Bouřlivý rozvoj průmyslové výroby ve druhé polovině 19. století nutil velké průmyslové podniky hledat další možnosti výroby. Řada podniků se začala věnovat výrobě dělostřeleckého materiálu, který se do té doby vyráběl převážně ve vojenských arsenálech. Byla to například firma Schneider ve Francii, Bofors ve Švédsku, Krupp v Německu nebo Putilov v Rusku. V rakousko-uherské monarchii to platilo pro Škodovy závody v Plzni.
Základy Škodových závodů byly položeny hrabětem Waldsteinem v roce 1859. Tehdy vznikla strojírna, která přešla roku 1869 do vlastnictví Emila Škody. Ten postupně zmodernizoval a rozšířil výrobu i celý podnik. Roku 1890 zde vzniklo zbrojní oddělení s programem výroby lodních děl.
Zprvu byla výroba zaměřena na malorážové palubní kanony. Po získání prvních zkušeností se pak postupně spektrum výroby dělostřeleckého materiálu rozšiřovalo a zájem byl věnován vývoji a výrobě i ostatních typů děl. Kromě lodních děl se zde vyvíjely a vyráběly polní i horské kanony a houfnice, velkorážové moždíře a pobřežní kanony, malorážové zákopové kanony, minomety, protitankové, protiletadlové a pevnostní kanony a to vše včetně munice.
Škodovy závody se ve velmi krátkém čase přeměnily na jeden z největších a nejmodernějších podniků v tehdejším Rakousku – Uhersku a nesmazatelně se zapsaly do vývoje dělostřeleckého materiálu v Evropě od konce devatenáctého století až po konec první poloviny dvacátého století.
Vojenský historický ústav Praha disponuje unikátní sbírkou děl vyrobených Škodovými závody. V této fotogalerii vám představujeme řadu těchto exponátů, počínaje rokem výroby 1890 a konce počátkem 50. let 20. století. Mnohé z těchto děl jsou vystaveny v areálu Vojenského technického muzea Lešany, v samostatné hale věnované tomuto souboru či před halou, na venkovní ploše.
JF