Podle Stalina měla mít armáda NDR i ponorky

Podle Stalina měla mít armáda NDR i ponorky

09. 04. 2015

V dubnu 1952 došlo k některým významným politickým krokům, které se týkaly situace v tehdejším německém prostoru. Stalinova vize silné východoněmecké armády ovšem téměř zapříčinila pád režimu SED.

Nedořešená německá otázka představovala po řadu let neuralgický bod ve vztazích mezi Východem a Západem. Dne 10. března 1952 přikročil Sovětský Svaz k dlouho připravované a plánované politické ofenzivě. V nótě zaslané třem západním mocnostem poukazoval na nenormální situaci, která panuje v Německu sedm let po válce, a navrhoval neprodlené vypracování mírové smlouvy, na níž by se podílela také celoněmecká vláda.

Sovětská nóta naznačovala možnosti jak dospět k sjednocenému, nezávislému, demokratickému a mírumilovnému Německu v hranicích stanovených Postupimskou dohodou, a slibovala stažení okupačních jednotek a odstranění všech vojenských základen během jednoho roku po podepsání mírové smlouvy. Německý stát se měl zřeknout účasti v jakýchkoli koalicích a vojenských paktech, mohl však mít vlastní ozbrojené síly a zbrojní průmysl v rozsahu, který by mírová smlouva přesně stanovila.

Nóta ihned vyvolala živou diskusi, zda jde o propagandistickou akci zaměřenou na ovlivnění světového veřejného mínění a sloužící k zabrzdění procesu západoevropské integrace, nebo o seriózně myšlený krok vyvolaný tradiční obavou sovětských představitelů z kapitalistického obklíčení a negativními zkušenostmi z roku 1941.

Promarnily západní mocnosti svým odmítnutím šanci, jak stabilizovat poměry v Evropě? I když tato iniciativa nepůsobila příliš věrohodným dojmem, nemuselo to znamenat, že není míněna vážně. Nóta však vedle obecných formulací, které měly v německém obyvatelstvu vzbudit zdání, že jde o velkorysou podporu jejich přání po znovusjednocení, obsahovala i řadu skrytých požadavků.

Sjednocení připadalo v úvahu pouze v případě, že nový stát bude budován podle vzoru NDR, což pochopili všichni ti, kteří uměli číst mezi řádky, ale pro většinu německé veřejnosti nebyl tento požadavek zřejmý. Je také signifikantní, že i ve dnech po zaslání nóty nepolevovala propaganda proti západním velmocem.

Nótu však nelze posuzovat izolovaně bez analýzy událostí, jež se udály bezprostředně po 10. březnu – výměny čtyř sovětských a čtyř západních nót, jež vnášejí definitivní jasno do celé záležitosti a jež se týkaly především problematiky konání svobodných voleb na celém německém území, což Západní mocnosti považovaly za conditio sine qua non pro další jednání – a také jednání sovětských politiků s představiteli Jednotné socialistické strany Německa (SED).

Na jednání, jež se konalo v Moskvě 1. dubna 1952 a jehož se za východoněmeckou stranu zúčastnili prezident NDR Wilhelm Pieck, předseda vlády Otto Grotewohl a Walter Ulbricht, Stalin přednesl své požadavky – NDR měla ve velmi krátké době vybudovat armádu o 9-10 armádních sborech s celkem 30 divizemi o celkové síle 300 000 mužů, v NDR mělo vzniknout 8 vojenských okruhů. Současně se vyslovil pro zřízení branné výchovy na školách a založení polovojenských organizací. O týden později, 7. dubna precizoval své požadavky. NDR měla mít nejen silné pozemní síly, ale i bombardovací letectvo a ponorkové loďstvo. Hranice mezi NDR a SRN byly prohlášeny za nebezpečné a měly být stráženy jednotkami pohraniční policie a sovětskými vojáky.

Ve dnech 14. a 18. dubna následovaly porady mezi Pieckem a představiteli Sovětské kontrolní komise, na nichž byly přijaty konkrétní kroky týkající se východoněmeckého zbrojního průmyslu. V následujících měsících si budování ozbrojených sil a jejich urychlené vyzbrojování vyžádalo obrovské prostředky. Představitelé NDR přikročili k omezování sociálních programů, k omezenému zásobování vnitřního trhu, k zvýšení tlaku na rolníky i průmyslové dělníky. To vše vyvolávalo enormní napětí ve společnosti a vyústilo k povstání proti režimu v červnu 1953.

Jaroslav Láník

 

Aktuálně



Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus bude hovořit o pozemních silách na západní frontě

Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus bude hovořit o pozemních silách na západní frontě

07. 04. 2025
Speciální čtyři díly podcastu Kamufláž plus se věnují tématu 80. výročí konce…
Začíná výstava „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“. Připomene osudy českých přistěhovalců

Začíná výstava „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“. Připomene osudy českých přistěhovalců

06. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov bude ve středu 9. dubna slavnostně zahájena výstava…
Přelomová jednání k rozvoji zbrojní výroby v Československu

Přelomová jednání k rozvoji zbrojní výroby v Československu

05. 04. 2025
V lednu 1989 se Předsednictvo vlády ČSSR usneslo komplexně řešit problematiku zbrojní výroby,…
Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

04. 04. 2025
Tentokrát se v článku věnovaném práci našich kolegů restaurátorů budeme věnovat zbrani,…
Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…