Masaryk se natáčel i v muzeích VHÚ

Ve čtvrtek 9. března se do široké filmové distribuce dostal česko-slovenský film Masaryk, věnovaný osudu Jana Masaryka. Na snímku spolupracoval také Vojenský historický ústav Praha.

Snímek Masaryk je dílem režiséra Julia Ševčíka a zachycuje osudy někdejšího vyslance Československa ve Velké Británii Jana Masaryka (1886-1948) v krizovém období konce třicátých let. Autory scénáře jsou Petr Kolečko, Alex Koenigsmark a Julius Ševčík. Hlavní roli ztvárnil Karel Roden. Vedle něj se představuje celá plejáda českých, slovenských a dalších zahraničních herců: Hanns Zischler, Arly Joverová, Oldřich Kaiser, Robert Jašków, Gina Bramhillová, Emília Vášáryová, Eva Herzigová, Joan Blackhamová, Dermot Crowley, Milton Welsh, Tim Preece, Martin Hofmann, James Flynn, Jiří Vyorálek, Zuzana Kronerová a další.

Film je dějově orámován dvěma lety, 1938 a 1939, kdy Československo bojovalo o svůj další osud a tuto bitvu prohrálo. Na tomto historickém pozadí je vykreslena osoba Jana Masaryka, který také svádí boj – se sebou samým, s pochybnostmi o své charakteru, se svými schopnostmi, ale i s odkazem svého otce T. G. Masaryka. Snímek spojuje rovinu historicko-naučnou s dramaticko-biografickou, obsahuje pasáže jasně vycházející ze skutečných dějů, ale v rovině osobní přechází i do roviny fabulační, stylizované. Vyústění krize státní i osobní pak přichází s koncem roku 1939, kdy se svět ocitá ve válce a Jan Masaryk nachází nový začátek: odjíždí do Londýna pracovat v exilové vládě.

Velmi přesvědčivý výkon podal ve snímku Karel Roden, který zde své expresivní herectví výrazně zklidnil a obdařil hlavní postavu vyváženým mixem emotivnosti i přirozenosti, zároveň se mu podařilo dobře vyjádřit vnitřní labilitu, která Jana Masaryka po celý život provázela. Za pozornost stojí ale i způsob, jakým Oldřich Kaiser uchopil postavu Edvarda Beneše. Přesvědčivě a  uměřeně ztvárnil postavu lékaře dr. Steina, jenž Masaryka léčí, Hanns Zischler. Graciézně pak působí také Masarykova budoucí přítelkyně, novinářka Marcia Davenportová, v podání Arly Joverové.

Film zobrazuje i československou mobilizaci v září 1938, právě scény této události byly natáčeny ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha, konkrétně v areálu Vojenského technického muzea Lešany a v Leteckém muzeu Kbely. V kbelském muzeu byly využity exponáty historických letadel, natáčelo se také na ploše letiště. Ve Vojenském technickém muzeu Lešany byl využit místní areál a jeho cvičné plochy. Uplatnila se zde dobová pozemní technika ze sbírek VHÚ. Jednalo se o auta, motocykly a také lehký tank LT-35. Vůbec poprvé se tak v českém filmu při zobrazení zářijové mobilizace objevuje autentická technika ze třicátých let.

Datum premiéry v kinech po celé republice 9. března také nebylo vybráno náhodou: v noci z 9. na 10. března 1948 totiž Jan Masaryk zemřel po dosud neobjasněném pádu z okna budovy ministerstva zahraničí.

RED