Nepolapitelný Jan Smudek

V Protektorátu Čechy a Morava nežil snad nikdo, kdo by neznal jméno Jana Smudka. Byl jedním z nejhledanějších odbojářů, které se nacistům nikdy nepodařilo zatknout. Jeho osudy údajně volně inspirovaly tvůrce slavného filmu Casablanca a v tehdejším Sovětském svazu o něm natočili hraný film pojmenovaný Nepolapitelný Jan.

Jan Smudek (1915–1999) se nejprve zapojil do domácího odboje. Gestapu unikl za hranice, kde vstoupil do československých jednotek na západě. Fotografie z roku 1941 jej zachycuje po příjezdu do Velké Británie. FOTO: VHA Bratislava

Narodil se 8. září 1915 v Bělé nad Radbuzou, avšak vyrůstal v Domažlicích. Okupace jej zastihla jako studenta vyšší průmyslové školy v Kladně, kde si doplňoval středoškolské vzdělání.

Na jaře 1940 probíhalo na Domažlicku rozsáhlé zatýkání příslušníků skautské odbojové organizace napojené na Obranu národa. Dne 20. března 1940 si gestapáci přijeli i pro Smudka. Ten však použil zbraň, jednoho z tajných policistů těžce zranil a uprchl. Nacisté navíc zjistili, že jim mezi prsty proklouzl člověk, který 8. června 1939 v Kladně zastřelil německého policistu a po němž několik měsíců marně pátrali. Přestože Smudka hledaly všechny německé i protektorátní bezpečnostní složky, podařilo se mu s pomocí odboje uprchnout přes hranice. „Balkánskou cestou“ se dostal do Francie a v polovině května 1940 byl prezentován v čs. zahraniční armádě.

Zúčastnil se ústupových bojů v červnu 1940 a znovu mu přálo štěstí. I když se nestihl nalodit na poslední loď odplouvající do Velké Británie, přes Casablancu a francouzské Antily se nakonec na jaře 1941 dostal na britské ostrovy. Po několika měsících se dobrovolně přihlásil k letectvu. Absolvoval příslušný výcvik a od července 1944 do ledna 1945 létal operačně jako navigátor u čs. letky 68. noční stíhací peruti RAF. V létě 1945 se vrátil do vlasti. Usadil se v Ašském výběžku, kde v dnešních Hranicích v Čechách dostal do národní správy malou továrnu. Nijak se netajil svým negativním postojem k nastupující komunistické totalitě, takže se již v roce 1947 stal obětí (naštěstí nevydařené) provokace tajných služeb ovládaných komunisty. Díky tomu však věděl, jaký osud by jej v „lidově demokratickém“ Československu čekal, a krátce po komunistickém převratu znovu odešel do exilu. Do vlasti se vrátil až po roce 1989. Žil v ústraní a 17. listopadu 1999 zemřel v Dílech u Klenčí pod Čerchovem.

JIŘÍ PLACHÝ

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 23. září 2016