Setkání u renovované Avie Av-14FG určené pro fotografování

V minulých dnech proběhlo slavnostní setkání v Leteckém muzeu Kbely u renovovaného fotogrametrického letounu Avia Av-14FG 6102, který se letos poprvé představil návštěvníkům při otevíracím dni muzea. Renovace proběhla ve Vojenském technickém ústavu a při setkání také byli přítomni pracovníci, kteří se na renovaci letadla podíleli.

Dvoumotorový vrtulový letoun Av-14FG 6102 byl vyroben v roce 1958, od roku 1960 do roku 1961 byl zapůjčen Československým aeroliniím a létal pod označením OK-MCB. V roce 1968 byl přestavěn v Aeru Vodochody na verzi Il-14 FG, tedy jako letoun, jehož úkolem je pořizovat fotografické snímky.

Do Leteckého muzea Kbely byl přeletěn z Pardubic dne 30. 4. 1994, a to od VÚ 1909 Pardubice. Od té doby je ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha. Renovován byl ve Vojenském technickém ústavu – Vojenském technickém ústavu letectva a protivzdušné ochrany. Renovace byla dokončena v roce 2021.

Setkání přímo u letadla se zúčastnili jak příslušníci někdejších složek, které se věnovaly fotografické práci (fotoletecká skupina), tak zaměstnanci VTÚ – VTL a PVO, kteří provedli renovaci vnějšku letadla, tak jeho vnitřních částí. Přítomni byli také ředitel VTÚ Letectva a PVO Libor Tomolya, ředitel Vojenského technického ústavu Petr Novotný, brigádní generál v. v. Jan Vachek a vedoucí Leteckého muzea Kbely Miroslav Khol.

O specifickém letounu Avia Av-14FG

Letoun byl jako Il-14 vyroben v roce 1958 ve firmě Avia, závod Jiřího Dimitrova, v Praze-Letňanech. Jeho současná verze - speciální modifikace určená pro vzdušné snímkování je charakteristická především kabinou navigátora uvnitř výrazně rozšířené a bohatě prosklené špice trupu. Zmíněná příďová kabina byla přitom s pilotní kabinou propojena úzkým tunelem táhnoucím se podél pravého boku trupu se vstupem za zády druhého pilota.

Tento zásah do konstrukce si vyžádal vestavět do ocasní části trupu protizávaží v podobě litinových plátů s hmotností 400 až 600 kg. Uvnitř bývalé kabiny cestujících se kromě tří sedadel, které byly umístěny při levé boční stěně, nacházela též tzv. tmavá komora (zde bylo možné vyvolávat pořízené snímky) spolu s pracovišti dvou operátorů fotoaparátů.

Zatímco jedno z těchto pracovišť bylo umístěno po pravoboku zádě, přímo mezi tmavou komorou a vstupními dveřmi, druhý operátor sídlil po levoboku přídě, přímo před trojicí výše uvedených tandemově uspořádaných sedadel.

V břichu trupu letounu Av-14FG na pozici mírně vpravo od jeho podélné osy se pak nacházely průzory dvou leteckých fotoaparátů. Zatímco jeden z nich byl umístěn přímo za odtokovou hranou, ten druhý se nacházel přímo před náběžnou hranou křídla.

Speciál Av-14FG byl přitom opatřen též průzory pro tři fotoaparáty pro šikmé boční snímkování. Zatímco jeden z nich se nacházel na levém boku přídě trupu přímo pod prvním hranatým okénkem (za ním se v případě modelu Av-14P/-14-32 nacházelo pracoviště navigátora), další byl včleněn do spodní části vstupních dveří, které se nacházely na pravém boku trupu v oblasti za odtokovou hranou křídla. Poslední třetí se nacházel na levém boku zádě trupu, přímo naproti vstupním dveřím (mezi posledním bočním okénkem a vstupem do zadního zavazadlového úložného prostoru).

Podlažní lafety byly přitom vyhrazeny pro měřičské fotoaparáty typu LMK-2000 (ohnisková vzdálenost 89 až 305 mm) východoněmecké výroby. Za boční průzory se pak obvykle umisťovaly fotoaparáty pro šikmé snímkování typu AFA-BAF-40P (ohnisková vzdálenost 3 až 45 mm) sovětské výroby. Pro některé mise se používaly též letité, zato spolehlivé švýcarské fotoaparáty typu Wild RC-10.

Protože některé lety speciálu Av-14FG probíhaly ve výškách nad 5 000 m (jeho dostup činil 5 500 m), součástí palubního vybavení tohoto modelu se stal též kyslíkový systém (ten byl vyveden i na palubní WC).

Na fotogrametrický speciál Av-14FG bylo od března 1967 do května 1968 v prostorách závodu Aero Vodochody upraveno celkem devět letounů řady Av-14 (Il-14P) ze stavu ČSLA. Konkrétně šlo o tři originální sovětské Il-14P (0508, 0603 a 0610), dva Av-14P (1103, 1106), jeden Av-14-24 (3111/OK-LCC) a tři „prodloužené“ Av-14-32 (6101, 6102 a 6103).

Speciály typu Av-14FG přitom plnily úkoly nejen pro potřeby vojáků, ale i v zájmu národního hospodářství. Konkrétně byly tyto stroje použity pro evidenci nemovitostí, obnovu map, IČ-snímkování Krkonoš (za účelem zjištění rozsahu poškození obalečem modřínovým), sběr podkladů pro hodnocení ekologických havárií a snímkování dálnic, dolů a železničních uzlů.

Všechny letouny typu Av-14FG provozovala fotoletecká skupina (FLS), která operovala z letišť nacházejících se v Hradčanech u Mimoně a v Hradci Králové. Poslední z nich přitom dolétal dne 30. dubna 1994 jako vůbec poslední letoun z řady Av-14.

Technická data letounu Avia Av-14FG:

Motor: 2 x AŠ-82T (2 x 1 398 kW)

Rozpětí: 31,70 m

Délka: 22,31 m

Hmotnost prázdného letounu:  12 700 kg

Max. vzletová hmotnost: 18 000 kg

Max. rychlost: 430 km/h

Dostup: 7 400 m

Dolet: 1 500 km