno na tištěné kopii se zvláštním způsobem instalace. Je škoda, že příběh, který je zde vyobrazen, zůstal návštěvníkovi, až na fotografie hlavních protagonistů, utajen, pokud si nezakoupí či podrobně nepročte příslušný text v katalogu. Pultové vitríny jsou zaplněny předlohami Kupkových ilustrací pro časopis České kolonie.

S temným prostředím úvodní prostory kontrastuje následující místnost se zářivě bílými stěnami. Přechod barevnosti měl být plynulejší, aby si pozorovatel tzv. stačil zvyknout. Nicméně, možnosti sledovat mimořádnou preciznost umělcova výtvarného projevu to jen prospělo. Tematicky je prostor zaměřen na návrhy plukovních praporů a stejnokrojů pro vznikající československou armádu, stejně jako předlohy nejvyšších vojenských vyznamenání. Z realizací jsou zde k vidění prapor 21. čs. střeleckého pluku z roku 1918 a Řád Zlaté lípy, jedno z nejvyšších resortních vyznamenání ministerstva obrany ČR, realizované po mnoha desetiletích v lednu roku 2009. K vidění jsou i osobní dokumenty Františka Kupky (Vojenský kmenový list) nebo autentické předměty z jeho pozůstalosti (képi a vojenský baret) s přiloženými dobovými fotografiemi.

Závěrečná část připomíná nastavené jídlo a zbytečně snižuje kvalitu předešlých instalací. Nepochopitelná je několikanásobná prezentace dekretu k Československé revoluční medaili. Publikace Malířské dokumenty, kterou vydal Památník odboje v roce 1923, je dostupná v každé větší knihovně. Záměr vyplnit prostor za každou cenu je zde příliš zjevný.

I přes všechny tyto výtky bude pro badatele, zabývající se Kupkovou tvorbou pro republiku, „lahůdkou“ vidět v originále návrh praporu 1. čs. pěšího pluku čs. zahraniční armády ve Francii, který byl vytvořen mezi léty 1939–1940. Akvarely pochází z fondů Vojenského ústředního archivu. Jde o vzácnou ukázku pozdní umělcovy odbojové činnosti pro vlast. Ačkoli byl nadobro zklamán svým posledním pobytem v Československu v roce 1936, nepřestal být nikdy dobrým vlastencem a člověkem, ochotným přizpůsobit svoji tvorbu za každých okolností národním zájmům. Podobných umělců bylo jen málo.

Výstava František Kupka: Legionář a vlastenec je v pražském Museu Kampa přístupná do 27. ledna 2019.

Ilona Krbcová

 

Aktuálně



Památný den sokolstva - 8. října. Významný den ČR připomíná statečné členky a členy Sokola, kteří položili životy pro svou vlast

Památný den sokolstva - 8. října. Významný den ČR připomíná statečné členky a členy Sokola, kteří položili životy pro svou vlast

08. 10. 2025
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
V zadním traktu Armádního muzea Žižkov je k vidění nová výstava: "Karpatské iluze, mýty a realita"

V zadním traktu Armádního muzea Žižkov je k vidění nová výstava: "Karpatské iluze, mýty a realita"

07. 10. 2025
Veřejnosti velice lehce přístupný výstavní prostor za Armádním muzeem Žižkov, kam se…
Liptaňský masakr 22. září 1938

Liptaňský masakr 22. září 1938

04. 10. 2025
Na konci srpna tohoto roku se do České republiky vrátily ostatky devíti…
Na Vítkově se sešli příslušníci 4. praporu UNPROFOR, dostali ocenění od ministryně obrany

Na Vítkově se sešli příslušníci 4. praporu UNPROFOR, dostali ocenění od ministryně obrany

03. 10. 2025
Na Vítkově v pátek 3. října nastoupili a byli oceněni bývalí příslušníci…
Historik VHÚ Praha Tomáš Jakl získal cenu Rudolfa Medka

Historik VHÚ Praha Tomáš Jakl získal cenu Rudolfa Medka

02. 10. 2025
Letošní cenu Rudolfa Medka obdržel historik Tomáš Jakl za výsledky své badatelské…