Stálá expozice v ruzyňských kasárnách, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha, byla otevřena

Ve středu 29. září 2021 se v budově bývalé jízdárny kasáren Ruzyně uskutečnila vernisáž stálé expozice věnované období let 1939-1942, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha. Téhož dnes se pak v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici odehrál III. benefiční koncert pro Obranu národa, který byl pořádán u příležitosti 80. výročí připomínky skonu předních českých odbojářů za tzv. prvního stanného práva v roce 1941.

Vernisáž v bývalé jízdárně ruzyňských kasáren zahájil ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Aleš Knížek, krátkým proslovem. "Jsem rád, že jsem se sešli na místě, které je důležité pro československé a české národní dějiny," řekl generál Knížek. "Na místě, kde vyhasly životy českých vlastenců, kteří se nebáli postavit se zlu a byli za to neprávem odsouzeni a popraveni. Když jsme obnovili část jízdárny jako pietní místo, tak jsme chtěli splatit ještě další část našeho dluhu, a to doplněním o výstavní část. Nejde o velkou expozici, ale přináší důležitý vhled do problematiky prvních válečných let především v protektorátu."

Na vernisáži byli přítomni také náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky, generálporučík Jan Kaše, zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Miroslav Hlaváč a další významní hosté, včetně příslušníků rodin vlastenců, kteří byli v ruzyňských kasárnách během druhé světové války popraveni.

Expozice Vojenského historického ústavu Praha je věnovaná období let 1939-1942. Otevření expozice 29. září 2021 připadlo na 80. výročí vyhlášení stanného práva z konce září 1941, v souvislosti se jmenováním Reinharda Heydricha zastupujícím říšským protektorem dne 28. září 1941.

Před vstupem do pietního prostoru kasáren jsou dvě místnosti, v levé je malý kinosál a v pravé místnosti je samotná expozice. Expozici tvoří osm textových panelů, jedna stolová vitrína s drobnými předměty (upomínkové předměty z vězení, německá puška, studentský index atd.) a na stěnách jsou vylepeny vyhlášky vztahující se k událostem souvisejícím s historií jízdárny za druhé světové války. Dokumentují např. uzavření českých vysokých škol, vyhlášení stanného práva, popravu generálů Vojty a Bílého atd. Autorem expozice je historik VHÚ Petr Bjaček. V prostoru vstupu je nainstalována socha Spoutaný od Břetislava Bendy.

Ve večerních hodinách 29. září 2021 se pak v chrámu sv. Cyrila a Metoděje, v Resslově ulici v Praze 2, uskutečnil III. benefiční koncert pro Obranu národa, který byl pořádán u příležitosti 80. výročí připomínky skonu předních českých odbojářů v roce 1941. Koncert pořádal Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku a Vojenským fondem solidarity. Účastnicí koncertu byla také brigádní generálka Lenka Šmerdová, předsedkyně výboru Vojenského fondu solidarity. Mezi hosty byli zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Miroslav Hlaváč a ředitel VHÚ, brigádní generál Aleš Knížek.

Před publikem v zaplněném chrámu vystoupil nejprve norský soubor Absolutt Cello, sestávající z mladých hudebníků. Soubor zahrál některé z klasických skladeb. Poté vystoupil zpěvák jazzový zpěvák Jan Smigmator & Friends. Jeho písně připomněly swingovou éru, tedy období 40. let, resp. druhé světové války.

Večerem provázel herec Ondřej Novák, který v krátkých proslovech seznamoval publikum s dějinnými křižovatkami a osudy, které byly spojeny s odbojovou činností za druhé světové války, s bojem Čechů za svobodu, ale i s konkrétními událostmi válečných let vztahujících se k chrámu v Resslově ulici. Rovněž hovořil o historické linii spojující tehdejší československé vojáky s těmi dnešními, příslušníky Armády České republiky.

Kasárny 17. listopadu v Praze-Ruzyni

Dělostřelecké kasárny Ruzyně pochází z 20. let minulého století, prvními zde umístěnými útvary byly československé dělostřelecké pluky 1 a 101. Mezi jejich příslušníky nalezneme i řadu výrazných osobností pozdějšího protinacistického odboje, například Václava Šáru, Josefa Balabána nebo Josefa Mašína.

Do českých dějin se kasárny poprvé neblaze zapsaly 17. listopadu 1939, kdy bylo v budově jízdárny před svou cestou do koncentračního tábora Sachsenhausen shromážděno několik set studentů zadržených při německé razii na vysokoškolských kolejích v Praze. Devět z nich zde bylo téhož dne popraveno. Šlo o vůbec první použití „sonderbehandlungu“ (tedy likvidace bez soudu) na území protektorátu.

Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora 28. září 1941 se kasárny proměnily v popraviště podruhé. Celkem zde během prvního stanného práva přišlo o život 247 osob, mezi nimi se nacházeli i čelní představitelé odboje včetně šesti předválečných generálů československé armády. Výstřely německých popravčích čet jsou na stěnách jízdárny dodnes patrné a patří k památným místům moderní české historie.

První návrhy na zřízení pietního místa v prostoru jízdárny pocházejí z roku 1946. Armáda však budovu stále využívala a v nových politických poměrech se na celý záměr zapomnělo. Po roce 1989 se brány kasáren otevřely historickému výzkumu a v roce 2017 převzal prostor do správy Vojenský historický ústav Praha, který zde vybudoval důstojný pietní prostor odpovídající významu místa.

RED