Pátrání po vojenské službě našich předků – informační rozcestník

S rostoucí oblibou pátrání po rodinných kořenech se na Vojenský historický ústav Praha obrací stále více badatelů s dotazy zaměřenými na vojenskou či válečnou dráhu svých předků. Na tomto místě bychom všem zájemcům rádi postupně přinášeli nejen seznámení s prameny, jejich dostupností a možnostmi jejich využití, ale také užitečné webové odkazy. V rámci základních rešeršních návodů hodláme také uvést na pravou míru nejčastější zakořeněné omyly a nepřesnosti, které pátrání zbytečně odvádějí falešným směrem. Vždyť Vaším i naším zájmem je, aby k hledaným informacím vedla ta nejpřímější a nejsnazší cesta. Pokud k tomu náš rozcestník přispěje, splní svůj účel.

Vstupní indicie – čím více, tím lépe

Následující instrukce mohou znít banálně, ale zkušenosti ukazují, že připomenutí v této věci neuškodí. Co potřebuji znát, pokud chci zjistit podrobnosti o vojenské kariéře svého předka? Bez ohledu na historické období je nezbytné znát následující údaje:

• jméno a příjmení

Podle okolností je třeba vzít v úvahu i možnost zkomolení jména, nebo jeho poněmčení, či počeštění. Po druhé světové válce docházelo k hromadným změnám německy znějících příjmení, např. jejich počeštěním.

• datum narození

Pro vyhledávání ve vojenských osobních evidenčních dokumentech je klíčové znát přinejmenším rok narození. Úplné datum je nezbytné zejména u osob s rozšířenějšími příjmeními, aby se co nejvíce zúžil výběr.

• domovská příslušnost

Vyplývala z právního institutu domovského práva, zavedeného v českých zemích v roce 1849 a zrušeného až počátkem roku 1949, který osobě zaručoval příslušnost k obci ve smyslu práva na nerušený pobyt v obci a na chudinské zaopatření na její náklady.

Tento údaj slouží k bližšímu upřesnění hledané osoby, ale pozor, nemusí být totožný s místem narození, ani s bydlištěm.

• (trvalé) bydliště

Pojem, užívaný ve vojenských evidenčních dokumentech po zrušení domovského práva (po roce 1949), označuje místo, kde se dotyčná osoba trvale zdržovala, kde skutečně bydlela.

Jak získat data, pokud nám scházejí?

Jde-li o rodinné příslušníky, první kroky by měly vést do listinných pozůstalostí rodiny, přičemž základní údaje lze nalézt v rodných, oddacích, domovských a úmrtních listech. Pokud se nedochovaly, či pátráme po cizích osobách, lze s využitím znalosti místa narození dohledat informace v církevních a úředních matrikách (narozených, oddacích, úmrtních). Mnohé matriční knihy jsou již dostupné online na archivních portálech. Cenným zdrojem jsou taktéž online zpřístupněné starší sčítací operáty ze sčítání lidu, vedené podle obcí a jednotlivých čísel popisných. Další možnosti, jak doplnit vstupní indicie, skýtají například hřbitovy, pakliže náhrobek uvádí životní data zesnulého.

Asi nejefektivnější metodou, jež by měla být samozřejmostí v začátcích jakéhokoli rodopisného bádání, je rešerše na internetu – nejdříve globální v běžných vyhledávačích (např. Google) – a následně ve specializovanějších bázích. Pozoruhodných výsledků dosahují rešerše v digitálních knihovnách Kramerius https://www.digitalniknihovna.cz/, jež zpřístupňují miliony stran celostátního, regionálního i oborového tisku. Skýtají např. nekrology, či příspěvky k jubileím, které mohou přinést cenné základní i doplňující informace k hledané osobě.

Při pátrání po vojácích nelze pominout Digitální studovnu Ministerstva obrany ČR (DSMO) jež je rovněž založena na systému Kramerius ale profiluje se jako multizdrojová informační platforma umožňující fulltextové vyhledávání personálií nejen v tištěných zdrojích (např. seznamech válečných ztrát), ale i v archivních pramenech (vojenských úmrtních matrikách a kartotékách). Co od tohoto online zdroje můžete očekávat se dočtete například v tomto textu: Seznamy ztrát rakousko-uherské armády z první světové války – online přístup k tištěným pramenům. Tématu se věnuje také zvláštní sekce webových stránek VHÚ

Není VHÚ jako VHA

Vojenské osobní evidenční dokumenty jsou nezastupitelným pramenem, bez nichž naše znalost služební dráhy hledaného vojáka nebude nikdy úplná. Abychom však mohli oslovit příslušné úřady, je třeba mít ideálně všechna výše zmíněná osobní data, jinak hrozí průtahy ve vyřízení i vrácení žádosti.

Nejčastějším omylem, jehož se badatelé dopouštějí, je skutečnost, že nerozlišují mezi paměťovými institucemi podřízenými Ministerstvu obrany ČR.

Vojenský historický ústav Praha (VHÚ)
je muzejním, vědeckovýzkumným a knihovním zařízením, které nedisponuje žádnými archiváliemi osobní evidenční povahy

Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archivu (VÚA–VHA)
má ve své gesci péči právě o tyto prameny a jejich zpřístupnění veřejnosti. V posledních desetiletích obě instituce spolupracují na poli digitalizace hojně využívaných personálních materiálů, které zpřístupňuji na již zmiňované společné platformě DSMO. Vedle toho VÚA–VHA v současnosti buduje na svých webových stránkách vlastní prezentační prostředí, v němž jsou zastoupeny některé personální dokumenty či databáze.

Fakt, že archivními materiály disponuje výhradně VÚA–VHA do velké míry předurčuje úkoly obou pracovišť. VHÚ tak náleží spíše konzultační role, spočívající v tom, že jednotliví vědečtí pracovníci podle své specializace pomáhají s interpretací údajů zjištěných z těchto archiválií a s jejich zasazením do širšího kontextu.

Nejen pro lepší přehlednost, ale také proto, že se zdroje i pátrací postupy pro jednotlivá období liší, budeme se jim věnovat konkrétně v příslušných záložkách:

Před první světovou válkou (do roku 1914)

První světová válka (1914–1918)

Meziválečné období (1918–1939)

Druhá světová válka(1939–1945)

Poválečné období (po roce 1945)

Přednášky o tom, jak pátrat po předcích od historiků VHÚ Praha

Tématu pátrání po předcích se věnovali historici VHÚ Praha Mgr. Tomáš Kykal a Mgr. Marek Fišer v sérii přednášek v roce 2023 s názvem Pátrání po vojácích první světové války – v teorii i praxi