Příběhy z cel: Anna Nováková a její hadrová panenka

Přinášíme vám třetí z příběhů, který je zpracován na základě nedávno otevřené výstavy V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren. Výstava nabízí sedm příběhů sedmi odbojových pracovníků, kteří byli za války vězněni a popraveni. Ke každé osobnosti je připojen artefakt vyjadřující život a osud dotyčného člověka. Třetím je příběh Anny Novákové, u níž je vystavena hadrová panenka ušitá ve vězení.

ANNA NOVÁKOVÁ (23. května 1919 - 24. října 1942)

Narodila se v rodině nadšených sokolů Václava a Marie Novákovým. Rodina bydlící v pražské Libni patřila k rozsáhlé síti sokolských pracovníků podporujících parašutisty připravující atentát na Reinharda Heydricha. Na začátku ledna 1942 se Václav Novák podílel na převozu a odstranění výsadkového materiálu skupiny ANTHROPOID. Bez podpory lidí jako byli Novákovi, Jan Zelenka Hajský, Antonín Oktábec, Jaroslav Piskáček a další by Jan Kubiš a Josef Gabčík svůj úkol splnit nemohli.

Dne 27. května 1942, bezprostředně po úspěšně provedeném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vyhledal Novákovy zraněný Jan Kubiš. Novákovi ho ošetřili a dali mu čistou košili. Pro bicykl, který Kubiš nechal před prodejnou Baťa na rohu Slavatovy ulice, poslala Marie Nováková čtrnáctiletou dceru Jindřišku. Dívky si všimly tři udavačky. Německá Ochranná policie ještě v noci uzavřela Libeň a na dvě stě padesát děvčat odvezla do Petschkova paláce. Jindřiška se štěstím vyvázla. Šestičlennou rodinu Novákových zatklo Gestapo 9.červnece 1942. Spolu s dalšími spolupracovníky a příbuznými parašutistů 24. října 1942 je popravili v Mauthausenu. Čtrnáctiletá Jindřiška byla nejmladší. Jejím sestrám Miroslavě a Anně bylo sedmnáct a třiadvacet let, bratrovi Václavovi jednadvacet, otci čtyřicet devět a matce čtyřicet pět let.

Modrookou hadrovou panenku ve vězení ušila Anna Nováková, starší sestra čtrnáctileté Jindřišky Novákové, která po atentátu na Heydricha došla pro Kubišovo kolo. Parašutisty obětavě podporovala celá rodina sokolského odbojáře Václava Nováka.

Anna Nováková se v létě 1942 měla provdat za Antonína Pechoče, s nímž se seznámila ještě v Podmoklech, odkud Novákovi po Mnichovu museli odejít. Pechočovi si nastávající snachy vážili, přátelili se také s jejími rodiči. Václav Novák po atentátu řekl Antonínovu otci, Augustýnu Pechočovi, jaké bylo štěstí, že se Jindřišce udělalo v Petschkově paláci mdlo, sedla si na schody a dohlížející Němec ji pak omylem přiřadil k dívkám, jež už měly promenádu s bicyklem za sebou. Svatba Anny a Antonína se nekonala. Gestapo Novákovy v červenci 1942 zatklo a brutálně vyslýchalo. Augustýn Pechoč jim nosil do vězení čisté prádlo. Ze šatů, které vyzvedával na vyprání, jednou vypadla hadrová panenka. Anna Nováková ji ušila pro Antonínovu dvouletou neteř Janu. „Nikdy jsem si s ní nesměla hrát. To by dědeček nedovolil. Novákovi byli vzácní lidé, hrdinové “ dodává Jana Sokolová.