Karel Martinek

Karel Martinek

20. 03. 2018

Statečný obránce Czajankových kasáren v březnu 1939 a příslušník partyzánské skupiny Bílá lvice.

 

Nouzová kasárna v bývalé Czajankově textilní továrně u silnice z Místku na Frýdek před mostem přes Ostravici armádě, která sloužila od roku 1934, již dnes nestojí, ale do naší historie trvale vstoupila ojedinělým bojem vojáků III. praporu pěšího pluku 8 „Slezského“ večer 14. března 1939 proti německým okupantům.

Při té příležitosti je nejčastěji připomínán statečný velitel obránců kasáren kapitán Pavlík, kterého němečtí nacisté za účast v domácím odboji zavraždili 26. ledna 1943 v Mauthausenu.

Poněkud se při tom zapomíná na jeho přítele a dalšího důstojníka při obraně kasáren poručíka Karla Martinka, jehož život byl sice podstatně delší, ale hořkosti a bolesti se v něm se nashromáždilo o to více...

Onoho osudného večera 14. března 1939 vedl důstojník plukovní spojovací roty takřka dvoumetrový dlouhán osmadvacetiletý poručík Karel Martinek u praporu kurs polského jazyka. Polštinu dobře ovládal, protože jeho maminka byla Polka. Po její smrti navíc vyrůstal u tety v Českém Těšíně a později žil v Bohumíně. Po maturitě na střední škole se rozhodl pro dráhu aktivního důstojníka a po absolvování Vojenské akademie v Hranicích byl 1. srpna 1937 jmenován poručíkem pěchoty. O rok později, v září 1938, se potom oženil se svou dívkou Květoslavou a přes dramatičnost oněch dní stále doufal, že spolu společně prožijí kus hezkého života. Mýlil se však. Nejprve přišel Mnichov a o necelého půl roku později se dějiny rozhodly na své stránky čestně zapsat i Karla Martinka a některé vojáky z jeho pluku.

Nebylo to však jednoduché a nebylo to rychle. Připomeňme si například, že v roce 1956 natočil tehdy čtyřiatřicetiletý režisér Jiří Sequens podle divadelní hry Milana Jariše Přísaha, jež se velice volně inspirovala místeckými událostmi, tendenční film ”Neporažení”. Ten sice velice vzletně a romanticky líčí hrdinství čs. vojáků, ale v zájmu komunistické ideologie především záměrně opomíjí hrdinství důstojníků typu Karla Pavlíka či Karla Martinka. Místo toho jsou ve filmu jen schematické figury – slaboch štábní kapitán Richter (Ladislav Chudík), zrádce nadporučík Žáček (Martin Růžek) a opilec poručík Brandejs (Svatopluk Beneš) – aby mohli roli hrdinů převzít komunisté desátník Říha (Gustav Heverle) a civilista Jura (Rudolf Deyl ml.) spolu s přitrouble bodrým Hanákem vojínem Tonkem (Vladimír Krška). Podívejme se proto na tragický osud jednoho ze skutečných hrdinů z řad obránců Czajankových kasáren.

Když musel Karel Martinek v roce 1939 svléknout vojenskou uniformu, pracoval jako poštovní úředník. Aktivně se však s některými dalšími příslušníky pěšího pluku 8 „Slezského“ zapojil do činnosti partyzánské skupiny Bílá lvice (Jan Žižka-Moravskoslezský), které velel poručík dělostřelectva Josef Čapka a v níž působili i někteří další příslušníci pěšího pluku 8. Sabotážní akce, kterých se Martinek zúčastnil, měly vysloveně partyzánský charakter.

V noci z 31. srpna 1. září 1943 například s dalšími třemi muži položil pod koleje na trati Ostrava - Kojetín, asi 800 metrů za nádražím v Lískovci pětikilovou nálož. Hodinu po půlnoci vyrazil pod nákladním vlakem ohnivý záblesk a výbuch, který poškodil lokomotivu, služební vůz a vykolejil sedm plně naložených vagónů, vytrhl asi 80 centimetrů kolejnice. Vagóny se převrhly do řečiště Ostravice a železniční doprava na poškozené trati byla přerušena na patnáct hodin. Ostravské gestapo zuřilo v bezmocném vzteku nad prvním diverzním útokem na železniční trať v tomto kraji. Až za rok v září 1944 gestapo slavilo úspěch a poručíka zatklo.

Když se Karel Martinek po válce šťastně vrátil z koncentráku k ženě a dcerce, netušil, že ty nejhorší chvíle života jej i jeho rodinu teprve čekají. Začal opět sloužit v československé armádě, byl za svou odbojovou činnost vyznamenán a záhy dosáhl hodnosti štábního kapitána.

Dne 18. července 1946 Místek navštívil československý prezident dr. Edvard Beneš, který při prohlídce místa boje z března 1939 na adresu Pavlíkových vojáků prohlásil: „Váš statečný odpor byl vlastně jediným pevným bodem, o který jsme se my v zahraničí mohli opřít a na kterém jsme později začali budovat náš zahraniční odboj.“

Potom však přišel únor 1948. První vlna komunistických čistek v důstojnickém sboru se mu sice vyhnula, ale v únoru 1949 jej jeho žena, které se narodil mrtvý syn, marně čekala, až se vrátí z cesty do Milovic.

Karel Martinek byl zatčen a obviněn z účasti v odbojové skupině demokraticky orientovaných důstojníků, kteří se prý chystali táhnout na Prahu svrhnout Gottwaldův komunistický režim. Nyní již štábní kapitán Martinek byl degradován a odsouzen na 15 let těžkého žaláře. Jeho malá dcerka na záchranu svého tatínka napsala mnoho prosebných dopisů. Neopomněla napsat ani manželce druhého „dělnického prezidenta“ Zápotockého, s nímž jejího tatínka spojovalo datum narození - 19. prosinec. Výsledkem prosebných dopisů bylo nakonec snížení trestu „jen“ na deset let vězení.

Karel Martinek se nakonec ke své ženě a dcerce (budoucí lékařce) vrátil „již“ za sedm let od svého zatčení. Zemřel zapomenut v roce 1975 ve věku 65 let. Jeho obětavá a milovaná manželka Květoslava později prohlásí, že kdyby jeho přítel Karel Pavlík přežil nacistickou okupaci, zastával by jistě stejné životní postoje a prožil by patrně podobný životní osud jako její manžel…

Jindřich Marek

 

PROJEKT 300 – 100 LET je jedním z příspěvků Vojenského historického ústavu Praha k letošnímu výročí sta let od vzniku samostatného Československa. Projekt představuje vojenské osobnosti, zbraně a události se vztahem k české historii zahrnující století 1918 – 2018.

Aktuálně



V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

26. 03. 2025
Na dva druhy umění, které vznikalo pod rukama vojáků za 1. světové…
80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

25. 03. 2025
Dnes si připomínáme 80 let od leteckého útoku na Prahu. První velké…
Dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj převzaly dvě desítky lidí

Dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj převzaly dvě desítky lidí

24. 03. 2025
Dvě desítky hrdinů, kteří odmítli komunistické zlo a postavili se mu na…