Nová výstava mapuje válečné kroky k čs. samostatnosti

Ke Dni ozbrojených sil České republiky, který připadá na úterý 30. Června, byla před budovou Generálního štábu Armády České republiky otevřena výstava „Cestami odboje k 30. 6. 1918“. Představuje podstatné okamžiky z válečných let 1914-1918, které se vztahují k odbojové a vojenské činnosti té doby a vedly až ke vzniku samostatného Československa.

Další z řady výstavy před budovou Generálního štábu Armády České republiky přichystal Vojenský historický ústav Praha, jmenovitě jeho historik dr. Karel Straka. Na více než dvacítce panelů jsou představeny klíčové okamžiky, události, ale i konkrétní osobnosti, které se vztahují k cestě českého národa k samostatnosti, resp. vzniku Československa.

Výstavu zahájil náčelník Generálního štábu AČR, generálporučík Josef Bečvář. Ten ve svém úvodním projevu zmínil nejen otázku historického vývoje, ale věnoval se i současné situaci ve světě a nutnosti reagovat na ni celkovou připraveností armádních složek, včetně modernizace technického vybavení.

Po slavnostním přestřižení pásky provedl Karel Straka účastníky vernisáže po jednotlivých panelech a podal jim odborný výklad ke konkrétním událostem.

Den ozbrojených sil připadá na 30. června, neboť právě toho dne v roce 1918 došlo k slavnostnímu předání praporu 21. čs. střeleckému pluku v Darney (viz níže).

Výstava na celkem 22 panelech ozřejmuje např. tato témata: Zdroje a počátky čs. odboje v Rusku, Historické pozadí krajanského odbojového hnutí ve Francii, První čeští dobrovolníci v Rusku - Vznik a bojová činnost České družiny, První čeští dobrovolníci na francouzské půdě - Vznik a bojové nasazení Roty Nazdar, Čs. dobrovolnické jednotky na východní frontě (1915‒1916), Čs. střelecká brigáda před bitvou u Zborova, Bitva u Zborova 2. července 1917, Souvislosti vzniku Čs. autonomní armády ve Francii, Odbojové hnutí čs. zajatců v Itálii. Z vedoucích osobností odboje jsou panely věnovány Tomáši Garrigue Masarykovi, Edvardu Benešovi a brigádnímu generálovi Milanu Rastislavu Štefánikovi

Jako ukázku uvádíme texty dvou panelů vztahujících se k působení jednotek ve Francii a v návaznosti k 30. červnu 1918

Souvislosti vzniku Čs. autonomní armády ve Francii

Politický význam československé válečné účasti vystihl T. G. Masaryk již v únoru 1915 těmito slovy: „Postavíme-li armádu, dostaneme se tím do nového právního postavení k Rakousku i Spojencům; další krok by byl eventuálně i formální prohlášení války Rakousku-Uhersku. Tím se vytvoří politická situace, která nám umožní ve chvíli mírového jednání dosáhnout aspoň minima našich požadavků. V každém případě nebudou moci Spojenci ani Vídeň přejít kolem nás mlčky, budeme-li mít vojáky; budou míti spojenci i naši doma eventuálně kompenzační prostředek k dosažení ústupků naší věci národní, i kdyby to pak dopadlo špatně. Bez rozhodného boje i vojenského nedostaneme však nic od nikoho.“

Vysoce náročné politické úsilí, podložené nespornými úspěchy Čechoslováků na frontách, přinášelo odezvu v postupných vstřícných krocích dohodových mocností. Uvažme, že na počátku nikdo o Čechoslovácích a o jejich tužbách nevěděl nic, anebo téměř nic. Čs. národní radě se podařilo vytvořit podmínky pro vznik národních vojenských jednotek na území Francie v prosinci 1917, kdy francouzská vláda publikovala dekret o zřízení samostatné čs. armády ve Francii. T. G. Masaryk prohlásil zjara 1918 za její součást též Čs. sbor v Rusku. Význam těchto rozhodnutí spočívá mimo jiné v tom, že Dohoda o této tak mimořádně závažné věci jednala s Čs. národní radou de facto jako s představitelkou budoucího státu, jenž ale ještě neexistoval. Již tím Dohoda brala na vědomí nárok Čechoslováků na vlastní státní a národní existenci.

Čs. příspěvek válečnému úsilí Dohody lze vyjádřit prostřednictvím počtu pluků, což byly od jara 1916 základní čs. vojenské jednotky. Celkem bylo postaveno 22 střeleckých, 5 dělostřeleckých, 2 jezdecké a 3 záložní pluky. Jednotu Čs. autonomní armády na všech frontách demonstrovalo jednotné číslování pluků. Střeleckým plukům v Rusku byla přidělena čísla od 1, ve Francii začínaly od 21 a v Itálii od 31. Obdoba tohoto systému se vztahovala rovněž na další jednotky a velitelství. Podrobnosti jejich vnitřní organizační skladby byly ovlivněny odlišnostmi organizačních zásad armád, v jejichž rámci čs. útvary a vyšší jednotky vznikaly. V čs. jednotkách konalo aktivní službu asi 90 000 mužů.

Slavnost předání praporu 21. čs. střeleckému pluku v Darney 30. června 1918

Příslušníci čs. autonomní armády vykonali první vskutku významný slavnostní pochod 30. června 1918 ve francouzském Darney jako součást slavnosti, při níž se uskutečnilo proslulé odevzdání praporu 21. střeleckému pluku. První čs. útvar, postavený na francouzské půdě, obdržel tento symbol darem od představitelů Paříže. Jedinečnost tehdejších okamžiků vyplývá z faktu, že čs. dobrovolníci vyslechli, že francouzská vláda akceptovala právo Čechoslováků na státní samostatnost a uznala Čs. národní radu za základ příští čs. vlády. Nesmírně náročná práce těch, kteří odpovědně přispívali k protihabsburskému odboji, přinesla ovoce. Významně tu zapůsobil politický ohlas vojenských úspěchů čs. dobrovolníků u Zborova i z jiných bojišť. V co doufali, o čem snili a pro co nasazovali životy, se 30. června 1918 stalo skutkem.

Celé vojenské slavnosti byl přítomen francouzský prezident Raymond Poincaré, jehož doprovázeli ministři i vojenští a političtí zástupci spojeneckých států. Edvard Beneš, nejvyšší přítomný představitel ČSNR, před nastoupenými řadami čs. dobrovolníků prohlásil vstříc hlavě francouzského státu:

„Pane prezidente! Na území Francie jsme se pokusili utvořiti svou vlast. Naše malé vojsko ve Francii je jádrem jednoho a jediného vojska československého, které se nyní bije na třech bojištích a které zastupuje celý náš národ. Celé toto vojsko o sto tisících mužů, a celé Čechy a Slovensko vzhlížejí k nám a poslouchají nás dnes s pohnutím i s hrdostí, s nekonečnou láskou a oddaností. Odpoví brzy na naše dnešní slova. Račte odevzdati tento prapor našemu vojsku, které je výrazem naší suverenity a naší nezávislosti. Ponese jej od vítězství k vítězství jako druhdy naši předkové. Ponese jej pokrytý slávou do naší drahé vlasti v den společného triumfu Francie a Čech."

 RED