Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025

Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Portál Novinky.cz k tomuto významnému výročí připravil seriál, na kterém spolupracují také historici Vojenského historického ústavu Praha. Jejich mediální výstupy můžete sledovat i na našem webu.

Projekt portálu Novinky.cz 1945 - Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. 

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Německá osobní loď Wilhelm Gustloff (pojmenována po švýcarském nacistovi německého původu, který v Davosu založil švýcarskou odnož NSDAP) vyplula z Polska 30. ledna 1945. Na lodi pro 1500 cestujících bylo ale násobně více lidí – někteří se na ni dostali ze člunů jen díky kapitánovi, který se nad nimi slitoval a vzal je na palubu. 

Tato plavba byla součástí masivní „Operace Hannibal“, jejímž cílem bylo evakuovat německé občany a vojáky ohrožené v roce 1945 sovětským postupem v Kuronsku, Východním Prusku včetně Königsbergu i Pomořan. 

Loď zaregistroval kapitán Alexander Marinesko, který velel sovětské ponorce S-13. Ta v Baltském moři plula už tři týdny, ale zatím nenarazila na žádný cíl. Kapitán natočil ponorku tak, aby z ní mohl vypálit torpéda proti levému boku lodi.

Čtyřicet minut po zásahu už loď ležela na boku. I když stovky lidí zabily exploze a další zemřeli v panice v tlačenici, naprostá většina umřela na podchlazení.

Navzdory velkému množství obětí nebyl útok na Wilhelma Gustloffa válečným zločinem, jak se občas uvádí. Loď, která po pět let sloužila jako nemocniční, už správně jako nemocniční označena nebyla. Byla vyzbrojena několika protiletadlovými děly, a kromě civilistů evakuovala také 918 námořníků, kteří se připravovali sloužit na ponorkách a na lodi bydleli.
Celý článek najdete ZDE. Najdete v něm dobové fotografie, ale i video se záběry z filmu „Zkáza lodi Gustloff“, který v roce 2008 natočil režisér Joseph Vilsmaier.

Aktuálně



„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…
Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

15. 04. 2025
Brněnská fáze bratislavsko-brněnské operace v dubnu 1945 nebyla úplně jednoduchá. Sovětská vojska…
Navštivte výstavu o Pražském povstání u  cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

Navštivte výstavu o Pražském povstání u cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

11. 04. 2025
Za zeleným plotem zadního traktu Armádního muzea Žižkov, kolem nějž vede hodně…