Rudolf Slíva - První voják druhého odboje

Rudolf Slíva - První voják druhého odboje

05. 02. 2025

Druhý zahraniční odboj se začal rodit již v prvních hodinách po okupaci zbytku českých zemí 15. března 1939. Z Chicaga vyhlásil boj za obnovu republiky Edvard Beneš, řada diplomatů ve svobodných zemích odmítla vydat Němcům své úřady a v Londýně začala pod patronací Britů pracovat „zpravodajská jedenáctka“ plukovníka Františka Moravce.

Rudolf Slíva (1912–1943) jako důstojník čs. zahraniční armády ve Velké Británii v roce 1941. FOTO: VÚA–VHA

Vznik zahraniční vojenské jednotky však nebyl na pořadu dne. Tisíce Němců i Čechů odcházely před raso￾vou a politickou perzekucí do sousedního Polska. Tito lidé ale hledali především vlastní záchranu a snažili se co nej￾rychleji vyřídit formality spojené s emigrací do Velké Británie, Skandinávie, USA nebo Palestiny. Prvním uprchlíkem, který přišel do Polska s jasným cílem bojovat se zbraní v ruce za osvobození vlasti, byl 7. dubna 1939 podporučík Rudolf Slíva.

Pocházel z Ostravska. Narodil se 16. února 1912 v Řepišti u Vratimova. Po maturitě na českém reálném gymnáziu v Místku v roce 1932 se zapsal ke studiu medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ale v roce 1935 studium přerušil a dobrovolně se přihlásil do armády. Po absolvování školy pro důstojníky v záloze ve Znojmě sloužil u dělostřeleckého pluku 8. Do civilu odešel koncem září 1937 a k 1. lednu následujícího roku byl jmenován do první důstojnické hodnosti. V polovině dubna téhož roku však oblékl uniformu znovu, poté co byl přijat jako důstojník v další činné službě. Službu nastoupil u svého dřívějšího pluku, kde setrval až do konce února 1939. Několik dní před okupací zbytku českých zemí odešel do civilu. Nikoli však nadlouho.

Když po příchodu do Katovic zjistil, že v Polsku žádná čs. vojenská jednotka neexistuje, rozhodl se podniknout kroky k jejímu založení. Začal tajně sepisovat vojenské údaje nově příchozích a sondovat u nich, zda by byli ochotní v případě založení vojenské skupiny do ní vstoupit. V následujících dnech a týdnech přicházeli další vlastenecky mo￾tivovaní vojáci a důstojníci, takže 30. dubna 1939 mohla být v budově čs. konzulátu v Krakově založena Zahraniční vojenská skupina československá, která se pak stala základem budoucí československé zahraniční armády.

Rudolf Slíva již v květnu 1939 odjel z Polska do Francie. Po vypuknutí války sloužil u čs. dělostřeleckých jednotek. V červnu 1940 odjel do Velké Británie, kde se v prosinci 1941 přihlásil k československému letectvu v rámci RAF. Po skončení výcviku operačně létal jako navigátor u čs. letky britské 68. noční stíhací peruti. Válečné štěstí jej však opus￾tilo 22. dubna 1943, když se jeho letoun během cvičného letu zřítil nedaleko Swanton Morley ve východní Anglii. Je pohřben ve Scottow v hrabství Norfolk.

Jiří Plachý
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 8. února 2019

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…