PAMĚŤOVÁ STOPA

Už sedmým rokem se projekt „Paměťová stopa“, který vznikl na VHÚ Praha, zaměřuje na osudy lidí zapojených do druhého a třetího odboje. Na ty, kteří trpěli, ale rovněž i aktivně bojovali proti oběma totalitním režimům dvacátého století – nacismu a komunismu.

Jedna z aktivit Oddělení výuky a vzdělávání VHÚ Praha, které sídlí na brněnské Univerzitě obrany, mapuje příběhy spojené nejen s Moravou, jejich význam je ovšem výrazně nadregionální. Projekt v roce 2016 zahájil v Brně ředitel VHÚ brigádní generál Aleš Knížek ve spolupráci s představiteli statutárního města Brna a Jihomoravského kraje.

Vzpomínání na 20. století

Sedmiletá aktivita brněnského oddělení VHÚ Praha také přenesla více než 175 příběhů pamětníků na obrazovku veřejnoprávní České televize https://ct24.ceskatelevize.cz/tema/576161-pametova-stopa a na web Českého rozhlasu https://www.irozhlas.cz/zpravy-tag/pametova-stopa . Kromě zpracované reportáže si tak mohou čtenáři prohlédnout doposud nepublikované fotografie a dokumenty z rodinných archivů pamětníků. „Paměťová stopa“ patří k nejsledovanějším historickým seriálům na webech a sociálních sítích veřejnoprávních médií. Veškerý pořízený materiál, na jehož vzniku se podílejí i studenti Univerzity obrany, je archivován VHÚ Praha a je k dispozici dalšímu bádání. S Oddělením výuky a vzdělávání spolupracují další instituce, například Moravské Zemské Muzeum nebo ÚSTR.

Různé úhly pohledu

Z dosavadních, více než 150 zpracovaných a zveřejněných dílů, je naprostá většina věnována příběhům přímo spojených s ozbrojenými silami. Již natočené příběhy obsahují vzpomínky aktivních bojovníků, pomocníků partyzánů, případně specialistů armádních podpůrných profesí (jazyková příprava, duchovní služba apod.). Hrdinové Paměťových stop bojovali za druhé světové války na východní, západní či africké frontě nebo v týlu nepřítele, další působili na obou stranách bojujících proti sobě v období Studené války. Další jako příslušníci PTP nebo Pohraniční stráže ČSLA na konci 80. let minulého století.

Nečekané objevy

Protože se jednotlivé díly pravidelně vysílají v České televizi a publikují v Českém rozhlase, reagují na ně diváci a čtenáři. Díky nim se podařilo objevit příběh člověka, který  unikal pozornosti nejen podobných projektů, ale i oficiálních institucí.

Paměťová stopa  přinesla úžasný životní příběh Bernarda Papánka, veterána od Tobruku i Dunkerque, jehož jméno se kvůli jeho poválečné emigraci do Izraele na dlouhá desetiletí zcela vytratilo ze seznamu válečných veteránů českého i slovenského ministerstva obrany. A jako v podobných případech to bylo doslova za pět minut dvanáct – Bernard Papánek začátkem roku 2021 zemřel jako vůbec poslední veterán tobrucké anabáze na komplikace s onemocněním Covid 19.  Řada zaznamenaných osobností již dnes nežije, jako například jedno z dětí zachráněných sirem Nicolasem Wintonem - Hugo Marom, jehož úmrtí přišlo nečekaně jen několik měsíců po natáčení. Hugo Marom byl významným představitelem československé emigrace v Izraeli, ale srdcem zůstal, jak sám říkal, Brňák. Zasloužil se také o památník rodičům "Wintončat" - tedy dětí zachráněných vlaky sira Wintona, na pražském Wilsonově nádraží. Když půjdete kolem starých vlakových dveří, na nichž jsou z vnitřní strany dětské ručičky a z venkovní strany ruce rodičů, vzpomeňte na tento příběh. Památník "See You Soon" je umístěn pod Fantovou kavárnou.

Týmu Paměťové stopy se také podařilo objevit v Izraeli Magdu Barnea a další tři ženy původem z Brna, které kvůli židovskému původu prošly peklem Osvětimi. Jeden dílů Paměťové stopy se věnuje životnímu osudu stíhacího pilota Jana Vazače, který aktivní kariéru prožil v padesátých letech. Podstatná část natáčení proběhla v Leteckém muzeu VHÚ Praha na letišti ve Kbelích, v jehož sbírkách se právě MIG-15 nachází.

 

Jan Plachý

Podívejte se na práci našich dokumentaristů

Pro ty, kdo mají v oblibě televizní reportáže:

Pokud raději čtete a posloucháte, jsou k dispozici na portále iRozhlas: