Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025

Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Portál Novinky.cz k tomuto významnému výročí připravil seriál, na kterém spolupracují také historici Vojenského historického ústavu Praha. Jejich mediální výstupy můžete sledovat i na našem webu.

Projekt portálu Novinky.cz 1945 - Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. 

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Německá osobní loď Wilhelm Gustloff (pojmenována po švýcarském nacistovi německého původu, který v Davosu založil švýcarskou odnož NSDAP) vyplula z Polska 30. ledna 1945. Na lodi pro 1500 cestujících bylo ale násobně více lidí – někteří se na ni dostali ze člunů jen díky kapitánovi, který se nad nimi slitoval a vzal je na palubu. 

Tato plavba byla součástí masivní „Operace Hannibal“, jejímž cílem bylo evakuovat německé občany a vojáky ohrožené v roce 1945 sovětským postupem v Kuronsku, Východním Prusku včetně Königsbergu i Pomořan. 

Loď zaregistroval kapitán Alexander Marinesko, který velel sovětské ponorce S-13. Ta v Baltském moři plula už tři týdny, ale zatím nenarazila na žádný cíl. Kapitán natočil ponorku tak, aby z ní mohl vypálit torpéda proti levému boku lodi.

Čtyřicet minut po zásahu už loď ležela na boku. I když stovky lidí zabily exploze a další zemřeli v panice v tlačenici, naprostá většina umřela na podchlazení.

Navzdory velkému množství obětí nebyl útok na Wilhelma Gustloffa válečným zločinem, jak se občas uvádí. Loď, která po pět let sloužila jako nemocniční, už správně jako nemocniční označena nebyla. Byla vyzbrojena několika protiletadlovými děly, a kromě civilistů evakuovala také 918 námořníků, kteří se připravovali sloužit na ponorkách a na lodi bydleli.
Celý článek najdete ZDE. Najdete v něm dobové fotografie, ale i video se záběry z filmu „Zkáza lodi Gustloff“, který v roce 2008 natočil režisér Joseph Vilsmaier.

Aktuálně



V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

01. 07. 2025
První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací…
Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína  vojáci oslavili Den ozbrojených sil

Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína vojáci oslavili Den ozbrojených sil

30. 06. 2025
Přesně před 107 lety čs. legionáři ve Francii přísahali věrnost vznikajícímu československému…
Výsadek v pavučinách smůly a zrady

Výsadek v pavučinách smůly a zrady

30. 06. 2025
O prvotním úspěchu noční výsadkové operace na okupovaném území rozhodovalo v letech 2.…
Nová výstava před Generálním štábem AČR ukazuje proměny české armády

Nová výstava před Generálním štábem AČR ukazuje proměny české armády

26. 06. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začala nová výstava s názvem Nová armáda…
Přijďte na poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu, tématem je čs. armáda 1945–1948 v tvorbě Vojenského filmového a fotografického ústavu

Přijďte na poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu, tématem je čs. armáda 1945–1948 v tvorbě Vojenského filmového a fotografického ústavu

25. 06. 2025
V čtvrtek 26. června se v kinosále Armádního muzea Žižkov koná poslední…