Nové číslo Historie a vojenství se věnuje i historii ČSLA

Nové číslo Historie a vojenství se věnuje i historii ČSLA

15. 10. 2020

Před několika dny vyšlo letošní třetí číslo Historie a vojenství, časopisu, který vydává Vojenský historický ústav Praha. Čtenář zde nalezne také dva stěžejní materiály týkající se minulosti ozbrojených složek v době komunistického režimu. Jeden z textů se věnuje období druhé poloviny padesátých let, druhý materiál se zabývá armádou v době počínající normalizace.

Na titulní straně Historie a vojenství 3/2020 spatří čtenář fotografii z období druhé světové války, respektive z Bitvy o Británii. V letošním roce jsme si připomněli její 80. výročí. Snímek ukazuje československé piloty před letounem Hurrican Mk.I od 310. čs. stíhací perutě, přičemž na krytu motoru je symbolické označení státní příslušnosti: malý český lev.

Časopis otevírá rozsáhlý materiál Jana Šacha nazvaný Výstavba ČSLA v druhé polovině padesátých let; jedná se o první část rozsáhlé studie. Autor zde uvádí: „V polovině padesátých let dvacátého století se završil proces změny charakteru budoucího válečného konfliktu. Dosud hlavní způsob vedení soudobého boje, bojová činnost s použitím konvenčních prostředků doplněná jednotlivými jadernými údery, vystřídalo od roku 1954 plánování všeobecné jaderné války jako jediného způsobu možného vzájemného střetnutí obou světových velmocí – USA a Sovětského svazu.“ Autor zkoumá, jak tuto skutečnost vyhodnotilo velení československé armády a co všechno z toho vyplývalo pro naše vojsko, respektive čs. armádu jako součást armád východního bloku.

Prokop Tomek z VHÚ je autorem textu Morálně-politický stav ČSLA na počátku normalizace. Autor se věnuje především období konce 60. let a tomu, jak na zásadní změnu politických podmínek reagovalo velení ČSLA a také vojáci samotní. „Sovětské způsoby vyjednávání o dislokaci vojsk byly bez nadsázky vyděračské a v dlouhodobé perspektivě zcela neupřímné,“ charakterizuje celou situaci Tomek. Na jiném místě pak popisuje postupné změny nálad i postojů: „Od ledna do června 1969 se již v armádě drolila jednota odmítání srpnové intervence. Podílel se na tom nejen politický tlak shora a nucený odchod části nejaktivnějších vojáků z povolání do zálohy, ale i pátrání vojenské kontrarozvědky po protiokupačních aktivitách armády v srpnu 1968.“

Tomek dále uvádí čísla týkající se čistek v armádě. Ke konci roku 1970 například muselo z funkcí odejít pro „pravicové názory “ či „politické nezvládnutí funkce“ 34,4% generálů. Od roku 1970 do roku 1973 muselo z důvodu „politické nezpůsobilosti“ armádu opustit 4 013 příslušníků velitelského sboru. V té době také ztratilo členství v KSČ celkem 7 229 vojáků z povolání, tedy 15,6% stavu.

Zajímavé kapitole z dějin protektorátu se věnují autoři Petr Kaňák a Jan Vajskebr. Jejich text nese název Plány ozbrojených složek nacistického Německa na potlačování „vnitřních nepokojů“ v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři nejprve rozebírají otázku vnitřní úlohy německých ozbrojených sil, popisují první podobu protipovstaleckých opatření v protektorátu (již v roce 1939), dále je zde popsána opatření proti vzdušným silám. Autoři pak upřeli svoji pozornost na období konce války, kdy možnost povstání v protektorátu sílila a kdy také svoji aktivitu vyvinuly partyzánské oddíly.

Méně známou tematikou je historie Podkarpatské Rusi po roce 1945, resp. po anexi tohoto území Sovětským svazem. Jiří Plachý z VHÚ se dané problematice věnuje v textu Oběti „železné opony“ na Podkarpatské Rusi po sovětské anexi. „Zatímco v Československu byl před únorem 1948 nelegální přechod státních hranic přestupkem, trestaným nejčastěji dvěma až třemi týdny vězení, odpykávanými ve snesitelných podmínkách okresních věznic, v Sovětském svazu šlo o zločin, za nějž mohl být jeho pachatel zbaven svobody na řadu let. Trest si pak většinou odpykal v pracovních lágrech…“

Otázku tajných služeb a období první republiky dlouhodobě zpracovává ve VHÚ Karel Straka, ten je rovněž autorem textu Obraz československého vojenského zpravodajství v názorech a poznatcích německého Vrchního velitelství pozemního vojska z druhé poloviny března 1939. Text je doplněný zajímavým obrazovým materiálem. K druhé světové válce se vrací i materiál Válečný prožitek MUDr. Miroslavy Klímové-Fügnerové, který vychází z dokumentu, vytvořeného lékařkou a odbornou publicistkou. Autorka (1905-1988) v něm detailně popisuje své prožitky, zkušenosti, osudy a vnímání Pražského povstání v roce 1945, konkrétně z Vinohrad.

Jedním z posledních textů dlouholetého pracovníka VHÚ Jiřího Bílka je stať Tři desetiletí s pétépáky, která se věnuje činnosti Svazu PTP – VTNP. Autorovi, který zemřel letos v říjnu, jsme věnovali také zvláštní vzpomínku-článek na webových stránkách VHÚ.

Závěr časopisu Historie a vojenství, číslo 3/2020, tvoří text věnovaný restaurování některých sbírkových předmětů z oblasti letecké techniky, dále text týkající se faleristického materiálu ve vztahu k osobnosti stíhacího pilota Aloise Vašátka, jsou zde také některé kratší materiály týkající personálií a recenze knih.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 3/2020 v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích.

RED

Aktuálně



Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

30. 01. 2025
Další díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází na webu iDNES.cz, a k němuž…