Robert Matula - Tramp s páteří z wolframu

Wolfram je mimořádně obtížně tavitelný kov. Jeho jméno nesla v letech 2. světové války šestičlenná paraskupina, která byla v noci 13. září 1944 pod velením kpt. Josefa Otiska vysazena v okolí beskydské hory Slavíč. Odstartovala z italské základny Campo Cassale u Brindisi v Halifaxu 148. perutě RAF s kanadsko­‑novozélandskou osádkou. Jedním z výsadkářů byl i pětadvacetiletý horník Robert Matula.

Narodil se 19. prosince 1919 v Radvanicích u tehdejší Slezské Ostravy. Vyučil se sice parním vulkanizérem, ale záhy skončil v radvanickém dole Ludvík. Mezi velké Robertovy koníčky patřilo trampování v Beskydech a mladičký romantik tehdy určitě netušil, za jakých okolností se tam jednou vrátí. Než stačil obléci vojenskou uniformu, přišel Mnichov, po něm polský zábor Těšínska a za necelý půlrok německá okupace zbytku českých zemí. Po incidentu s esesáky, který odnesl přeraženým zubem, se Robert s několika kamarády rozhodl odejít ilegálně do Polska a vstoupit do zahraničního odboje.

Na palubě švédské lodi Kastelholm odplul 26. července 1939 do Francie, kde jej čekalo dnes již dobře známé kolečko stovek českých vlastenců, toužících po boji s nacisty – Alžírsko a Cizinecká legie, později s 2. čs. pěším plukem v červnu 1940 ústupové boje v hroutící se Francii a nakonec dramatický lodní transport do Velké Británie. Stojí za zmínku, že i když Robert Matula pocházel z velice chudých poměrů, nenechal se nikdy zlomit levičáckou demagogií a vždy zůstal věrný masarykovským ideálům, v nichž byl vychován. Proto byl vybrán mezi nejlepší z nejtvrdších – výsadkáře.

Prošel náročným bojovým výcvikem na skotské Vysočině u jezera Morar a absolvoval seskoky padákem v Ringway u Manchesteru. Stačil se ještě oženit s anglickou dívkou Violet a v červnu 1944 jej čekala cesta do Itálie a potom let do okupované vlasti. Následovalo osm skutečně tvrdých měsíců partyzánského života. Po válce zůstal v uniformě, ale pro nesouhlas s postupnou bolševizací armády odešel v září 1946 jako nadporučík do civilu. Již záhy po únoru 1948 se jej komunisté pokusili soudit pro pobuřování, a tak v dubnu raději se svou rodinou odešel ilegálně do Velké Británie, odkud v roce 1958 se ženou a třemi dětmi přesídlil do Kanady.

Největším zadostiučiněním se pro něj stal listopad 1989 a cesty do svobodné vlasti, kde byl přijímán s úctou a respektem. Chlap s těžko tavitelným charakterem a čestný občan Ostravy brigádní generál v.v. Robert Matula zemřel 12. června 2012 daleko od Beskyd v kanadské Victorii.

Jindřich Marek

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 11. ledna 2019.