Ohlasy listopadových dní roku 1989 v československé armádě

Československá lidová armáda se nepodílela na zákroku 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. Velení armády ale během následujících dní projevovalo vůli zachovat daný politický stav i za cenu řešení situace mocenskými prostředky. Deník ministerstva Obrana lidu přinášel ohlasy z útvarů, jejichž autoři prý odsuzovali narušování veřejného pořádku, demonstrace, chaos, výzvy ke generální stávce a politické požadavky studentů. List se snažil i v redakčních komentářích převést radikalismus do osvědčených metod řízeného „dialogu“ v rámci KSČ a SSM.

Zato se objevila celá řada autentických projevů podpory společenské změně ze strany jednotlivých vojáků základní služby i celých skupin. První taková prohlášení se objevují již 22. listopadu1989, tedy pět dní po zásahu na Národní třídě. Skupina vojáků ze Staré Boleslavi v prohlášení datovaném toho dne žádala dialog vlády se zástupci veřejnosti, demisi všech odpovědných vládních činitelů, objektivní informace, politickou pluralitu, změnu postoje k ekologii a dodržování mezinárodních dohod. Je třeba vzít v úvahu, že vyjádření takových názorů vyžadovalo odvahu. Vojáci byli udržování v izolaci a ve strachu z následků za takovou iniciativu.

Vojáci základní vojenské služby letectva ČSLA Přerov sepsali s datem 26. listopadu následující prohlášení:

„Vážení studenti, vysokoškoláci, dělnická mládeži a ostatní demonstrující lidé za právo člověka. Dostalo se nám Vaší výzvy nepoužít zbraní proti Vám. I když jsme pod nátlakem velení a vlády, která již de facto vládou není, přesto jsme se rozhodli, že touto cestou Vám chceme sdělit náš společný názor na vnitropolitickou situaci. Nemáme jinou možnost, než sdělit Vám náš názor na vzniklou situaci písemně, jelikož ode dne 23. 11. 1989 byly na příkaz FMNO a vlády zastaveny veškeré vycházky, KVOP, ZD a ŘD [krátkodobé volno k opuštění posádky, tzv. opušťák, zvláštní dovolená a řádná dovolená]. Dokonce je nám odepírán přímý a libovolný styk s rodiči, blízkými a vzdálenými příbuznými. Plně souhlasíme s požadavky, jenž byly předneseny z Občanského fóra. Nechceme a ani nedáme dopustit, abyste si mysleli, že armáda se od tohoto dění distancuje, nebo že by dokonce měla v úmyslu zasáhnout proti Vám. Moc litujeme, že nemůžeme po Vašem boku manifestovat svoje neochvějné a upřímné přesvědčení.

Chtěli bychom, abyste vzali na vědomí, že jsme zde zavřeni a je nám odpírána svoboda a svobodné slovo, na což má nárok každý demokraticky smýšlející občan naší vlasti. Aby bylo zabráněno šíření pokrokových myšlenek mezi řadovými vojáky základní vojenské služby, byl omezen přístup k dennímu tisku, který informuje širokou veřejnost o dění v Praze a celé naší socialistické vlasti včetně sledování televize! Vyšli jsme z řad prostého lidu, jenž nám svěřil do našich rukou zbraně, určené k obraně vymožeností socialismu a práv všeho pracujícího lidu v naší rozvinuté socialistické společnosti. Tak to stojí ve vojenské přísaze a tak jsme také přísahali! Plně souhlasíme s generální stávkou připravovanou na den 27. 11. 1989 v čase od 12.00-14.00 hod. Domníváme se, že by nebylo učiněno zadost všem požadavkům pracujícího lidu a proto chceme na Vás apelovat, abyste pokračovali ve stávce, dokud nebudou splněny veškeré kladené požadavky a zvolená úplně nová vláda, která bude plně a spravedlivě hájit zájmy studentů, dělníků a rolníků včetně pracující inteligence! Ať žije svoboda a demokracie!“

V dopise nadepsaném Vážené občanské fórum! z 26. 11. 1989 se píše:

„O všem se dost diskutuje. Mezi nás se moc toho, co se děje nedostane, ale i tak jsme již podnikli první kroky. Sehnali jsme si většinu výzev Občanského fóra, Lidové demokracie a dalších organizací. Navázali jsme kontakt se studující mládeží z Ústí a Prahy. Máme několik tzv. spojek. Které se dostanou mimo kasárna a tvořejí to spojení mezi námi a veřejností.“

V podobném duchu byla napsána řada dalších dopisů a petic. Neobratné formulace a směs radikálních i loajálních stanovisek potvrzují autentičnost těchto projevů. Dokumenty dochované ve Vojenském historickém ústavu Praha svědčí o tom, že vojáci základní služby podle svých možností získávali a rozšiřovali informace o dění v zemi a vyjadřovali podporu změně. Postoje mužstva se odlišovaly od postojů armádního velení.

Situace na útvarech se postupně dále radikalizovala. Vznikala lokální „vojenská fóra“, která formulovala svoje konkrétní, zprvu zejména politické požadavky. Následně i mladší vojáci z povolání formulovali své požadavky. Například pět rotmistrů od VÚ 2071 Karlovy Vary zveřejnilo 6. prosince 1989 své prohlášení, v němž podpořilo demokratický vývoj a distancovalo se od vystoupení vojáků z povolání 1. prosince 1989 na sjezdu JZD v Praze. V prohlášení uvedli, že vojáci na útvaru mohou získávat informace jen z Rudého práva, Obrany lidu a televize, která je ale interpretována politickými pracovníky. Vycházky jsou zakázány. Dne 13. prosince 1989 přijalo své programové prohlášení Vojenské demokratické fórum Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové.

Provolání vytvářeli vojáci v podmínkách nejistoty a ohrožení možnými důsledky. Z dění lze usuzovat, že případné násilné řešení občanské nespokojenosti s využitím armády by se setkalo s odporem mužstva.

V sobotu 25. listopadu odpoledne byla rozeslána útvarům šifrová zpráva s informací o výsledcích mimořádného zasedání ÚV KSČ z 24.-25. listopadu. K možnosti násilného řešení se zde poněkud kostrbatě uvádí: „(návrh) …čelit útokům protisocialistických sil rozhodnými opatřeními včetně mocenských prostředků – jednomyslně nepřijat“ (!). Důvodem byly zejména obavy z mezinárodně-politických důsledků. Příkaz zněl informovat, vést besedy a vojáky zaměstnat.

V pondělí 27. listopadu 1989 pak proběhla generální stávka, která jasně ukázala podporu obyvatelstva Občanskému fóru a politické změně. Oponenti sametové revoluce v ČSLA vzali postoj občanů ke generální stávce jako jakési referendum a zastavili de facto svůj odpor. To se vzápětí projevilo například i na změně orientace Obrany lidu, kde v tomto smyslu vyšlo i prohlášení redakce. Dne 28. listopadu 1989 snížil ministr vnitra rozkazem MBO na pouhý první stupeň a 11. prosince 1989 od 16.00 bylo mimořádné bezpečnostní opatření definitivně ukončeno.

Prokop Tomek