Největší letecký útěk z Československa: tři stroje najednou, 24. března 1950

Největší letecký útěk z Československa: tři stroje najednou, 24. března 1950

20. 03. 2014

Dne 24. března 1950 se uskutečnil největší hromadný letecký útěk v dějinách Československa. Jeho protagonisty se stali českoslovenští letci bojující předtím v letech druhé světové války v britském královském letectvu (Royal Air Force - RAF).

 

Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 se z hrdinů protinacistického odboje rychle stali podezřelí sympatizanti Západu. Jednou z reakcí na rostoucí případy propouštění z armády se staly odchody letců za hranice. Důvodem nebyla jen nevalná životní perspektiva v novém režimu, ale i reálné ohrožení provokacemi, mučením ve vyšetřovnách 5. oddělení hlavního štábu.

Do zahraničí odešlo bezprostředně po únoru 1948 na 450 letců, včetně již předtím demobilizovaných. Více než sto z nich se po válce znovu uplatnilo v RAF. Plány či pokusy o opuštění republiky představovaly nejčastější důvody soudního postihu letců. V pojetí tehdejší justice nešlo o pouhé opuštění republiky ale o velezradu. Soudy odůvodňovaly přísné rozsudky tzv. notorietou. Bylo jim totiž „notoricky známo“, že se uprchlíci v zahraničí automaticky zapojí do činnosti proti režimu.

Úvah, příprav a pokusů o úlet byla řada. Letci využívali vojenská, sportovní i dopravní letadla. Asi největší pozornost vzbudil synchronizovaný úlet tří dvoumotorových letadel Československých aerolinií Douglas C-47 s posádkami bývalých příslušníků RAF na vnitrostátních linkách 24. března 1950. Byli to Oldřich Doležal, Bořivoj Šmíd, Stanislav Šácha, Vít Angetter, Kamil Mráz, Ladislav Světlík a Viktor Popelka. Letadla startovala v přibližně stejnou dobu z Bratislavy, Brna a Ostravy a směřovala do Prahy. Během letu posádky zamířily přes státní hranice do Spolkové republiky Německa, a to většinou aniž by si toho cestující vůbec všimli.

Letadla postupně přistávala na americkém vojenském letišti v Erdingu u Mnichova. Z celkem 83 cestujících ve třech letadlech jich zůstalo v zahraničí po přeletu do Německa dvacet pět. Z konspiračních důvodů většina cestujících nemohla být informována o plánovaném útěku. A také proto se mnozí vrátili, protože nechtěli emigrovat bez přípravy a svých rodin. Na Západ se tak dostala například matka krasobruslařky Áji Vrzáňové Anna nebo budoucí žena redaktora BBC Zdeňka Mastníka Helena Polívková.

Po návratu cestujících a letadel do Československa zahájil režim velkou propagandistickou protiamerickou kampaň, která se stala první z řady dalších otřesných událostí toho roku v Československu. V březnu a dubnu to byl proces s představiteli katolických řeholí, v dubnu 1950 následovala likvidace klášterů (akce K), v červnu proces a poprava Milady Horákové a na něj navazující následné procesy s údajnými i skutečnými odpůrci režimu.

Ještě roku 1950 vyšla propagandistická kniha Jindřicha Suchého „Únos do Erdingu“. O dva roky později natočili režiséři Ján Kadár a Elmar Klos propagandistický film „Únos“. Úlet je ve filmu konstruován zcela nepravdivě jako americké spiknutí. Rovněž další průběh pobytu cestujících v Německu je popsán zcela tendenčně: Američané jsou po přistání zklamáni, že se většina cestujících chce vrátit domů a že unesený odborník (herec Ladislav Pešek) odmítá prozradit tajné plány výstavby velkého průmyslového závodu. Další cestující poslanec Horváth dokonce z americké internace uprchne a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne osvobození unesených. Film posloužil jako ukázka americké brutality a triumf statečnosti československých vlastenců. Současně byly negativně vykresleny i profily bývalých letců RAF. Režiséři Kadár a Klos později natočili i film „Obchod na korze“ oceněný roku 1966 dokonce cenou a Americké filmové akademie za nejlepší cizojazyčný film. Sám Kadár paradoxně roku 1968 emigroval do USA.

Úlet do Erdingu měl významné následky i pro další bývalé letce RAF. Ke 27. březnu 1950 zaměstnávaly Československé aerolinie 101 členů létajícího personálu. Z toho bylo 53 bývalých příslušníků RAF. Po březnovém úletu byli v průběhu roku postupně všichni tito letci z ČSA propuštěni.

V souvislosti s hromadnými útěky do zahraničí je možno zmínit i případ tzv. Vlaku svobody. Železničáři Konvalinka a Truxa spolu s dalšími informovanými uprchlíky konečnou stanicí rychlíku v Aši projeli bez zastavení a podařilo se jim přejet státní hranici až do bavorského Selbu. Stalo se to 11. září 1950. Na 35 cestujících zůstalo tehdy v Německu. Z činu byly opět obviňovány USA, ale šlo nepochybně opět o iniciativu českých občanů.

Úlet tří civilních letadel se liší od únosů v pozdějších desetiletích především tou skutečností, že s letadly uletěli příslušníci jejich posádek. Tedy k ohrožení cestujících nedošlo a nemohlo dojít. Protiletecká ochrana Československa navíc v té době nepředstavovala rovněž žádné ohrožení pro takový úlet. Případ se odehrál navíc v době politicky vysoce vypjaté, kdy letcům RAF hrozily politicky motivované sankce a perzekuce, včetně věznění.

Prokop Tomek

 

Aktuálně



Učitelé dějepisu zavítali do Armádního muzea Žižkov, tentokrát bez žáků

Učitelé dějepisu zavítali do Armádního muzea Žižkov, tentokrát bez žáků

14. 11. 2024
Do Armádního muzea Žižkov se v sobotu 9. 11. 2024 vydaly na tři…
Editační maraton o československé historii ve Vojenském historickém ústavu Praha

Editační maraton o československé historii ve Vojenském historickém ústavu Praha

13. 11. 2024
Ve Vojenském historickém ústavu Praha se konala hlavní akce pátého ročníku soutěže…
Na pražském náměstí Míru se tradičně vzpomínalo na válečné veterány

Na pražském náměstí Míru se tradičně vzpomínalo na válečné veterány

12. 11. 2024
Na náměstí Míru v Praze se 11. 11. po roce opět sešli…
Přijďte na komentovanou prohlídku jízdárny ruzyňských kasáren 17. 11. od 10:30

Přijďte na komentovanou prohlídku jízdárny ruzyňských kasáren 17. 11. od 10:30

12. 11. 2024
Využijte státního svátku a zúčastněte se komentované prohlídky jízdárny ruzyňských kasáren, které…
Výročí 11. listopadu si připomínali už Čechoslováci u Dunkerque v roce 1944

Výročí 11. listopadu si připomínali už Čechoslováci u Dunkerque v roce 1944

10. 11. 2024
Výročí příměří a konce bojů 1. světové války si připomínali také českoslovenští…