Přehled leteckých filmů, které se budou promítat na Muzejní noci ve Kbelích

V sobotu 14. září se od 19.00 uskuteční ve více než třech desítkách institucí 10. Pražská muzejní noc. V Leteckém muzeu Kbely se budou promítat unikátní snímky s leteckou tematikou z období od 50. do 90. let 20. století, které vytvořili i mnozí slavní čeští režiséři.

Promítání filmů se uskuteční v Leteckém muzeu Kbely v hangáru č. 40., tedy v největším kbelském hangáru. Bude zde vytvořeno improvizované kino.

Jde celkem o pět snímků a jeden sestřih z různých filmových materiálů, přičemž snímky mapují dobu od počátku padesátých let až po začátek devadesátých.

Milovníci létání si skutečně přijdou na své, budou moci vidět jak unikátní vojenskou techniku, tak některá skutečně vydařená filmová díla – viz snímek Skleněná oblaka režiséra Františka Vláčila, který patří i po padesáti pěti letech od svého vzniku k vizuálně uchvacujícím.

V následném přehledu vám představujeme jednotlivé snímky podrobněji.

Upozorňujeme, že v Leteckém muzeu Kbely začíná program Pražské muzejní noci v 19.00. V areálu je možné pohybovat se přes celý den i odpoledne, ani po 18.00, tedy po běžné zavírací době, nebude areál uzavřen. Mezi 17.30-19.00 však budou uzavřeny hangáry, bude možné se pohybovat jen po vnějších plochách.

Podrobně o celém programu v LM Kbely, kde se odehraje i seskok parašutistů a průlety historickými a současnými stroji, se dočtete ZDE. Další program připravil Vojenský historický ústav Praha i pro Armádní muzeum Žižkov.

Přehled filmů promítaných v LM Kbely o Pražské muzejní noci 14. září 2013:

„Modrý den”: Československý armádní film; 1953; režie: Vladimír Sís; 23 minut

Umělecky ztvárněný film je oslavou létání a nových možností v československém letectví na začátku padesátých let. Obsahuje řadu leteckých záběrů, jejichž pořízení bylo velmi náročné. Vynikají promyšlenou obrazovou kompozicí a patrným přínosem Františka Vláčila, který byl spoluautorem námětu, scénáře a na filmu umělecky spolupracoval.

Část filmu zachycuje letecký den v roce 1953 za účasti prezidenta Antonína Zápotockého. Nejde však o klasickou filmovou reportáž, spíše je tato sekvence použita k podtržení oslavné atmosféry celého filmu. Dílo by nemohlo vzniknout bez spolupráce s vojenskými a svazarmovskými letci.

Významnou estetickou hodnotu filmu umocňuje ještě historická dokumentární hodnota. Jsou tu zaznamenáni někteří významní českoslovenští letci té doby a v krásných letových i pozemních záběrech také letouny MiG-15 (S-102), Avia B-33, větroň LF-107 Luňák a především velmi vzácné záběry stíhacích letounů Jak-11 (S-101).

Režisér snímku Vladimír Sís (1925-2001) se posléze proslavil zpracováním hudebního představení Balada pro banditu (1978) či rovněž filmovou podobou divadelní hry Poslední leč (1981).

„Skleněná oblaka”: Československé armádní filmové studio; 1957; scénář a režie: František Vláčil; 19 minut

„Skleněná oblaka“ jsou posledním a nejdůležitějším filmem, který režisér František Vláčil (1924-1999) během svého působení v armádním filmovém studiu natočil. Po instrukčních a dokumentárních filmech a umělecké spolupráci na hraném filmu „Tanková brigáda“ dostal příležitost realizovat krátký hraný film.

„Skleněná oblaka“ vyprávějí téměř beze slov symbolický příběh o věčné lidské touze létat. Na krátkém prostoru zhruba dvaceti minut dokázal Vláčil na příkladu tří generací mužů postihnout vztah člověka k létání oscilující mezi fascinací, touhou a hrdostí na jedné straně a strachem, zklamáním a bolestí na straně druhé. Zatímco dědeček létal na nejstarších strojích, dosáhl úspěchů, ale byl zraněn a nese si doživotní následky, syn létá jako pilot proudových letounů MiG-15 a vnuk František se zatím představou létání nechává jenom okouzlovat.

Vláčil dosáhl mimořádného účinku výtvarně náročnou obrazovou výpovědí soustředěnou do kompozičně precizních záběrů. Tuto sytlovou linii posléze dovedl k dokonalosti ve filmech jako byla Holubice (1961) či snad nejlepší českých film všech dob, monumetální Marketa Lazarová (1966).

Film „Skleněná oblaka“ byl oceněn na IX. mezinárodním festivalu dokumentárních a krátkých filmů v Benátkách.

„Na tý louce zelený“: Studio ČAF; 1968; režie: Milan Růžička; 12 minut

Ve zjitřené atmosféře po okupaci Československa pěti armádami Varšavské smlouvy natočil režisér armádního filmového studia Milan Růžička krátký provokativní film „Na tý louce zelený“. Z rozhodnutí okupační moci bylo československému vojenskému letectvu zakázáno létat a ochranu československého vzdušného prostoru převzalo sovětské vojenské letectvo.

Tento zásah do suverenity státu se stal námětem Růžičkova filmu natočeného na vojenském letišti v Českých Budějovicích. Jízlivé použití hudebního motivu „Na tý louce zelený“, původní ruské lidové písně „Nechoď dál“ přezpívané do češtiny Evou Pilarovou a Waldemarem Matuškou a záběry na protiokupační nápisy patřily mezi důvody, které tento film na začátku normalizace poslaly „do trezoru“.

Dnešnímu divákovi film přiblíží dobovou atmosféru na obsazeném letišti, uzemněné československé letce a letouny 1. stíhacího leteckého pluku i zde umístěný sovětský útvar.

„Piloti nestárnou“: Československý armádní film; 1981; režie: Josef Harvan; 18 minut

Pohled do života zkušených vojenských pilotů, kteří i po čtyřicítce svého fyzického věku aktivně působí jako starší inspektoři techniky pilotáže při výcviku a přezkušování mladých letců Československé lidové armády. Dokumentární film zachycuje práci trojice legendárních pilotů – pplk. Karla Nocara, pplk. Josefa Sedláčka a pplk. Milana Víta.

Režisér Josef Harvan (1947) natočil během své kariéry přes 300 dokumentárních snímků, v době svého působení v Čs. armádním filmu se věnoval mnohým technickým oblastem vojenství, zaměřil se i na sféru letectví. Celkem realizoval v ČAF více než třicet snímků. K leteckým snímkům patří například film o letecké akrobatické skupině Šestka (1980) či o letadle L-39 Setkání (1982). Vytvořil o pětidílný seriál o čs. letectví, zvláště vojenském, který obsahoval díly Konstruktéři, Akrobati, Bojovníci, Stíhači a Vojenští letci a ukazoval zrod letectva za první republiky, účast našich pilotů ve válečných bojích ve Francii, Velké Británii i Sovětském svazu a dále jeho vývoj po druhé světové válce.

Cvičení Štít 1984 - hromadný vzlet na letišti v Žatci: Československý armádní film; 1984

V rámci velkého vojenského cvičení států Varšavské smlouvy nazvané Štít 1984 se na letišti v Žatci uskutečnil hromadný vzlet bojových letounů. Úkolem 72 letounů MiG-23 a MiG-21 různých verzí od 11. slp, 1. slp a 9. slp bylo do pěti minut opustit letiště. Pečlivě nacvičená akce byla natočena filmaři Československého armádního filmu a doplněna o přehledný animovaný plánek vzletů.

„První vlaštovky“: Československý armádní film; 1991; režie: Karel Forst; 31 minut

Reportážní dokumentární film o účasti československých vojenských letců na mezinárodní letecké přehlídce vojenského letectva International Air Tattoo 91 ve Velké Británii. Akce se uskutečnila v červenci 1991 na letišti RAF ve Fairfordu a za československou stranu se jí zúčastnilo několik letounů, včetně strojů MiG-23, MiG-29 a An-12. S piloty do Velké Británie přiletěl na návštěvu také tehdejší velitel československého vojenského letectva generálmajor Ing. Jan Ploc.