O jediné noci přilákaly do vojenských muzeí seskoky i technika přes 20 000 návštěvníků

Pražská muzejní noc se v Leteckém muzeu Kbely a Armádním muzeu Žižkov setkala v sobotu 9. června s nebývalým zájmem veřejnosti. Především ve Kbelích se odehrálo výjimečné představení, při kterém návštěvníci viděli efektní parašutistické výkony a dočkali se nočního startu bojových letadel.

Stovky zaparkovaných aut lemujících hlavní kbelskou komunikaci naznačovaly, že letošní Pražská muzejní noc bude patřit z hlediska zájmu diváků k těm nejúspěšnějším. Do Leteckého muzea Kbely jich nakonec přišlo přes 17 000, dalších téměř 5 000 jich zavítalo do druhé instituce, která patří pod Vojenský historický ústav Praha, do Armádního muzea Žižkov.

Kbelský program začal krátce po sedmé večerní startem sportovních letadel, která pak prolétávala nad hlavami diváků stojících na letištní ploše. Celou letku pěti strojů vedl na rozjezdovou dráhu dvoumotorový letoun československé výroby L-200 Morava z přelomu 50. a 60. let, který pak kroužil vysoko nad celým areálem. Za ním se do oblak vydala dnes už historická letadla - dvouplošník Aero C-104 a tři jednoplošníky Zlín Z-126, Z-226 a Z-326.

Na letištní plochu, kam veřejnost nemá za normálních okolností přístup, návštěvníky přilákaly především stojící vojenská letadla. Největšímu zájmu se pochopitelně těšil nadzvukový JAS-39 Gripen, který navíc ukázal i sklopená přední stabilizační křidélka, na kterých jsou nakreslené velké oči šelmy. Diváky zajímal i bitevník L-159 Alca, vedle něho stál transportní letoun CASA C-295. Z druhé strany jednoho z kbelských hangárů zase parkoval velký Airbus A-319. Vidět tato letadla z takové blízkosti není běžná záležitost. Zdejší 24. základna dopravního letectva tak významně přispěla k mimořádně úspěšnému průběhu akce a spokojenosti diváků.

Z letištní plochy byl také nejlepší pohled na seskok parašutistů, který se odehrál krátce před osmou večerní. Seskok v záři pomalu zapadajícho slunce se uskutečnil jako připomínka 70. výročí atentátu na Reinharda Heydricha, který provedli 27. května 1942 českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš. Celkem pětici současných příslušníků Armády České republiky z 43. výsadkového praporu "Československých parašutistů" z Chrudimi vynesl vrtulník Mi-17 do výšky zhruba tisíc metrů, odkud pak vojáci skočili za silného větru dolů.

Právě kvůli větru museli parašutisté opustit myšlenku, že by skákali na kulatých padácích, které připomínají ty historické, na kterých se snesli Gabčík s Valčíkem na konci roku 1941 na území protektorátu. Pětice musela použít padáky typu křídlo, které je možné řídit a bezpečně navést i ve větru na požadovaný cíl seskoku.

Seskok na plochu kbelského letiště tak, aby ho mohli diváci dobře vidět, přitom rozhodně nepatřil ke standardním a jednoduchým. „Je docela náročné trefit se mezi ta stojící letadla, stožáry a hangáry,“ komentoval úspěšný doskok na zem jeden z pětice parašutistů, podplukovník Petr Štěpán, vedoucí referátu záchranné a výsadkové služby. „Vítr foukal skutečně silně, tak jsme museli dávat pozor.“ Všem parašutistům se podařilo postupně seskočit do malého okruhu od označeného místa, diváci je za jejich výkony odměňovali dlouhým potleskem.

Stejný potlesk si vysloužily ale i ukázky práce služebních psů, který předváděli psovodi z 24. základny dopravního letectva. Tento bod muzejní noci ve Kbelích se odehrával přímo mezi stojícími historickými exponáty, vrtulníky z 50. - 70 let. Jedním z úkolů, který měli psi splnit, bylo i vyhledání „pachatele“ přímo v útrobách jednoho ze strojů. Pes neváhal a na schůdky vrtulníku bez potíží vyšplhal a osobu zajistil. Všeobecné veselí i vzrušení vyvolala i ukázka „dopadení sexuálního zvrhlíka“. Figurantka simulovala vycházku mladé ženy do parku, kde ji přepadl násilník, kterého ovšem služební pes radikálně zneškodnil.

Před desátou večerní se diváci opět shromáždili na letištní ploše, aby se podívali na odlet bojových letadel alca a gripen na domovskou základnu v Čáslavi. V tu chvíli se už pomalu stmívalo, letiště se do večerní tmy rozsvítilo a dráha tak byla připravena na start. Jako první odletěl bitevník L-159 Alca, jen pár minut po něm JAS-39 Gripen. Typický burácivý hluk nadzvukového motoru gripenu vyvolával především v dětských návštěvnících upřímné nadšení – něco takového opravdu není možné slyšet každý den. Efektní žáře od motoru, která svítila na tmavé obloze při startu, celkový dojem ještě umocnila.

Diváci se pak přesunuli ještě do všech pěti hal Leteckého muzea Kbely, kde si až do zavírací hodiny v jednu v noci prohlíželi vystavené exponáty. Procházeli i četnými stroji, které byly pro tuto příležitost na venkovní ploše otevřeny. Had diváků se vinul hlavně u transportního letadla An-26, do jehož útrob se vstupovalo pohodlně přes zadní rampu.

Podobný obrázek se naskýtal pozorovateli i na Žižkově, v budově Armádního muzea Žižkov. Sem přišlo téměř pět tisíc diváků, z nichž mnozí se zajímali především o ruční zbraně. Ty si mohli přímo osahat ve foyer muzea, kde byly na stolech k dispozici historické samopaly, pušky atd. Expozicemi muzea pak stále korzovaly stovky lidí, na nádvoří si především děti mohly vyzkoušet střelbu ze vzduchovky. Trefit kovové panáčky rozhodně nebylo snadné, podařilo se to jen malému počtu zájemců.

Letošní Pražská muzejní noc v muzeích Vojenského historického ústavu Praha byla mimořádně úspěšná. Seskok, gripen i alca a také velmi příjemné počasí se podepsalo na masivní účasti, která patří k jedněm z vůbec největších v historii všech devíti ročníků Pražské muzejní noci.