Nový československý stát si ponechal systém ochrany státních hranic zavedený již v habsburské monarchii. Již v únoru 1919 došlo k vyhlášení samostatného československého celního území, na jehož základě bylo nutné zajistit státní hranice nejen z bezpečnostního, ale i celního hlediska. Začaly vznikat první celní úřady a od poloviny roku 1919 byl zahájen provoz celnic na československo-rakouské hranici.
Hlavní celní úřady podléhaly Okresním finančním ředitelstvím a nacházely se jak ve vnitrozemí, tak na samotné hranici. Vedlejší celní úřady pak mohly být pouze na hraniční (celní) čáře. Pokud celní úřad na hraniční čáře nebyl, byla tam zřízena opovědní stanice, která zboží k proclení poukázala k nejbližšímu celnímu úřadu. V takovém případě většinou zboží doprovázela finanční stráž. Při dovozu zboží bylo jeho proclívání u pohraničních celních úřadů prováděno jen v některých stanovených případech, jinak se k proclení poukazovalo vnitrozemskému celnímu úřadu.
Na konci roku 1918 sloužilo v československé celní správě 462 celních úředníků a 46 praktikantů, přičemž po roce 1921 se tento počet téměř zdvojnásobil a stabilně se udržoval až do konce 30. let.
Vládním nařízením č. 131/1932 Sb. z 22. července 1932 byl pro československé celní úředníky na dalších více než 15 let zaveden nový služební stejnokroj tmavozelené barvy s velmi originální a tvarově nezaměnitelnou poboční zbraní – mečíkem vzor 1932.
Jeho přímá, dvoubřitá čepel s oboustranným středovým žebrem je na vnější straně rikasa nejčastěji značena písmenem Z v kruhu – výrobce Jan Zineder, Vrkoslavice, na vnitřní straně pak nápisem „VRKOSLAVICE“. V některých případech však rikaso celních mečíků zůstalo bez označení výrobce. Jílec byl odlit z mosazi a posléze ručně cizelován a pozlacen. Přímá příčka oválného tvaru je tvořena stylizovanými pletenci a zakončena kuličkami. V předním rameni příčky je asi 10 mm obdélníkový otvor pro provléknutí třapce. Rukojeť je z obou stran vykládána perletí, na vnější střence je připevněn malý státní znak ze zlaceného kovu. Nejcharakterističtější část mečíku tvoří hlavice jílce ve tvaru lví hlavy (v menším množství hlavy lvice), jež má v tlamě připevněn pohyblivý kroužek k upevnění pásky třapce. Elegantní kovová pochva je z větší části potažena lepenou hlazenou kůží tmavozelené barvy. Horní kování (obústek) má na vnější straně připevněn závěsný knoflík ve tvaru lipového listu, spodní kování je zdobeno reliéfem čtyř lipových listů a zakončeno kuličkou. Všechny viditelné kovové části pochvy jsou zlacené.
Mečík byl nošen na levém boku v závěsníku ze zelené hlazené kůže, který byl k opasku připevňován pomocí dvou zlatých dracounových nebo zelených kožených pásků, zakončených dvěma zlacenými karabinkami. Předpisový třapec byl vyroben ze zlatého dracounu s polouzavřeným žaludem se zeleným dýnkem. Je však známo, že předpis byl dodržován velmi benevolentně a u mečíků celní služby se objevuje celá řada různých třapců.
Délka 366 mm, délka čepele 235 mm, šířka čepele 21 mm, délka pochvy 281 mm, hmotnost 386 g, hmotnost s pochvou 544 g.
Jan Šach