Letectví přineslo jeho rodině několik osudných ran. O deset let mladší bratr Emilián zahynul 21. srpna 1943 nad Biskajským zálivem jako radiotelegrafista 311. čs. bombardovací perutě a starší bratr Rudolf zemřel v dubnu 1945 při sovětském bombardování Brna. Karla opustilo štěstí až v únoru 1948, kdy byl komunisty vyhozen z armády a zbaven navždy možnosti brázdit oblohu jako pilot.
Když byl 2. srpna 1940 nadporučík Karel Mrázek přijat do řad Royal Air Force, určitě netušil, že válku ukončí jako podplukovník a britský „group captain“ (hodnost na úrovni plukovníka) s úctyhodnou bilancí osmi vzdušných vítězství a 261 bojových letů v délce 338 operačních hodin. Se svými druhy útočil v husté nepřátelské palbě na pozemní a námořní cíle, doprovázel spojenecké bombardéry a střežil britský vzdušný prostor. Od kamarádů dostal přezdívku Čárli jako oblíbený velitel 313. čs. stíhací perutě a později i Čs. stíhacího křídla (wingu), Britové ho vyznamenali Záslužným leteckým křížem (D.F.C.) a také Řádem za vynikající službu (D.S.O.), který získal jako první československý letec.
Karel Mrázek se narodil 25. listopadu 1910 v Náchodě v rodině výpravčího a po maturitě na brněnské vyšší elektrotechnické průmyslovce se během vojenské prezenční služby dostal na letecké oddělení Vojenské akademie v Hranicích, kterou ukončil jako poručík letectva v červenci 1935. V osudném září 1938, které vyvrcholilo mnichovským diktátem, byl Karel nejmladším velitelem letky u čs. vojenského letectva.
Talentovaného stíhacího pilota poté čekala kalvárie stovek českých letců – hořkost z Mnichova, útěk z protektorátu beskydskými kopci do Polska, uniforma Cizinecké legie, zhroucení Francie a dramatická plavba do tehdejší poslední oázy svobody – Velké Británie. Tam dostal nová křídla a na rozdíl od mnoha kamarádů byl během dlouhých měsíců bojů miláčkem štěstěny, protože jen jednou přistál nouzově s hořícím letadlem.
Ve Velké Británii se i šťastně oženil s českou dívkou. Po únoru 1948 sice strávil dva měsíce ve vyšetřovací vazbě, ale nakonec měl opět „štěstí“ a byl propuštěn. Žil potom v Jablonci nad Nisou. Státní bezpečnost jej bedlivě sledovala až do roku 1985. Plné rehabilitace se dožil po listopadu 1989, kdy byl v květnu následujícího roku povýšen na generálmajora. Čestný občan Náchoda a Jablonce nad Nisou Karel Mrázek zemřel 5. prosince 1998 v Jablonci nad Nisou. Rok předtím jeho spolubojovník a kamarád František Fajtl vydal podle jeho vzpomínek knihu Velel jsem stíhačům, která tak trvale uchovává památku skvělého letce a člověka.