TÉMA SOKOLOVO: za měsíc uplyne sedmdesát let od tohoto vojenského střetnutí, VHÚ připravuje několik akcí

Bitva u Sokolova 8. března 1943 patřila k důležitým vystoupením československých vojáků bojujících proti nacistům. Šlo však také o událost, která byla komunistickým režimem často zneužívána a nebyla interpretována dle pravdy. Vojenský historický ústav Praha se bude výročí sokolovské bitvy věnovat prostřednictvím několika počinů.
Ačkoli bitva u Sokolova 8. března 1943 nepatří z hlediska dějin bojů na celé východní frontě k těm zásadním, pro české a československé dějiny má velký význam. Šlo o první bojové vystoupení 1. československého samostatného polního praporu, který byl zformován v roce 1942 a na frontu dorazil z uralského Buzuluku.

Prvním bojovým křtem prošel právě u Sokolova, což je vesnice nacházející se poblíž ukrajinského Charkova. Československá jednotka tehdy měla za úkol bránit úsek o délce více než deseti kilometrů u řeky Mže a zastavit tak německý protiútok. Zatímco Němci disponovali těžkou technikou včetně tanků, Čechoslováci měli k dispozici v první linii mnohem slabší výzbroj. Využili výhodné postavení právě ve vesnici Sokolovo, kde byl německý útok zastaven. Proti více než dvěma tisícům vojáků německých jednotek stálo okolo 350 československých vojáků, z nichž téměř stovka padla.

„Bitva u Sokolova“ byla v dobách komunistického režimu známým pojmem, tehdejší propaganda ze střetnutí učinila jeden z největších „levicových“ symbolů odporu Čechů i Slováků proti nacistům. Byl zamlčován skutečný průběh bitvy, nehovořilo se o vojácích židovského původu, stejně tak kapitán Otakar Jaroš, příslušník Sokola, který v bitvě padl a byl mu udělen titul Hrdina Sovětského svazu, byl náhle bezmála komunistou. Celý mýtus našel své zhmotnění především ve velkofilmu Otakara Vávry Sokolovo (1974).

O nalezení historické pravdy se po roce 1989 pokusilo několik vojenských historiků či autorů, v této linie kráčí i chystané akce k 70. výročí bitvy, na kterých se bude Vojenský historický ústav Praha podílet. V prvé řadě půjde o seminář na dané téma, který VHÚ připravil na začátek března. Chystá se také výstava "Sokolovo - Afghánistán", která by měla zachytit působení československých a českých vojáků v zahraničí. Další výstava, jejíž vernisáž připravil VHÚ 11. března, bude umístěna před budovou Generálního štábu AČR v Praze 6 na Vítězném náměstí. Otevřou se také brány renovované expozice Muzea bojového přátelství v Sokolovu v Charkovské oblasti na Ukrajině. Tématu se také budou věnovat materiály v prvním letošním čísle čtvrtletníku Historie a vojenství, které vyjde v půlce března 2013. Konkrétně jde o materiály Zdeňka Vališe "Sokolovo" a Tomáše Jakla "Německé jednotky v boji o Sokolovo".

„Téma Sokolovo“ budeme v následujících týdnech také reflektovat i na webových stránkách VHÚ Praha, přineseme některé zajímavé materiály a také širokou obrazovou dokumentaci.