Miloš Knorr - První zraněný z Normandie

29. 07. 2024

Na plážích Normandie se jako první českoslovenští vojáci vylodili důstojníci naší zahraniční armády, pobývající na dlouhodobých stážích u britských jednotek, nejdříve 7. června 1944 kpt. Pravoslav Kubišta. Několik dní po něm, 24. června 1944, dorazil k francouzským břehům npor. Miloš Knorr. Jeho loď však byla potopena a Knorr získal smutný primát. Stal se prvním vojákem čs. pozemní armády, zraněným v operaci OVERLORD.

Miloš Knorr (1918–2008) jako důstojník čs. zahraniční armády ve Velké Británii na snímku z léta 1940.
FOTO: VÚA–VHA

Narodil se 20. září 1918 ve Slezské Ostravě v učitelské rodině. Po maturitě na gymnáziu v Ivančicích v roce 1936 nastoupil dobrovolně vojenskou prezenční službu. Během ní se přihlásil do Vojenské akademie v Hranicích, kterou úspěšně ukončil v roce 1938 a stal se důstojníkem z povolání. Po okupaci se zapojil do odboje. Byl nacisty krátce vězněn. Když jej propustili, na nic nečekal a v únoru 1940 se mu podařilo odejít za hranice. Počátkem dubna byl prezentován v československé zahraniční armádě v jihofrancouzském Agde. Po porážce Francie odplul do Velké Bri￾tánie. Zde se v polovině října 1943 přihlásil k dlouhodobé stáži v britské armádě. Byl zařazen ke 43. průzkumnému pluku Královského obrněného sboru, s nímž se o osm měsíců později také účastnil vylodění v Normandii, při němž byl zraněn. Po vyléčení odjel za svým plukem, který zatím vítězně postupoval Francií. V té době přišel rozkaz, aby se vrátil zpět k čs. jednotkám.

Na žádost svých nadřízených, kteří si jeho vojenských hodnot vysoce cenili, byl ponechán v britské armádě. Za hrdinství prokázané v bojích ve Francii, Belgii, Nizozemsku a v severním Německu mu král Jiří VI. udělil Řád Britského impéria V. třídy. Únorový převrat v roce 1948 jej zastihl jako profesora Vysoké školy válečné v Praze. V té době byl již sledován Reicinovým Obranným zpravodajstvím a stal se také jednou z prvních obětí personálních čistek v armádě. Dne 1. května 1948 se mu však podařilo znovu odejít za hranice.

Okamžitě se zapojil do aktivit třetího odboje. Pod krycím jménem „major Petr“ pracoval pro americkou CIC ve Vídni. Později se stal příslušníkem Czechoslovak Intelligence Office (CIO), zpravodajské služby organizované v exilu pod patronací Britů generálem Františkem Moravcem. V roce 1955 odjel z Evropy do USA, kde se usadil. V Československu byl po listopadu 1989 rehabilitován a v roce 1995 jej prezident Václav Havel jmenoval generálmajorem Armády České republiky ve výslužbě. Zemřel 1. července 2008 v New Yorku. Deset let poté, roku 2018, byly jeho ostatky převezeny do vlasti a pohřbeny v Ivančicích.

Jiří Plachý

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 28. června 2019.

Aktuálně



Doplněni další hrdinové do rubriky KALENDÁŘ HRDINŮ – VHÚ PRAHA A LIDOVÉ NOVINY

Doplněni další hrdinové do rubriky KALENDÁŘ HRDINŮ – VHÚ PRAHA A LIDOVÉ NOVINY

23. 08. 2024
Stejně jako v létě loňského roku jsou do rubriky „KALENDÁŘ HRDINŮ –…
Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

21. 08. 2024
Letošní výročí Sověty vedené invaze do Československa 21. srpna 1968 znovu připomíná,…
Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

20. 08. 2024
V Praze ve dnech 20. a 21. srpna 1969 byli při demonstracích připomínajících…
V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

16. 08. 2024
Práce v muzeích Vojenského historického ústavu Praha se nezastavují ani v nejparnějších dnech. Nyní…
SVAZARM/ZVÄZARM v prvých rokoch svojej existencie

SVAZARM/ZVÄZARM v prvých rokoch svojej existencie

14. 08. 2024
V polčase 20. storočia sa nezdalo, že 2. svetová vojna bude svetovou vojnou…