Zástupci Vojenského historického muzea Praha podnikli v nedávných dnech pracovní cestu do Belgie a Francie, při které také navštívili více než desítku známých i zcela nových vojenských muzeí i muzejních expozic, které jsou věnovány první a druhé světové válce. Poznatky budou využity při tvorbě nových expozic VHÚ.
Pracovní cesta skupiny vojenských historiků a pracovníků Vojenského historického ústavu Praha mířila nejprve do Belgie, na Vrchní velitelství spojeneckých sil NATO (SHAPE), které sídlí u města Mons. Zde proběhla jednání se zástupci Historical Office NATO, konalo se také setkání s příslušníky národního zastoupení České republiky při NATO. Zástupci VHÚ zde získali kroniku, která bude coby jeden ze základních pramenných materiálů využita při zpracovávání moderních dějin Armády České republiky a její role v rámci NATO. Proběhla také jednání o úpravě znaku národního zastoupení při Vrchním velitelství.
Cesta dále pokračovala do Francie, a to na místa bojů první a druhé světové války. Konkrétními cíli byly v případě doby první světové války především ta místa, na nichž bojovali i čeští legionáři. Stranou pozornosti nezůstaly zdejší hřbitovy, na nichž jsou čeští vojáci pohřbeni. V případě druhé světové války šlo o oblast Normandie, kde se v červnu roku 1944, tedy před 70 lety, vylodila spojenecká vojska a tím byla také otevřena druhá, západní fronta války. Čeští historici navštívili všechna hlavní místa vylodění, od pláže SWORD až po UTAH.
V obou lokalitách se nacházejí četná vojenská muzea a vojenské expozice, které připomínají tehdejší dobu a konkrétní boje. Jde o velikostně i typově různorodou prezentaci, v některých případech se jedná o zcela nové počiny. České historiky zajímal způsob podání historických událostí, a to především u nejnovějších expozic. Mnohé z nich se mohou pochlubit skutečně efektním, atraktivním způsobem prezentace, který využívá jak dobové fotografie a dokumenty, tak trojrozměrné předměty, včetně těžké techniky, ale i nejmodernější elektronické formy ukázek.
Jedním ze způsobů, jak jsou expozice pojímány, je i velmi přesné uchopení reality: scény jsou na základě dobových fotografií aranžovány pomocí autentických předmětů, figurín a dalšího materiálu přesně a do detailu tak, jak vypadaly v době bojů. Návštěvník a divák tak může velmi dobře srovnávat: vidí dvourozměrné (dobové) zachycení bojů, vedle toho má před sebou tentýž výjev i v 3D formě.
Není také bez zajímavosti, že například u mnoha vozidel jejich povrchová úprava neodpovídá čistému a perfektnímu stavu, ale naopak odráží situaci, kdy byly zbraně nasazeny přímo v boji. Automatickou součástí „úprav“ strojů je tedy všudypřítomný písek na jejich kapotách, bláto na pásech tanků atd. Takové expozice působí maximálně přesvědčivým dojmem.
Vojenský historický ústav Praha navázal také konkrétní spolupráci s jedním z muzeí, jedná se o muzeum vylodění v městě Arromanches.
Zajímavým zážitkem byla návštěva města Sainte-Mère-Eglise, což bylo první francouzské město osvobozené po vylodění. Při osvobozování města v roce 1944 „přistál“ na zdejším kostele americký výsadkář John Steele, který uchycen na kostelní věži musel sledovat boje pod ním, aniž se mohl z nedobrovolného „zajetí“ i nečinnosti dostat. Na počest této kuriózní události je na věži kostela umístěna figurína výsadkáře. Ta je pravidelně čištěna, opravována a po určité době také vyměňována; vlivem zdejšího větrného, vlhkého i slaného ovzduší dochází k jejímu poškozování.
Právě pravidelná prohlídka a údržba figuríny se odehrála v době, kdy ve městě pobývali čeští vojenští historici. Mohli tak na vlastní oči sledovat umístění figuríny po opravě. Johna Steele patří k neodmyslitelnému koloritu města, je také vedle zdejšího Airbone muzea jeho největší turistickou atrakcí a pamětihodností. Na kostele je figurína zachycena systémem lanek a provazů a její instalace trvá zhruba hodinu.
RED