Revolver ZKR 567 Major

Přestože československá konstrukční škola dokázala ve světě získat renomé také na poli konstrukce sportovních revolverů, tedy v oblasti, kde tradičně zaujímaly výsadní postavení zbraně výrobců s dlouhou tradicí, do sériové výroby se dostaly pouze dva československé revolvery. V jejich pozadí zůstala třetí konstrukce, jejímž autorem byl Augustin Nečas (1918–1989), jenž se podílel na vývoji terčového revolveru ZKR 551 a následně sám zkonstruoval proslulý dvojčinný revolver ZKR 590 Grand s originálním předním uzamčením válce.

Nejmenší štěstí potkalo poslední Nečasovu konstrukci revolveru s označením ZKR 567 Major, vyřešenou ve čtyřech rážích, jež pokrývaly poměrně široké spektrum požadavků ze strany potenciálních zákazníků. Vzhledem k základním rozměrům rámu zbraně a válce umožňovala konstrukce výrobu v požadované ráži s minimálními rozdíly ve výrobních nákladech mezi jednotlivými modely.

Augustin Nečas jej vyřešil ve čtyřech rážích: .22 LR, .22 WMR, 7,65 mm Browning a .32 S&W. Pro náboj .32 S&W navrhl označení Major A, v ráži 7,65 mm Browning měl být označován jako Major B a v provedení v rážích .22 LR a .22 WMR měla nést doplňková písmena C a D. Konstruktér Nečas rozpracoval revolver ve dvou základních variantách: v provedení s pevně našroubovanou hlavní, ale také jako variantu s možností výměny hlavně a válce. Verze s výměnnou hlavní měla hlaveň nasunutou do rámu a zajištěnou korunovou maticí, jež se utahovala speciálním stranovým klíčem.

Na jeho konstrukci aplikoval A. Nečas prvky chráněné patenty č. 98 933, 98 934, 98 935 a 109 275, využité u revolveru Grand. Přibyly ale ještě další patenty. Vzhledem k tomu, že revolver měl umožňovat střelbu s náboji s okrajovým a středovým zápalem při výměnných hlavních a válcích, bylo nutné najít řešení umožňující změnu polohy zápalu. V té době již sice existovaly konstrukce založené na přesmyku součástí na kohoutu, avšak ty nepovažoval konstruktér Nečas z hlediska spolehlivosti a životnosti za výhodné. Navrhl proto řešení s úderníkem, jehož zápalník byl excentrický a v rámu revolveru byly dva otvory pro zápalník. Jednoduchým otočením úderníku o 180o bylo možné změnit polohu zápalu, takže přechod z jednoho typu zápalu na druhý se značně zjednodušil. Řešení přihlásil Augustin Nečas 23. července 1962, patentový spis s číslem 109 276 a názvem Uspořádání úderníku u střelné zbraně pro středový a okrajový zápal mu byl vydán 15. prosince 1963.

U revolveru Major vylepšil A. Nečas zajištění válce novou konstrukcí jeho uzávěrky, jež měla tvar dvouramenné páky. Kruhový vnitřní výstupek horního ramene plnil funkci zadního zajištění válce a spodní rameno mělo dvě funkce. V jeho dolní části byl také výstupek, a ten zabíhal do drážky vratné páky. Pokud se vratná páka v důsledku pohybu spouště vychýlila, zůstala uzávěrka válce výstupkem zablokována a nebylo možné válec vyklopit. Spodní část uzávěrky plnila ještě funkci dorazu válce při jeho vyklopení. U většiny známých revolverů byl doraz vypracován na rámu zbraně, nebo jej tvořila napevno vsazená součást. Nová konstrukce uzávěrky tak představovala mimo jiné výrobní úsporu a Augustin Nečas na ni získal čs. patent s číslem 111 075 s názvem Uzamykací zařízení u revolveru s vyklápěcím válcem.

Vývoj revolveru Major, vedený jakožto úkol PC 0158, dokončil v polovině roku 1964 a technicko-ekonomická rada jej tehdy doporučila do sériové výroby, avšak s tím, že v rámci delimitace bude výroba předána do Přesného strojírenství v Uherském Brodě. Předání výkresové dokumentace ze ZJŠ Brno mělo podle smlouvy proběhnout do 31. 12. 1965.

Původní předpoklad počítal s výrobou ověřovací série v průběhu roku 1966 a k náběhu sériové výroby mělo dojít v roce 1967. Problém ale představovala celková nevyjasněnost koncepce výroby loveckých a sportovních zbraní. V průběhu roku 1966 probíhal převod výrobního zařízení revolveru ZKR 590 Grand z národního podniku Kinex Bytča s tím, že ZŘR Vsetín, závod 5 Uherský Brod měl uloženo dodávat revolvery počínaje 1. lednem 1967 na trh.

Otázka případné výroby revolveru ZKR 567 se probírala společně se samonabíjecími pistolemi v ráži .22 short a .22 LR na zasedání oborové rady 545 a 546 ve dnech 29. a 30. září 1966, kde bylo rozhodnuto, že nejprve si musí závod osvojit výrobu revolverů ZKR 590, začít s jejich dodáváním na trh a otázka revolveru Major a obou sportovních pistolí se bude řešit až následně. ZKR 567 se do výroby nikdy nedostal, a tak zůstalo jen u deseti vzorků, vyrobených v letech 1961–1962.

Exemplář s výrobním číslem 00003 v ráži .32 SW long získalo muzeum v roce 1972 darem od Zbrojovky Brno, n. p.

Ráž: .32 SW long

Celková délka: 217 mm

Délka hlavně: 101,4 mm

Délka záměrné: 135 mm

Výška: 108,7 mm

Šířka: 31,5 mm

Kapacita válce: 6 nábojů

Hmotnost: 542 g

Jan Skramoušský