Karel Tichý - Burcoval Čechy v Paříži

27. 07. 2023

Během operačního nasazení přišel o život každý druhý čs. parašutista z Velké Británie vysazený za nepřátelskými liniemi. Ani ti, kteří válku přežili, se však nedočkali zaslouženého vděku osvobozené vlasti. Po únoru 1948 se všichni, bez ohledu na své politické přesvědčení, stali „nepřáteli lidu“ a „agenty imperialismu“. Jedním z těch, kteří doplatili na nástup komunistického režimu, byl štábní kapitán Karel Tichý.

Karel Tichý (1904–1988) seskočil v roce 1944 do okupované Francie s úkolem organizovat odboj v řadách české menšiny. FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 2. listopadu 1904 v Táboře. Po absolvování obchodní školy se ve 20. letech usadil v Paříži, kde pracoval jako bankovní úředník a cvičitel tamní sokolské jednoty. Bezprostředně po vypuknutí druhé světové války narukoval do čs. zahraniční armády. Po pádu Francie odplul do Velké Británie, kde se dobrovolně přihlásil k plnění zvláštních úkolů. V noci z 3. na 4. července 1944 seskočil jako velitel dvoučlenné výsadkové skupiny DESTROYER v okupované Francii.

Spolu s Bohumilem Menšíkem organizovali odboj v řadách české menšiny v Paříži, který vyvrcholil účastí českých bojových jednotek v pařížském povstání v srpnu 1944. DESTROYER v tomto směru patřil k nejúspěšnějším čs. zpravodajským operacím. Koncem roku se Tichý vrátil do Londýna. Měl být znovu poslán do akce, avšak kvůli rychlému konci druhé světové války k tomu již nedošlo.

Po návratu do vlasti Karel Tichý zůstal v armádě jako důstojník z povolání. Krátce po únoru 1948 byl však nejprve přeřazen na podřadné místo v zapadlé posádce a nakonec nemilosrdně vyhozen z armády. Začal pracovat jako dělník, ale již v lednu 1950 byl poprvé zatčen a do června následujícího roku protiprávně vězněn v táboře nucené práce na Mírově. Po propuštění se uchytil jako brusič v kladenských hutích.

Tam jej počátkem září roku 1958 zatkla Státní bezpečnost. Scházel se totiž s několika přáteli, které spojovala sokolská minulost a kritický pohled na socialistickou přítomnost. Netušili, že mezi sebou mají konfidenta… Dne 16. ledna 1959 byl Tichý za činnost v „ilegálním náčelnictvu Podbělohorské župy Sokola“ odsouzen na tři roky vězení, odkud jej vysvobodila až květnová amnestie v roce 1960.

V říjnu 1964 komunistický režim Karlu Tichému nakonec umožnil, aby se s rodinou vystěhoval do Francie. Tam zemřel 3. září 1988 ve městě Montélimar.