Miloslav Kašpar - Vytipoval Gabčíka s Kubišem

05. 08. 2023

Anglické šlechtické panství Cholmondeley je trvale spojeno s československou historií. Zámecký park se po porážce země galského kohouta ve druhé světové válce stal prvním domovem několika tisíc našich vojáků na území Británie. Jedním z nich byl také Miloslav Kašpar, který se ve Francii zúčastnil ústupových bojů. Přes Gibraltar se mu spolu s mnoha dalšími čs. vojáky podařilo dorazit 7. července 1940 do přístavu Plymouth. Z jihu Anglie dopravili unavené československé vojáky vlakem do tábora v Cholmondeley.

Miloslav Kašpar (1914–2009) na snímku z 25. října 1944. Tento voják si ve Velké Británii všiml Jozefa Gabčíka s Janem Kubišem, které doporučil do zvláštních oddílů. FOTO: Archiv autora

„Stále jsme však měli na sobě francouzské uniformy. I přes příslib nových, britských jsme museli 26. července defilovat před prezidentem Benešem v těch starých. Nové jsme dostali teprve během srpna, což jsme chtěli nějak oslavit. Tehdy přišel vojín dělostřelectva sochař František Bělský s nápadem vytvořit památník připomínající příchod československých vojáků do Británie. Dokázal jej vytesat za neuvěřitelně krátkou dobu. Na den svatého Václava, 28. září 1940, jej mohl odhalit Jan Masaryk,“ vzpomínal Miloslav Kašpar v rozhovoru s autorem.

Byl to právě Miloslav Kašpar, tehdy nadporučík, kdo zpravodajcům počátkem roku 1941 doporučil k přijetí do zvláštních oddílů dva muže, kteří později sehráli klíčovou roli při likvidaci Reinharda Heydricha. „Doporučil jsem četaře Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Byli to výborní vojáci a dobří kamarádi, kteří byli iniciativní a stateční již při francouzském tažení.“

Kašpar se narodil 12. února 1914 v Praze. V letech 1935 až 1937 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a během zářijové mobilizace v roce 1938 byl velitelem kulometné roty. Již dva dny po německé okupaci, 17. března, odešel do Polska. Koncem září jej internovali v SSSR, kde v různých táborech zůstal až do 12. dubna 1940, kdy mohl odcestovat do Francie.

Většinu války strávil v Británii, až počátkem března 1945 odjel na východ, u 1. čs. armádního sboru v SSSR zastával funkci zástupce velitele praporu. Nedlouho po únoru 1948 byl donucen k druhé emigraci. Komunisty neměl nikdy v lásce a netajil se tím…

Vrátil se do Británie a záhy začal pracovat pro zpravodajské služby. Aktivně se také zapojil do činnosti Čs. obce legionářské v zahraničí, v roce 1981 byl zvolen jejím předsedou. V roce 1990 byl plně rehabilitován a 9. června 1994 jej prezident Václav Havel jmenoval do hodnosti generálmajora. Miloslav Kašpar zemřel 4. listopadu 2009 v Oxfordshiru.