Nový HaV: odpírači vojenské služby, ale také první čs. výsadkáři

Nový HaV: odpírači vojenské služby, ale také první čs. výsadkáři

21. 06. 2013

Nové vydání čtvrtletníku Historie a vojenství přináší dvě důležité studie, které se vztahují k vojenské problematice v éře socialismu, ale také významné materiály, které svá témata nalezly v době druhé světové války.

Letošní již druhé číslo časopisu Historie a vojenství, který vydává Vojenský historický ústav Praha, má na své titulní stránce zajímavou fotografii. Zachycuje skokanskou parašutistickou věž, která byla v roce 1937 postavena v Praze v rámci 1. celostátní letecké výstavy.

Snímek se vztahuje k jednomu ze stěžejních materiálů čísla, který pochází z pera historika VHÚ Jindřicha Marka. Ve svém textu „Ringway – kolébka československého výsadkového vojska“, se věnuje počátkům této - dnes už neodmyslitelné - složky vojenských sil. Ačkoli o parašutistech vysazených za druhé světové války na území protektorátu a jejich tamních aktivitách toho dnes víme již nemálo, o tom, jak se vlastně celá složka rodila, bylo dosud známo méně. Markův text mezeru vyplňuje.

Vedle této studie patří k úhelným kamenům HaV 2/2013 i významná práce Prokopa Tomka nazvaná „Možnosti odpírání, vyhýbání se základní vojenské službě a vojenská práce v letech 1969-1992“. Tomek se věnuje otázce, která byla během normalizačního dvacetiletí ožehavá: prakticky nikdo z mladých mužů tehdy nechtěl sloužit v armádě, téměř všichni však museli. A tak mnozí hledali cesty, jak se vojně vyhnout či nalézt její snesitelnou podobu. Tomek se zaměřil i na otázku vztahu mezi ozbrojenými silami a potřebami čs. ekonomiky, neboť tehdy dvousettisícová armáda odčerpávala značné prostředky ze státního rozpočtu.

Na tuto studii navazuje z hlediska časového další významný materiál, text Matěje Bílého „1981: Role Varšavské smlouvy ve druhé fázi polské krize“. Polské snahy o demokratizaci společnosti a uvolnění poměrů na přelomu 70. a 80. let vedly až vyhlášení výjimečného stavu v zemi, nicméně celá situace se obešla – na rozdíl od podobné situace v roce 1968 v Československu – bez zásahu vnějších sil. Zda měla vojska Varšavské smlouvy (resp. sovětská armáda) zasáhnout a proč se tak nestalo, to je předmětem dotyčné studie.

Z rozsáhlejších textů zmiňme ještě materiál „Tragédie u Rymic 6. května 1945“, v níž Milan Kopecký pátrá po příčinách a okolnostech největšího masakru československých vojáků během osvobozovacích bojů na Moravě. Zabity či zraněny byly tehdy tři desítky vojáků – a přitom příčina ležela v rozporech uvnitř čs. jednotky a v neopatrném postupu.

Ivo Pejčoch v textu „Z Británie do Hagany“ shrnul tematiku československých vojáků židovské národnosti, kteří působili za druhé světové války ve Velké Británii a posléze se stali účastníky výcviku izraelské armády v Československu. Patřily mezi ně i tzv. Wintovy děti. Jádro textu tvoří biografické portréty čtyř desítek vojáků - jde v některých případech o skutečně pozoruhodné, barvité lidské příběhy.

Působení Čechoslováků v ozbrojených silách za druhé světové války se týká i text „Hana Kleinová, čs. příslušnice u britských ATS na Středním východě“. ATS byla pomocná služba pozemního vojska, Hana Kleinová (1921-2009) v ní působila v letech 1942-45, ovšem v dosti vzdáleném a také exotickém prostředí.

Michal Burian se v textu „Pozůstalost po pplk.gšt. Václavu Kropáčkovi a Boženě Kropáčkové“ vrací k sbírce dokumentů a předmětů, které Vojenský historický ústav Praha v nedávné době získal – váží se k jedné z vůdčích osobností odbojové organizace Obrana národa, součástí jsou dokumenty mapující činnost jeho ženy a najdeme zde i památky na parašutistu Adolfa Opálku.

Z menších mateirálů stojí za zmínku textový i obrazový portrét památníku v místech, kde se v roce 1915 odehrála bitva, resp. vylodění na Gallipolském polostrově. Jaroslav Beránek se pak v dalším mateirálu věnuje výstavě britských výtvarníků počátku 20. století, kteří si vybrali za své téma tzv. Velkou (První světovou) válku.

Časopis Historie a vojenství číslo 2/2013 vyšel v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov. Časopis vydává Vojenský historický ústav Praha a jde již o 62. ročník.

RED

 

Aktuálně



V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

01. 07. 2025
První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací…
Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína  vojáci oslavili Den ozbrojených sil

Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína vojáci oslavili Den ozbrojených sil

30. 06. 2025
Přesně před 107 lety čs. legionáři ve Francii přísahali věrnost vznikajícímu československému…
Výsadek v pavučinách smůly a zrady

Výsadek v pavučinách smůly a zrady

30. 06. 2025
O prvotním úspěchu noční výsadkové operace na okupovaném území rozhodovalo v letech 2.…
Nová výstava před Generálním štábem AČR ukazuje proměny české armády

Nová výstava před Generálním štábem AČR ukazuje proměny české armády

26. 06. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začala nová výstava s názvem Nová armáda…
Přijďte na poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu, tématem je čs. armáda 1945–1948 v tvorbě Vojenského filmového a fotografického ústavu

Přijďte na poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu, tématem je čs. armáda 1945–1948 v tvorbě Vojenského filmového a fotografického ústavu

25. 06. 2025
V čtvrtek 26. června se v kinosále Armádního muzea Žižkov koná poslední…