Telefonní ústředna Signalapp byla vyrobena ve firmě Fabrik Julius Kräcker, AG Berlin SW 61, Belle – Aliance, Strasse 81 v roce 1943, pod výrobním číslem 29427. Jedná se o část německé stavebnicové telefonní ústředny z období 1935 – 45. Ústředna byla ve výzbroji pozemního vojska, letectva a námořnictva. Po roce 1945 se dostala i do výzbroje ČSLA, jako i mnoho dalšího kořistního materiálu. V šedesátých letech jí nahradila ústředna TU 21 Československé výroby.
Ústředna je dvoudílná, klížená a dřevěné konstrukce z dubového dřeva i překlíženého deskového materiálu. Korpus ústředny je v konstrukčních spojích klížený na rovný otevřený ozubený spoj a spoj s perodrážkou. Přední panelová část je konstrukčně z překlížených materiálů s černou negrozínovou povrchovou úpravou. Předmět obsahuje kovové ocelové součástky, součástky z mosazi a vzhledem k tomu, že se jedná o telekomunikační prostředek, obsahuje i elektronické součástky. Na předmětu je etiketa výrobce s popisem a výrobním číslem. Povrchová úprava dřevěných materiálů je provedena pravděpodobně šelakem (vzorek povrchové úpravy nebyl analyzován). Součástí předmětu jsou i kovová závaží sloužící jako táhla přepojovacích konektorových kabelů.
Ústředna byla konstrukčně poškozená v oblasti spojů, kde na pravé straně konstrukčního spoje na perodrážku, byla vyštípnutá část materiálu. Vykazovala degradaci klihu patrně vlivem suchých klimatických podmínek při uložení v minulosti, bez konkrétního časového určení. Dřevěný panel s ovládacími prvky byl částečně rozklížený a v rohách byla patrná deformace překlížených materiálů.
Povrchová úprava měla drobné oděrky s nánosy prachových částic. Kovové části vykazovaly drobnou korozi s oděrky a mastným filmem na jejich povrchu. Závaží konektorových kabelů bylo částečně zkorodované.
Po přesunu předmětu z depozitáře do prostor restaurátorského účelového pracoviště byla vykonána pozvolná aklimatizace v délce jednoho týdne. Delší doba nebyla nutná, protože prostory depozitáře a dílenské prostory jsou klimaticky skoro identické.
Z technického hlediska i z hlediska poškození bylo přistoupeno k demontáži hlavních dvou dílů, ovládacích prvků a dvířek s klavírovým pantem. Po hrubém očištění, vysání prachových částic z celého předmětu, bylo provedené čištění za pomoci tamponu a demineralizované vody. Na některá více znečištěná místa byla aplikovaná mýdlová pěna s minimálním pH.
Po mechanickém a chemickém vyčištění korpusu ústředny bylo přistoupeno k doplnění chybějících dřevěných materiálů. Jednalo se o konstrukční spoj mezi dvěma díly ústředny, který vykazoval mechanické poškození - odštípnutí dřevěné části spoje. Chybějící část byla vpasována a nalepená na postižené místo disperzním lepidlem. Materiál byl použit ze starého dubového dřeva původem z cca třicátých let minulého století.
Po opravách konstrukčního propojení byly oba díly korpusu sklížené glutinovým teplým klihem na původní místa.
Překližovaná dvířka vykazovala mírnou deformaci rozklížených částí. Zpětným klížením za aplikace glutinového klihu se tyto deformace povedlo eliminovat na minimum.
Velký panel s přepínači, spínači a konektory byl zhotoven z překližovaného materiálu, v jádru ze smrkového masivu a po levé a pravé straně konstrukční desky z velmi podobného materiálu jako je sololid. Na některých okrajových místech došlo patrně v důsledku mechanického i povětrnostního poškození k prasklinám, které byly zalepené disperzním lepidlem Dispercol a stažené za pomoci svěrek. Spojová místa byla retušována černým lihovým mořidlem a doplněna černou šelakovou politurou. Oba panely byly čištěny tamponem s destilovanou vodou a po vysušení také silikonovou emulzí. Silikonová emulze byla použita i k čištění přepínačů a konektorů. Elektrosoučástky a kabely s textilním potahem byly čištěny za pomocí stlačeného vzduchu a současně za pomoci narušování povrchu jemným štětcem.
Povrchová úprava dřevěné dubové části korpusu telefonní ústředny byla po vyčištění doplněna šelakovou politurou na místech, které povrchově postrádaly lakový film, nebo i na místech, které byly po konstrukční opravě. Následně byl povrch přeleštěný za pomoci polmy s lihem a lněným olejem.
Kabelová kovová závaží o osmnácti kusech byla povrchově zkorodovaná a znečištěná nánosy mastnot a prachu. Po demontáži, při níž došlo k separaci kovových a dřevených částí, bylo přistoupeno k odmaštění kovových prvků za pomoci technického benzínu. Na povrch zkorodovaných částí byl aplikován Konkor 101, který měl za úkol změkčit korozní produkty oceli. Po časové prodlevě byl korozní produkt oceli z povrchu mechanicky odstraněn za pomoci tupé škrabky a jemného ocelového kartáče. Odstranění nepovedlo na poprvé, a proto se proces opakoval až do úplného vyčištění a zbavení povrchové koroze oceli. Postižená místa byla ošetřena Tanátem, za pomoci kterého došlo k neutralizaci a stabilizaci hloubkové koroze v mikropórech povrchu oceli. Povrch po tomto procesu konzervace bylo nutné opět vykartáčovat jemným ocelovým kartáčem a opatřit nánosem konzervačního syntetického vosku Revax 30.
Dřevěná kolečka se čistila za pomoci mýdlové pěny s nízkým obsahem pH a demineralizované vody. Na kolečka byl po osušení aplikován konzervační vosk na dřevěné povrchy ve velmi tenké vrstvě a povrch byl rozleštěn.
Při konečné kompletaci předmětu došlo k montáži demontovaných dílů jak u samotné ústředny, tak i u kabelového závaží. Předmět byl na závěr restaurátorského a konzervátorského zásahu navrácen do depozitáře, kde byl osazen do telefonní sestavy – stavebnice, která obsahuje různé komponenty k telefonní komunikaci dané doby.
Doporučené uložení předmětu je v klimatických podmínkách 40 – 55% Rv. při teplotě 17 – 22 ˚C, průběžná údržba dle potřeby.
Miroslav Kosťun