Miloš Knorr byl prvním čs. vojákem, který byl zraněn v operaci OVERLORD, jíž se účastnil v řadách britského 43. průzkumného pluku.
Narodil se 20. září 1918 ve Slezské Ostravě v rodině řídícího učitele. Krátce na to se rodina přestěhovala do Ivančic u Brna, kde vychodil obecnou školu a v letech 1928–1936 navštěvoval čs. reformní reálné gymnasium, na němž maturoval.
V říjnu téhož roku nastoupil po dobrovolném odvodu vojenskou prezenční službu u dragounského pluku 6 v Brně. Nejprve však absolvoval záložní důstojnickou školu v Pardubicích. Po roce služby byl přijat jako frekventant do Vojenské akademie v Hranicích, kterou v hodnosti poručíka jezdectva ukončil 14. srpna 1938.
Počátkem září 1938 se vrátil k dragounskému pluku 6 do Brna, kde byl ustanoven na místo velitele čety 2. eskadrony I. korouhve. V tomto zařazení prodělal i zářijovou mobilizaci. Počátkem roku 1939 nastoupil aplikační kurz v hranické akademii, který byl však v důsledku okupace předčasně ukončen. Znovu se vrátil do Brna, avšak již 8. května 1939 byl odeslán na dovolenou „na neurčito“.
V září téhož roku začal studovat abiturientský kurz na obchodní akademii, avšak v té době byl již pevně rozhodnutý odejít za hranice. První neúspěšný pokus učinil na v říjnu 1939 na rakousko-jugoslávských hranicích. Dne 20. listopadu byl zatčen pravděpodobně v souvislosti s činností domácího odboje, avšak nic se mu nepodařilo prokázat, takže byl na Vánoce 1939 z vazby propuštěn.
Krátce na to, 4. února 1940, přešel moravsko-slovenské hranice. Na Slovensku byl vězněn, avšak podařilo se mu uprchnout. Na francouzský konzulát v Budapešti se dostal 20. února a 16. března 1940 přijel s transportem čs. uprchlíků do Bělehradu. Dále pokračoval přes Řecko a Turecko do Marseille. Dne 27. března 1940 byl prezentován v čs. zahraniční armádě ve Francii.
O několik dní později, 5. dubna, byl zařazen ke Smíšenému přezvědnému oddílu 1 a 25. května přemístěn k velitelství 1. čs. divize. Ústupových bojů ve Francii neúčastnil.
Do Velké Británie přijel 7. července 1940 na lodi Viceroy of India. Vzhledem k velkému počtu důstojníků byl nejprve ve velitelské záloze, od počátku roku 1941 sloužil jako obsluha kulometu u protiletadlové čety štábní roty čs. brigády a v polovině května 1941 byl přemístěn k Smíšenému přezvědnému oddílu. Od března 1942 velel jedné z jeho čet. Mezi tím byl 28. října 1941 povýšen do hodnosti nadporučíka jezdectva.
Absolvoval také řadu speciálních kurzů a školení. Ještě ve Francii to byl kurz protiletadlového dělostřelectva, na Britských ostrovech pak Junior Leader School, minometný kurz, kurz pro nižší velitele, paradesantní kurz a instruktorský paradesantní kurz.
V létě 1943 se přihlásil na dlouhodobou stáž do britské armády. Od čs. Náhradního tělesa byl v polovině října 1943 poslán k britskému 43. průzkumnému pluku (43-rd Regiment Reconnaissance Corps, resp. od 1. ledna 1944 43-rd Reconnaissance Regiment Royal Armoured Corps).
V jeho řadách se také zúčastnil druhé vlny operace OVERLORD. Dne 18. června 1944 se s částí pluku nalodil na palubu Motor Transport Ship T 72, která následně zamířila v konvoji spojeneckých plavidel ke francouzským břehům. Dne 24. června byla nedaleko pláže SWORD tato loď výbuchem německé miny potopena. Pluk ztratil 183 mužů a na 120 zraněných bylo evakuováno. Miloš Knorr naštěstí patřil do druhé skupiny. Šlo o největší tragédii během vyloďování spojeneckých jednotek.
Po vyléčení byl poslán na francouzské bojiště. Byl zařazen jako velitel čety a zpravodajský důstojník. Jeho nadřízení si jej vysoce cenili. V hodnocení ze září 1944 se např. uvádí: „Neobyčejně talentovaný. Získal si neobyčejných zásluh v opatřování zpráv o nepříteli pro britskou jednotku, u níž je přidělen. Svým charakterem a osobností skvěle reprezentuje čs. důstojníka.“ Vzhledem k tomu, že se v té době všichni čs. důstojníci na stážích u britských jednotek měli vrátit do řad čs. armády, byl jmenován „dočasným poručíkem Jeho Veličenstva britského krále bez nároku na plat“. Čs. strana to akceptovala a v listopadu 1944 jej jmenovala „čs. styčným důstojníkem u 43. britského průzkumného pluku“.
Konrrův pluk postupoval přes Belgii a Nizozemí a v září 1944 se významně podílel na pozemní části operace MARKET-GARDEN. Válku ukončil v severním Německu, v okolí Brém. K 28. říjnu 1944 byl povýšen do hodnosti kapitána jezdectva.
Za bojové zásluhy mu byl králem Jiřím VI. udělen Řád Britského impéria (The Most Excellent Order of British Empire – Member), dále byl nositelem Čs. válečného kříže 1939, Čs. medaile Za chrabrost, Čs. vojenské pamětní medaili se štítky F – VB a britských kampaňových medailí 1939 – 1945 Star a France and Germany Star.
Po skončení války byl 19. července 1945 jmenován zatímním velitelem Čs. vojenské mise u velitelství 21. skupiny armád. Z této funkce se podílel především na repatriaci čs. občanů zavlečených na území západních okupačních zón Německa, tedy vězně koncentračních táborů, totálně nasazené a zajatce. Tuto misi ukončil počátkem roku 1946, kdy se vrátil do osvobozené vlasti. Následně se stal frekventantem Vysoké školy válečné v Praze, kterou v polovině července 1947 s výtečným prospěchem ukončil.
Jako jeden z jejích nejlepších absolventů se na podzim 1947, již v hodnosti majora, stal členem jejího pedagogického sboru jako profesor všeobecné taktiky. V té době byl již sledován komunisty ovládanou armádní kontrarozvědkou a po únoru 1948 se stal jednou z prvních obětí čistek.
Byl přemístěn ke 12. tankové brigádě do Moravského Šternberku, avšak 1. května 1948 se mu podařilo přejít hranice do Rakouska a dostat se do západních sektorů Vídně. V následujících měsících pracoval pod krycím jménem „Major Peter“ pro americkou CIC, a od léta 1948 pro vídeňskou pobočku zpravodajské skupiny generála Františka Moravce.
V létě 1955 emigroval do USA. Po listopadu 1989 byl v rámci rezortních rehabilitací jmenován generálmajorem Armády ČR ve výslužbě. Zemřel 1. července 2008 v New Yorku.
Jiří Plachý
PROJEKT 300 – 100 LET je jedním z příspěvků Vojenského historického ústavu Praha k letošnímu výročí sta let od vzniku samostatného Československa. Projekt představuje vojenské osobnosti, zbraně a události se vztahem k české historii zahrnující století 1918 – 2018.