V dějinách se stávají zvláštní náhody, které mohou po letech působit jako záměr. V tomto smyslu zůstává nezodpovězenou otázka, zda český malíř František Šimbera použil vědomě plátno s portrétem rakousko-uherského císaře k tomu, aby symbolicky uzavřel dobu starého mocnářství, anebo šlo skutečně o pouhou náhodu.
Fotogalerie
František Šimbera, Tomáš Garrigue Masaryk, 1920; plátno, olej, 160,5 x 101 cm.
Carl von Kobierski, František Josef I., 1902; plátno, olej, 160,5 x 101 cm.
Realita mohla být však prostá. Autor nemusel mít k dispozici malířské plátno odpovídající velikosti, a tak vyrámoval z napínacího rámu původní císařův portrét a plátno jednoduše otočil, čímž získal dostatečný prostor k portrétování prezidenta Masaryka.
Na plátno byl původně namalován v roce 1902 portrét císaře Františka Josefa I. rakouským malířem Carlem von Kobierskim. O zhruba dvacet let později použil rubovou stranu plátna prakticky neznámý český malíř František Šimbera, aby vytvořil portrét prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Olejomalba je stylově nevyhraněná, silně pastózní. Je znát, že vznikla narychlo, na úkor kvality. Signování Kobierského zůstalo ukryto pod napínacím rámem plátna a odhaleno teprve při restaurování obrazu v roce 2014. Masarykův portrét byl vystaven až do roku 1942 v prostorách důstojnického klubu dělostřeleckého pluku č. 3 v Terezíně. Možná právě to, že na rubové straně obrazu byl vyobrazen císař, jej zachránilo od likvidace.
Autor císařova portrétu, rakouský malíř Carl von Kobierski (1848–1907) pocházel z rodiny finančního úředníka v Haliči. Původně zvolil vojenskou kariéru, kterou vykonával v letech 1862–1867. Teprve roku 1869 se rozhodl studovat malířství na vídeňské Akademii výtvarných umění. Za dobu svého působení ve Vídni mezi léty 1870–1890 vytvořil několik stovek portrétů rakouského císaře od miniatur až po rozměrné skupinové scény, na nichž je vyobrazen s arcivévody nebo v čele rakouského generálního štábu. Kobierského portréty byly oblíbené i v užitém umění (například tabatěrky s portrétem panovníka).
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze formou převodu z Dělostřeleckého pluku č. 3 v Terezíně. Datum akvizice není známo.
Ilona Krbcová