První německé nálety na Londýn za první světové války

Hrůzy strategického bombardování obytných čtvrtí jsou v obecném povědomí spojeny především s druhou světovou válkou a Göringovou Luftwaffe. Guernica Legie Condor, nálet na Rotterdam, Bitva o Británii, Goebbelsův termín „Coventrizace“ zasely obrazný vítr, v Hamburku, Berlíně a Drážďanech pak Němci sklidili bouři. Nicméně Hitler a jeho nohsledi nebyli originální, pouze rozvinuli koncepci německého císařství z první světové války. První německý nálet na Londýn za první světové války se odehrál před 105 lety, 31. května 1915, další pak pokračovaly během léta daného roku.

Přestože z naší perspektivy může být rozsah letecké války proti civilním cílům v letech 1914–1918 ve srovnání s druhou světovou válkou takřka zanedbatelný, hrůza, kterou německé nálety proti bezbranným cílům šířily, umocněna strachem z nového a neznámého, byla ve své době srovnatelná, ne-li větší, než za náletů druhé světové války. Ty přeci jenom již zastihly jak obyvatelstvo, tak protileteckou obranu podstatně připravenější. Nicméně kořeny kobercových náletů na Londýn za druhé světové války, vrcholící ofenzívou, vedenou pomocí bezpilotních střel V-1 a balistických raket V-2 v letech 1944–1945 sahají k vodíkem plněným doutníkovitým monstrům z roku 1914.

První nálety

Německo vstupovalo do první světové války s flotilou devíti vzducholodí armády a jednou vzducholodí námořnictva. Po vypuknutí války počet německých vzducholodí i bombardovacích letadel rychle narůstal. Již při postupu do Belgie bombardoval 6. srpna 1914 armádní Zeppelin Z VI pevnost Lutych. Další nálety vzducholodí následovaly 25. srpna a 2. září 1914 na Antverpy. Německý bombardér Rumpler Taube také pravidelně bombardoval Paříž a shazoval do města výzvy ke kapitulaci.

Britské ostrovy napadl německý letoun poprvé 21. prosince 1914, kdy plovákový dvouplošník Friedrichshafen FF.29 napadl přístav v Doveru. I když při náletu na Lutych zahynulo 7 civilistů a při náletech na Paříž byla poškozena katedrála Notre Dame, jednalo se v zásadě o nálety na vojenské cíle, nebo cíle v těsně přífrontovém pásmu. První nálet na civilní cíle v hlubokém zázemí, směřující k podlomení morálky protivníka, přišel na jaře 1915.

Krátce po jedenácté hodině večerní v pondělí 31. května 1915 německá armádní vzducholoď Zeppelin LZ.38 začala shazovat zápalné pumy nad čtvrtí Stoke Newington na severu Londýna. První z pum dopadly do ulice Alkham Road. Vzducholoď pokračovala na jih přes Dalston a Shoreditch až téměř k Toweru. Nad Whitechappel se stočila na severovýchod a přes Stepney, Bow a Leytonstone opustila Londýn.

Pumy shazovala po celou dobu pobytu na Londýnem. Celkem na Londýn tuto noc dopadlo minimálně 91 zápalných a 28 tříštivých pum a dva ruční granáty. Zabily sedm lidí a způsobily škody za více než osmnáct tisíc liber šterlinků. Noc byla tmavá, bezměsíčná, vzducholoď se nesetkala s jakýmkoliv odporem, a všechny cíle, které zasáhla, byly čistě civilní. Německá vláda nicméně vydala tiskové komuniké, že vzducholoď shodila bomby na přístaviště a doky v Londýně. Tajemník Českého londýnského výboru Jan Sýkora si 1. června 1915 poznamenal: "Zepelin dnes po prvé navštívil Londýn. Přiletěl k ránu. Oficielně se to tají a tak s určitostí nevíme, kterou část Londýna navštívil. Prý Shoredich, hořelo tam. Obecenstvo je dosti rozčíleno."

Další útoky

Druhý nálet provedla v noci ze 17. na 18. srpna 1915 vzducholoď německého námořnictva Zeppelin L.10. Bomby dopadly na Walthamstow, Leyton, Leytonstone a Wanstead. Nálet zabil deset lidí a zapůsobil škody za více než třicet tisíc liber šterlinků. Protiletadlová obrana již byla připravena. Světlomety a protiletadlová palba ztížily navigaci vzducholodi, ale k odražení náletu nestačily. Třetí nálet na Londýn provedly 7. září 1915 dvě vzducholodě SL.2 a LZ.74 německé armády, které zabily dohromady 18 lidí a 28 dalších zranily. Škody byly ten den relativně malé a dosáhly výše necelých deseti tisíc liber šterlinků.

Již následující noc z 8. na 9. září dosáhl středu Londýna Zeppelin L.13 námořnictva. Jeho nálet zabil 22 a těžce zranil 87 Londýňanů a působil vůbec největší materiální škody ze všech náletů na Londýn za celou válku ve výši 530 787 liber šterlinků.

Také o tomto náletu zanechal očité svědectví Jan Sýkora:

"8. září 1915 [...] Po návratu domů nacházím tam slečnu Olgu, dceru profesora Masaryka. Přináší k opravení memorandum, které máme připravit k tisku, než přijde prof. Masaryk do Londýna. Má zde být do čtrnácti dnů. Posílám Kopeckého s memorandem k Dr. Seton-Watsonovi se žádostí, aby opravy provedl. Dále žádá slečna, abych se poohlédnul po tichém bytě pro profesora, kde by mohl nerušeně pracovati. Sama bude hledati též. Večer kol jedenácté sedí u nás malá společnost. Padnou tři dělové rány. Vedle sedícímu policejnímu úředníku, který je tu návštěvou, povídám: „Zeppelins“? V odpověď říká, že musí domů ženu uklidnit. Provázím jej před dům na ulici.

Vysoko na jasné obloze je viděti volně plující Zeppelin. V záři reflektorů na něm soustředěných jeví se v délce 1 m. Protiletadlová baterie v Regent’s Parku a na jiných místech Londýna burácí, jasné blesky ukazují exploze granátů, zdánlivě v blízkosti Zepelina. Ani si neuvědomujeme a s námi velká část Londýňanů nebezpečí padajícího železa explodovaných granátů. Díváme se na to jako na zajímavý ohňostroj, až Zeppelin zmizel za nepatrným mráčkem a více jej nikdo té noci nad Londýnem nespatřil, ač reflektory prohledávaly mráček i okolí a pak soustavně celou oblohu. Kanonáda umlkla, jen rozechvělé obyvatelstvo dlouho na ulicích rokovalo."

"9. září 1915 Jdu se podívat na škody, které ta zdánlivá hříčka v noci natropila. K Liverpool Station policie nepouští. Ve Wood Street ještě hoří a kol hlavní pošty jsou vytlučena okna explosí a domy vypálené. Taktéž u Farrington Station a na Queen’s Square bomba. V Golders Green vyhozena [z Zeppelinu] všechna munice i přítěž. Dosti klidně se dívá zvolna se pohybující dav na škody; ve Woods Street na prázdné bedně rekrutující seržant vybízí mladé muže ke vstupu do armády a k odvetě za toto noční zákeřné přepadení civilního obyvatelstva. Chtěli-li Němci Londýňany zastrašit, tentokrát se jim to nezdařilo."

Britská obrana

Britové postupně vyvinuli účinný systém hlásné služby, zesílili protiletadlové dělostřelectvo a do obrany proti německým vzducholodím nasadili i stíhací letectvo, vybavené zápalným střelivem. Německé vzducholodě se nad Londýnem objevily poté ještě pětkrát, poslední v noci z 19. na 20. října 1917. Od května 1917 však Němci bombardovali Londýn současně také pomocí těžkých bombardérů, jejichž nálety pokračovaly až do 19. května 1918.

Jak vyplývá z deníkových poznámek Jana Sýkory, svědkem náletů německých vzducholodí byl i Tomáš Garrigue Masaryk. V noci ze 13. na 14. října 1915 zaútočily na Londýn a jeho předměstí tři námořní Zeppeliny L.13, L.14 a L.15. Způsobily největší ztráty na životech během jediného náletu: 71 mrtvých a 128 raněných.

"14. října 1915 Profesor Masaryk přichází. Žádá nás o vyhotovení čtyř kopií jeho přednášky, se kterou zahájí slovanskou universitní stolici. Jedna kopie bude zaslána ministerskému předsedovi Asquitovi. Též mně předává pět liber šter. pro p. Jermana, když slyšel o neštěstí, které jej stihlo. [Po nemoci mu zemřela žena.] Včera večer byli zde opět Zeppelini. Odletěli nepotrestáni. Jdeme se podívat se ženou na škody natropené. Vidíme ty spousty u redakce Morning Post, Lyceum Theatre a Waldorf Hotelu. Podařilo se ubít as padesát lidí. Zda-li pak budou za to voláni viníci k odpovědnosti?"

V noci z 2. na 3. září 1916 směřovalo na Británii dvanáct vzducholodí německého námořnictva a čtyři, patřící armádě. Šlo o největší počet vzducholodí, nasazených při jediném náletu. Nad Londýn pronikla pouze armádní vzducholoď Schütte-Lanz SL.11, která naštěstí nezpůsobila žádné ztráty na životech. Při návratu ji sestřelil Lt. William Leefe Robinson na stíhačce B.E.2c. Trosky stroje dopadly u Cuffley v hrabství Hertfordshire. Byla to vůbec první německá vzducholoď, sestřelená v britském vnitrozemí.

"3. září 1916 Jsme vzbuzeni dělostřelbou o druhé hodině patnáct minut z rána. Vyhlížím z okna. Jasná noc, lehká mlha při zemi. Otvírám okno. Rána za ranou rachotí baterie protiletadlová, umístěná v Regent’s Parku. Šrapnely sviští vzduchem kolem nás, v dálce explodují s ohňostrojovým efektem. Vysoko k severu reflektory ozářená forma Zeppelinu velikosti doutníku. Zmizel v oblacích. Reflektory prohledávají oblohu, střelba umlká. Jdu spát do postele, snažím se usnout, zavírám násilím oči. V tom se zdá, že se osvětlilo, otevřu oči a vše je jasné. Jdu k oknu. S radostí i údivem přihlížím k tragédii moderní techniky. Na obloze plápolá oheň. Vysoko šlehající plameny ozařují Londýn.

Volám ženu, která již usnula, aby se šla podívat. Čekám, že to každým okamžikem musí uhasnout. Mimo nadání oheň stále visí ve vzduchu. Díváme se na to společně oknem. Volně to dohořívá, volně padají hořící trosky dolů. Máme dojem, že snad to byla zvláštní bomba, která měla osvětliti oblohu. Lid venku však řve „hurá“, dle množství zdá se být celý Londýn na ulicích. To nás vyvádí z klamu, že to bylo umělé osvětlení, nýbrž že to byl skutečně Zeppelin. Uléhám s ďábelskou radostí, že jsme přihlíželi zkáze aspoň třiceti Němců, kteří již několikráte přepadli spící město. Ráno prudká bouřka a tropický déšť. Chvěji se touhou běžet tam, kde leží trosky Zepelina. Pak se dovídám, že je to mimo Londýn až za Barnet."

Třináct vzducholodí

V noci z 23. na 24. září 1916 směrovalo nad Británii třináct vzducholodí. Nad Londýn pronikl pouze námořní Zeppelin L.31, který bombardoval Brixton a Streatham, kde zabil devět civilistů a zranil 40 civilistů a vojáků.

"23. září 1916 [...] Po půlnoci střelba. Vyhlížím z okna. Úplná tma. Je vidět pouze praskající šrapnely."

"24. září 1916 Ráno se dovídám, že patnáct Zeppelinů bylo v Anglii. Dva z nich srazily, ale mimo Londýn, ve kterém udělali dosti škod. V jižní části města, v Brixton a Streatham. S večerem tam jedu, dívám se na tu zkázu. Zeppelin sledoval jednu z hlavních ulic. Ač byla světla stažena, jedoucí tramvaj jiskřila na svém spodním vedení. To vedlo Němce, kteří shazovali bomby. Vpravo vlevo, jak se ulice klikatila, viděti rozmetané domky, poměrně lehce stavěné. Telefonuji p. profesoru Masarykovi a doporučuji mu, aby se tam zajel podívat na destruktivnost německých bomb. Dobrou ukázkou je zvláště dům u Stretham Hill Station. Stojí ve vlastní zahradě a o samotě. Bomba padla as šest metrů před dům. Zděný plot zahrady zmizel. As pět kamenných schodů do domu vedoucích taktéž. Na střeše jsou pouze latě. Krytina zmizela. Dveře i okna jsou pryč a cihly, ze kterých dům postaven, činí dojem, že možno každou prsty ze zdi vyjmout. Tak je vše roztřeseno. Obyvatele domu odvezli přímo na hřbitov."

"25. září 1916 Vezu ženu do jižní části Londýna shlédnout škodu Zeppelinem natropenou."

Tomáš Jakl