Termín „Divoký západ“ je znám spíše v Evropě, Američané častěji používají názvy Starý západ, Daleký západ nebo Americký západ. Za počátek tohoto období je někdy považována zlatá horečka v Kalifornii v polovině 19. století, jindy zase polovina 60. let 19. století po skončení občanské války. Konec éry nastal v 90. letech 19. století, kdy byla veškerá volná půda obsazena, odpor Indiánů definitivně zlomen a celé území se ocitlo pod kontrolou státní moci. Ve sbírce Vojenského historického ústavu Praha se nachází až překvapivě rozsáhlá sbírka amerických palných zbraní tohoto období, z nichž značnou část tvoří dlouhé zbraně s perkusním zápalem.
Americká armáda byla v mírových obdobích rozmístěna převážně v posádkách na Západě a všechny její služební zbraně se uplatnily nejen za války s Mexikem nebo v americké občanské válce, ale i v četných větších i menších srážkách s Indiány. Ohromnou potřebu zbraní pak vyvolala americká občanská válka v letech 1861−1865. Zatímco před válkou byl obvyklý stav armády kolem 15 000 mužů, po jejím vypuknutí bylo nutné během krátké doby vyzbrojit statisíce nových válečníků z řad Unie a Konfederace.
Nejpočetnější zbraní zůstaly na obou stranách perkusní předovky, ať již domácí vzory 1861 a 1863, či škála různých modelů v nouzi dovezených ze zahraničí. Jen v armádě Unie se však vedle nich objevilo kolem 30 dalších vzorů pušek a karabin. Po skončení války, kdy byla armáda početně opět silně redukována, zůstalo obrovské množství nepotřebných zbraní k dispozici pro civilisty odcházející na Západ.
V galerii u tohoto článku si můžete prohlédnout některé ze zbraní, kterou jsou dnes ve sbírkách VHÚ.