Tomáš Berka - 905 dní na útěku před nacisty

18. 07. 2023

Syn vlakového průvodčího Tomáš Berka se řízením osudu stal příslušníkem generace, jejíž plány do budoucna nečekaně rozvrátila první světová válka natolik, že nakonec vojenské uniformě zůstal již věrný až do konce života.

Tomáš Berka (1896–1943) zůstal své vojenské přísaze a vlastenecké výchově věrný až do konce života.
FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 16. února 1896 v Praze a okamžitě po složení maturity byl na jaře roku 1915 povolán do rakousko-uherské armády. Po absolvování školy pro záložní důstojníky v Pezinku odešel v listopadu téhož roku na ruskou frontu.

V červnu 1916 se dostal do ruského zajetí a po roce v zajateckém táboře se mu konečně podařilo 2. srpna 1917 vstoupit do čs. legií. Po absolvování důstojnického kurzu v Borispolu se stal příslušníkem 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“, s nímž se v březnu 1918 zúčastnil bitvy u Bachmače a později četných bojů s bolševiky na Sibiři. Do vlasti se vrátil až v červenci 1920 jako legionářský nadporučík.

V armádě již zůstal natrvalo, v roce 1930 absolvoval i Válečnou školu v Praze a osudné září 1938 jej zastihlo v hodnosti podplukovníka generálního štábu jako styčného důstojníka 3. oddělení Hlavního štábu u velitelství IV. armády v Brně.

Po příchodu nacistů do Prahy v březnu 1939 se Tomáš Berka záhy zapojil do odboje v rámci celostátní ilegální vojenské organizace Obrana národa. Organizoval odchody vojáků do zahraničí a ve funkci velitele budoval ilegální rámcový pluk v jihovýchodní části Prahy (Nusle – Vyšehrad – Braník). V noci z 21. na 22. prosince 1939 jej přijelo do jeho bytu zatknout gestapo. Podařilo se mu však uniknout a odejít do ilegality, kde prožil na útěku před nacisty nekonečně dlouhých 905 dnů!

Odešel do západních Čech, kde se opět zapojil do odboje. Za zmínku stojí, že v lednu 1941 odmítl nabídku dnes již legendárního škpt. Václava Morávka, že se jej pokusí dostat do zahraničí. Své místo viděl v domácím odboji. V ilegalitě vydržel ještě více než půldruhého roku. Osudnou se mu 7. července 1942 stala rozsáhlá německá razie v Plzni v souvislosti s nacistickými akcemi po atentátu na Reinharda Heydricha.

Poté čekalo Tomáše Berku martyrium při výsleších v Plzni, Praze, Budyšíně a Drážďanech, kde jej nakonec tamní Volksgericht za „zločin přípravy velezrady“ odsoudil k smrti. Život tohoto legionářského důstojníka a vlastence ukončila 15. října 1943 gilotina drážďanské věznice.

 

JAROMÍR MAREK

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 17. února 2017

Aktuálně



Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

09. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…