Proklamace císaře Karla I.

Proklamace císaře Karla I.

29. 06. 2018

Dne 21. listopadu 1916 zemřel ve věku 86 let císař František Josef I. Novým panovníkem se stal Karel (1887–1922), nejstarší syn arcivévody Oty a vnuk mladšího bratra zesnulého mocnáře.

Oznámení o nástupu nového císaře oznámily občanům mimo jiné i nástupní proklamace vylepené v ulicích jednotlivých rakousko-uherských měst. Text v národním jazyce začínal tradičním oslovením „Mým národům!“ a v jeho dalším znění se odrážela tryzna za smrt starého císaře, složitá doba první světové války i vítězstvím podmíněná touha po míru. Kromě nového císaře Karla I. je pod textem proklamace podepsán i ministerský předseda Předlitavska Ernest von Koerber.

Karel I. patřil k odpůrcům války, což reflektovalo i dobové veřejné mínění a jeho nástup si lidé spojovali s nadějí na mírové řešení konfliktu. Ačkoli v tomto ohledu skutečně vyvíjel nepřehlédnutelné úsilí, jeho snahy dopadly v důsledku politické nezkušenosti a názorově neustáleného okolí fiaskem. Vyzrazení tajných mírových rozhovorů s Francií v konečném důsledku vedlo k ještě těsnějšímu připoutání Rakouska-Uherska k Německu, což mělo pro další vývoj habsburského soustátí fatální následky.

Na domácí politické scéně obnovil Karel činnost Říšské rady a zasadil se o přijetí některých sociálních opatření, jako byl zákon o ochraně nájemníků nebo zřízení ministerstva sociální péče. V říjnu 1918 se pokusil o záchranu alespoň rakouské části monarchie a její federalizaci, když seznal, že situace je neudržitelná, soustředil se především na to, aby blížící se rozpad říše proběhl klidně a bez krveprolití.

Před válkou pobýval Karel I. často v Čechách a sám mluvil dobře česky. Žádost o azyl v nově vzniklém Československu mu však byla zamítnuta. V roce 1921 se pokusil obnovit monarchii v Uhrách. Když pochopil marnost svého počínání, odjel do exilu na Madeiře, kde v roce 1922 zemřel na zápal plic. Pro své mírové snahy a osobní křesťanský život byl v roce 2004 katolickou církví blahoslaven.

Petr Bjaček

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…