Objektivní a čtivě napsaná historie Svobodné Evropy

Objektivní a čtivě napsaná historie Svobodné Evropy

06. 08. 2015

Komunisté ji nenáviděli, snažili se proti ní bojovat všemi prostředky, mnohdy nebezpečnými a občas i absurdními. Mnoho proti ní však nezmohli. Rozhlasová stanice Svobodná Evropa patří do československých dějin, byla mezi širokou veřejností známá a populární. O historii československé redakce Radio Free Europe nyní vydal obšírnou práci historik VHÚ Prokop Tomek.

 

Úctyhodných více než čtyři sta stran má kniha nazvaná Československá redakce Radio Free Europe, s podtitulem Historie a vliv na československé dějiny. Knihu vydalo nakladatelství Academia, vedle textové složky obsahuje i fotografickou přílohu, která chronologicky zobrazuje jak samotné budovy, z nichž RFE vysílala, tak i měnící se osazenstvo československé redakce.

Některá jména pracovníků z padesátých a šedesátých let asi dnes mnoha posluchačům již nic neříkají, ale redaktoři jako Milan Schulz, Pavel Pecháček či Lída Rakušanová mají četní posluchači dodnes v živé paměti. Pro posluchače a čtenáře, kteří „Svobodku“ poslouchali, bude čtení knihy do jisté míry připomenutím známé minulosti; mohou si tak opět vybavit dnes stěží pochopitelnou dualitu médií, kdy z oficiálních zdrojů se jim dostalo jednoho obrazu reality a ze zahraničí druhého, výrazně objektivněji podaného.

Svůj text rozdělil Prokop Tomek do dvou hlavních částí. V té první nazvané Vývoj RFE popisuje historii stanice od jejího vzniku až po pád komunistického režimu, resp. do roku 1994. Kapitoly se věnují jednotlivým dekádám poválečné éry, samostatná část je věnována např. letákovým akcím v 50. letech, je zde i kapitola o podstatných změnách, kterými RFE prošla v 70. letech, nechybí ani část věnovaná úloze stanice při sametové revoluci v roce 1989.

Druhá část knihy se zabývá reakcemi na vysílání v samotném Československu. Tato část má analytičtější charakter, je zde rozebrána otázka vlivu zahraničního vysílání na situaci v zemi, najdeme zde i průzkumy poslouchanosti RFE a dalších zahraničních stanic (byť jde samozřejmě o průzkumy vzhledem k politické situaci ne zcela přesné – ale i samotný komunistický režim dobře věděl, kolik lidí zahraniční rozhlas poslouchá). Neobyčejně zajímavé jsou ty pasáže, v nichž se autor zabývá reakcí vládnoucí moci na vysílání, problematikou rušení vysílání a také akcemi Státní bezpečnosti proti RFE.

Kniha je seriózní vědeckým textem, zároveň je však skutečně velmi čtivě napsanou historií, ve které se prolínají velké dějiny, politika, s lidskými příběhy. Kniha není jakkoli zatížena názorovými předsudky, stereotypy, naopak velmi objektivně zobrazuje osudy stanice i dění uvnitř. Včetně pochopitelných vnitřních sporů, vzájemných animozit a problematiky vedení stanice či finančních otázek. Zatímco před rokem 1989 byla Svobodná Evropa vnímána černobíle - buď jako ztělesnění toho nejhoršího, co k nám přichází ze Západu, nebo byla v myslích běžných občanů glorifikována - dnes je možné se na její vysílání a existenci dívat s nadhledem, pravdivě a věcně. Přesně to také Prokop Tomek činí.

Příběh Svobodné Evropy je i příběhem celých československých dějin v druhé polovině dvacátého století. RFE a celý exil jsou součástí naší historie, přičemž skutečnost, že stanice po roce 1989 našla své nové působiště právě na území našeho státu, lze vnímat i jako svého druhu příhodné propojení obou linií. De facto to byl šťastný konec, byť pro samotnou českou, resp. československou redakci to znamenalo paradoxně její postupný zánik.

Andrej Halada

 

Aktuálně



Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

23. 07. 2025
Připomínáme si 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce, muže, který…
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

21. 07. 2025
Na jaře letošního roku uplynulo 105 let od uzákonění branné soustavy Československé…
První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

16. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha uspořádal na začátku prázdnin Letní školu pro seniory…