Přerovské povstání z 1. května 1945 ještě neuspělo

Přerovské povstání z 1. května 1945 ještě neuspělo

30. 04. 2014

V dubnu 1945 se k českému území začaly přibližovat spojenecké pozemní armády a v půli dubna započaly i s jeho osvobozováním. Nastala tak situace, se kterou od roku 1939 počítali všichni, kdo se podíleli na přípravě všenárodního povstání proti okupantům. Cílem povstání, který jako jediný měl naději na úspěch, bylo poskytnout pomoc spojeneckým armádám při osvobozování země. Jako první propukl otevřený boj v Přerově.

 

V úterý 1. května brzy ráno se v Přerově a jeho okolí rozšířila mylná zpráva, že Německo kapitulovalo. Občané Přerova vyvěsili československé a spojenecké vlajky a začali nekoordinovaně odzbrojovat německé a maďarské vojáky ve městě. Z ilegality vyšel den před tím ustavený Revoluční okresní národní výbor a ustavil se i Revoluční místní národní výbor. Povstalci obsadili a zničili telefonní ústřednu německé 1. tankové armády, obsadili nádraží a vypravili vlak s československou vlajkou do Olomouce, který měl iniciovat povstání i tam. Do města se také přesunuli partyzáni z okolních obcí a připojili se k povstání. K povstalcům se připojili též uprchlí sovětští váleční zajatci.

Přerov ovšem ležel na důležité křižovatce v týlu německé 1. tankové armády, které právě hrozilo obklíčení od Opavy a od Brna. Ty části německé posádky města, které se povstalcům nepodařilo 1. května dopoledne odzbrojit, pohotovostní policejní útvary a vojenské posily z Olomouce, Holešova a Bystřice pod Hostýnem, a bojové skupiny, vyčleněné z frontové armády, zahájily na přímý rozkaz Karla Hermanna Franka po poledni 1. května vojenské akce k opětovnému získání města.

Nejtěžší boje probíhaly v Želátovské a Moštěnské ulici. Němci město z větší části ovládli do 16. hodiny. V prostoru nádraží se povstalci udrželi až do večerních hodin, ale i zde nakonec podlehli převaze nepřítele. U nádraží padlo 17 povstalců a 4 bývalí sovětští zajatci.

Celkem padlo v bojích s okupanty v Přerově na povstalecké straně 30 mužů a 20 bylo raněno. Německé ztráty nejsou vyčísleny, odhadují se na 40 až 70 zabitých.

Nacisté v dobytém městě vyhlásili v 18.00 výjimečný stav. Podařilo se jim zajmout přibližně 100 povstalců, z nich 21 odvezli do Olomouce a ve střelnici v Lazcích popravili. S nimi zastřelili dva olomoucké vězně, kteří byli původně určeni pouze k vykopání hrobů. Německá 1. tanková armáda přes město ustoupila na západ k Olomouci a Přerov byl více méně bez boje obsazen sovětskými vojsky 8. května 1945.

Tomáš Jakl

Aktuálně



Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…