Premiéra hangárů Staré Aerovky za účasti ministra obrany Martina Stropnického

V úterý 12. dubna byly za účasti oficiálních hostů poprvé představeny dva nově zrekonstruované hangáry Staré Aerovky v areálu pražského letňanského letiště, a to včetně některých exponátů ze sbírek VHÚ, které zde budou ve stálých expozicích umístěny. Pro veřejnost se hangáry č. V a č. VI poprvé zpřístupní v sobotu 30. dubna.

Tisková konference k otevření nově zrekonstruovaných hangárů číslo V a VI v areálu Staré Aerovky se uskutečnila za přítomni významných hostů. Přítomen byl ministr obrany Martin Stropnický, velvyslankyně Norského království Siri Ellen Sletnerová, ředitel státního podniku LOM Praha Roman Planička a také ředitel Vojenského historického ústavu Praha plukovník Aleš Knížek.

Rekonstrukce historických hangárů firmy Aero by nebyla možná bez zásadní finanční podpory, která byla čerpána z tzv. Norských fondů. Celkově se jednalo o částku ve výši 22,8 miliónu Kč, která byla v rámci programu Kulturní dědictví a současné umění získána díky grantu z EHP a Norských fondů.

Ministr obrany Martin Stropnický ve svém projevu zmínil historický kontext celé stavby a její nynější rekonstrukce, poděkoval i všem, kteří svým dílem přispěli k záchraně této technické památky. „Vojenský historický ústav Praha nyní získává další významné prostory pro své sbírky. Možnosti vystavování letecké techniky se tím rozšiřují téměř na dvojnásobek,“ zmínil ministr Stropnický. Rovněž se dotkl otázky náplně nové expozice. „Vedle kolekce bombardovacích letounů a letadel firmy Aero zde bude zvláštní pozornost cílena také na norské odbojové hnutí, v němž bychom našli určité paralely s českým, a to v podobě operací provedených za druhé světové války parašutisty. V norském případě to byl útok parašutistů na továrnu na výrobu těžké vody, v českém atentát na Reinharda Heydricha.“ Na závěr svého vystoupení pak ministr obrany ještě zmínil: „Část díla je hotova a já věřím, že se Vojenskému historickému ústavu Praha se podaří letňanskou expozici připravit tak přesvědčivě, jako je tomu už nyní ve Vojenském technickém muzeu Lešany, v Armádním muzeu Žižkov anebo v prostorách Leteckého muzea ve Kbelích.“

Ředitel Vojenského historického ústavu Praha plukovník Aleš Knížek pak ve svém projevu hovořil o klíčové podpoře, které se celému rekonstrukčnímu procesu dostalo ze strany Norských fondů: „Vojenský historický ústav Praha usiloval již delší dobu o získání těchto unikátních hangárů v letňanském areálu, ale první pokus z roku 2007 nebyl ještě úspěšný. Následovala složitá cesta, dnes však konečně stojíme v krásném a upraveném hangáru číslo V a jen kousek od nás je stejně tak výjimečný hangár číslo VI. Nebýt Norských fondů, tak bychom dnes těžko mohli slavit záchranu tohoto kulturního dědictví. Uchovat odkaz nejen české, ale celé evropské minulosti nás také zavazuje k tomu, abychom sbírky pamětových institucí nadále rozšiřovali a pečovali o ně.“ Plukovník Knížek dále zmínil velmi úzkou spolupráci VHÚ se svým partnerem, norským leteckým muzeem v Bodo. Závěrem pak ředitel VHÚ poděkoval Ministerstvu obrany, Ministerstvu kultury, státnímu podniku LOM Praha, norskému velvyslanectví v České republice, Norským fondům a všem jednotlivcům, kteří přispěli k úspěšné záchraně letňanských hangárů.

Po slavnostní akci určené především mediím bude následovat otevření hangárů pro veřejnost, včetně představení četných exponátů, které zde budou umístěny. Otevření hangárů se uskuteční v sobotu 30. dubna 2016 v rámci zahájení již 48. muzejní sezóny v Leteckém muzeu Kbely. Celý areál muzea včetně nových hangárů bude zpřístupněn v 10.00. V rámci akce se představí i stíhací letoun MiG-29, který VHÚ získal v loňském roce (více ZDE).

Větší ze dvou letňanských hangárů, hangár č. V byl postaven v rámci budování nových prostorů pro firmu AERO v letech 1940–1941. Nyní v něm bude umístěna expozice bombardovacích a bitevních letounů a stíhacích bombardérů z období od 2. světové války až do 80. let minulého století. Návštěvníci zde spatří vedle Aera C-3A (Siebel Si-204), přestěhovaného z hangáru č. 40 kbelského muzea, zcela nový přírůstek VHÚ, trup bombardovací verze Aero C-3B, a dlouho očekávanou zrestaurovanou přední část sovětského letounu Petljakov Pe-2. Střechu nad hlavou zde mimo jiné nalezne i trojice letounů Suchoj: Su-7, Su-22 a Su-25.

Druhý hangár - č. VI - je historicky prvním hangárem firmy AERO k sestavování a zalétávání letadel. Původně byl vybudován již v roce 1920 na jihovýchodním okraji kbelského letiště. V březnu 1921 vyhořel a na stejném místě byl vybudován nový hangár. V průběhu výstavby nového areálu pro firmu AERO na jihovýchodním obvodě letiště v Letňanech byl demontován a přemístěn do nových prostor. Po náročné rekonstrukci hangáru, se zde hlavními exponáty stane čtveřice letounů, z nichž nejstarší, stíhací Aero A-18 z roku 1923, vzlétlo na nebe právě z tohoto hangáru. Doplní jej neméně cenné prototypy XL-29-2, L-39X-02 a L-159.