Stal se tak v té době jedním z mála českých letců. Když 8. května 1914 obdržel pilotní diplom, chyběly do vypuknutí 1. světové války necelé tři měsíce… Na východní frontě v tehdejší Haliči konal jako příslušník jednotky Flik 8 převážně kurýrní a průzkumné lety a v roce 1915 provedl i pár riskantních letů do obležené pevnosti Přemyšl. V té době byl povýšen do hodnosti praporčíka (Fähnrich). V den pádu pevnosti 22. března 1915 o 4. hodině ranní odtud odletěl jako předposlední pilot. U Rymanova byl však zřejmě sestřelen a zajat, i když později tvrdil, že dobrovolně dezertoval k Rusům. V Jekatěrinburgu se 15. března 1916 přihlásil do legií a o tři měsíce později oblékl legionářskou uniformu. Sloužil u pěšáků i ženistů, byl povýšen na podporučíka, v říjnu 1917 se oženil v Bělgorodě s ruskou dívkou, ale strašně moc toužil létat. To se mu konečně splnilo v únoru 1918, když se dostal k oddílu dalšího legionářského letce poručíka Vlastimila Fialy (otce pozdější filmové a divadelní hvězdy Květy Fialové). S těmito dvěma jmény jsou spojeny všechny další nelehké pokusy vytvořit československé letecké jednotky našich legionářů v Rusku. Nejdříve však přišel ústup z Ukrajiny a boje s bolševiky, kdy Melč v rámci Národní ruské armády od června do července 1918 absolvoval 33 bojových letů, většinou průzkumných nebo bombardovacích, v délce 78 hodin. Jeho činnost v Rusku je však spojena hlavně se snahami vycvičit co nejvíc pilotů z řad legionářů. Do svobodné vlasti se vrátil v hodnosti kapitána v březnu 1920, stal se na čas Fialovým zástupcem na leteckém odboru Ministerstva národní obrany, byl povýšen na majora, ale mírová armáda jeho neklidné povaze nesvědčila. V únoru 1921 odešel do civilu a začal podnikat. V pouhých třiačtyřiceti letech jej však zradilo zdraví a 20. listopadu 1934 zemřel na tehdy velice rozšířenou tuberkulózu. Armáda na něj nezapomněla a jedné z prvních legend československého vojenského letectva uspořádala pohřeb, při němž bylo jeho tělo vezeno Prahou za doprovodu čestné vojenské stráže v rakvi na trupu letadla!