Kniha o generálu Janu Syrovém, která má přispět k jeho morální rehabilitaci, byla pokřtěna v Armádním muzeu Žižkov

První ucelená biografie armádního generála Jana Syrového, čelné vojenské osobnosti Československa první poloviny 20. století, byla v pondělí 15. ledna pokřtěna v Armádním muzeu Žižkov. Při křtu ministryně obrany ČR Jana Černochová zdůraznila, že atrium Armádního muzea je symbolickým místem, jelikož právě zde 2. 7. 1932 přivítal arm. gen. Syrový prezidenta T. G. Masaryka a spolu s ředitelem Památníku osvobození gen. Rudolfem Medkem slavnostně otevřeli muzeum, které slouží svému účelu dodnes. Na knize s názvem Armádní generál Jan Syrový – jeden velký český osud se autorsky podílel historik Vojenského historického ústavu Praha PhDr. Karel Straka, Ph.D. spolu s dalšími dvěma odborníky: doc. PhDr. Jaroslavem Rokoským, Ph.D. z Ústavu pro studium totalitních režimů a poručíkem v záloze PhDr. PaedDr. Radimem Chrástem, Ph.D., MBA. Vydavatelem je nakladatelství Tváře.

Knihu, jejíž hlavní osou je generálův životní příběh, tvoří deset kapitol a jeden zvláštní závěrečný oddíl přibližující rehabilitaci této výrazné osobnosti československých dějin pětasedmdesát let od nespravedlivého rozsudku.

Hosty křtu byli potomci generála Syrového – prasynovec Jan Syrový s dcerou a vnukem Michalem Vránou; 1. náměstek ministryně obrany František Šulc; 1. zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR gen. por. Miroslav Hlaváč; zástupce náčelníka Generálního štábu – inspektor Armády ČR gen. mjr. Miloslav Lafek; brig. gen. Aleš Knížek – ředitel Vojenského historického ústavu Praha; plk. Tomáš Skácel – zástupce ředitele Ředitelství speciálních sil MO ČR; ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna; Vladimír Novotný – náměstek hejtmana kraje Vysočina; Mgr. Pavel Pacal – starosta Třebíče a řada dalších.

„Záměrem této knihy je podstatně přispět k celospolečenské a morální rehabilitaci Jana Syrového, na němž byla po 2. světové válce spáchána mimořádně těžká křivda. Stal se obětí jednoho z prvních zpolitizovaných soudních procesů v Československu. Na základě absurdního a extrémně nespravedlivého obvinění jej Národní soud v Praze odsoudil v dubnu 1947 k dvaceti letům vězení. Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek Národního soudu až v dubnu 2022. Jméno a památka armádního generála Jana Syrového byly konečně očištěny,“ prohlásila ministryně obrany ČR Jana Černochová.

Podle ministryně, která sepsala ke knize předmluvu, je důležité si významné vojenské osobnosti naší historie připomínat. „Tento ediční počin významně prohlubuje celospolečenskou rehabilitaci tohoto hrdiny, na němž byla po 2. světové válce spáchána tragická křivda. V roce 1947 byl odsouzen na 20 let těžkého žaláře, přičemž tehdejší rozsudek byl založen na dnes těžko akceptovatelných argumentech a z pana generála se stala oběť, která stála tváří tvář verdiktu bez nároku na zastání od těch, kdo se ho mohli a hlavně z morálního hlediska i měli zastat již po jeho zatčení v roce 1945. Z výkonu trestu byl propuštěn na základě amnestie ve svých 72 letech. Zdůrazňuji, že tento muž se nikdy neprovinil proti cti občana ani proti cti vojáka československé republiky. Toto dílo je společnou, vysoce fundovanou prací historiků Vojenského historického ústavu Praha, Ústavu pro studium totalitních režimů, Československé obce legionářské a nakladatelství Tváře. Vysoce oceňuji, že je to výsledek pečlivé práce s historickými prameny, a to i zahraničními, a čtenář tak získává ucelený obrázek o generálu Janu Syrovém," řekla Jana Černochová.

Generál Syrový na Žižkově vítal T. G. Masaryka a otevřeli muzeum, které funguje dodnes

Dodala, že je ráda, že v auditoriu vidí tváře těch, se kterými se v roce 2022 potkala v knihovně Václava Havla při navrácení hodnosti armádního generála a všech vyznamenání arm. gen. Janu Syrovému po osvobozujícím rozsudku Vrchního soudu v Praze z dubna 2022. „Je symbolické, že knihu křtíme v místě, které je s generálem Syrovým úzce spjato. Přímo zde přivítal generál Syrový jako náčelník Hlavního štábu dne 2. července 1932 prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, v den výročí bitvy u Zborova. Společně s generálem Rudolfem Medkem pak otevřeli Památník osvobození, na jehož tradici nyní navazuje Vojenský historický ústav Praha,“ konstatovala ministryně obrany.

Karel Straka z Vojenského historického ústavu Praha, který promluvil jménem autorského kolektivu, poděkoval všem, kdo byli tvůrcům knihy nápomocni. „Velice si vážíme toho, že se křest publikace o generálu Syrovém může konat v místě, kde prokazatelně armádní generál několikrát pobýval. Zpracovat monografii této osobnosti byla velká výzva a často jsme si kladli otázku, proč se do toho dosud nikdo nepustil. Jedním z vysvětlení může být, že to znamená ponořit se do dvacátých let, a zvláště také do počátku třicátých let 20. století. Československá branná moc tehdy prožívala velice těžké období. Kromě mnohých jiných závažných okolností byl rozpočet Ministerstva národní obrany častým cílem škrtů. Specifická doba zájmům armády nepřála. A právě v oněch letech generál Jan Syrový vykonával vysoce exponovanou funkci náčelníka Hlavního štábu. Vedle toho pak figurují události března 1939 a poté hlavně jejich reflexe v poválečném období. Psát o tzv. třetí republice je skutečně složitým hledáním vztahu k období, které není možné pokládat za plnohodnotnou demokracii. To vyžaduje bez přehánění velké odhodlání. Psát biografii o Janu Syrovém je kromě zmíněné výzvy i velkou zodpovědností k jeho osobnosti a odkazu. Když autoři píší o historické postavě, je přirozené, že si k ní vytvoří určitý vztah. Troufám si říct, že nám se přes přirozený respekt podařilo zachovat objektivitu a popsat úplný život pana generála Syrového,“ uzavřel Karel Straka.