Transporty československých vojáků z Polska do Francie

Transporty československých vojáků z Polska do Francie

23. 05. 2013

Na konci května 1939 se začaly formovat základy čs. vojska bojujícího na Západě proti nacistickému Německu. Šlo o prvních 1 200 mužů, kteří odešli z již okupovaných území někdejšího Československa.

 

Již krátce po okupaci zbytku českých zemí na jaře 1939 začali do zahraničí odcházet českoslovenští občané, kteří se v nadcházející válce, o jejíž nevyhnutelnosti nepochybovali, rozhodli bojovat za osvobození vlasti se zbraní v ruce.

Vzhledem ke geografické poloze okupované země bylo zcela logické, že první vlna exulantů směřovala z protektorátu do sousedního Polska, kde se začalo formovat jedno ze středisek druhého odboje.

Dne 30. dubna 1939 došlo v budově československého konzulátu v Krakově k založení „Zahraniční vojenské skupiny československé“, ve skutečnosti první organizační jednotky budoucí československé zahraniční armády. Vůbec první příslušníky tvořilo šest mužů, počet dobrovolníků žádajících o vstup do jednotky ale neustále narůstal.

Existence bojové jednotky sestavené z uprchlých protektorátních občanů však znamenala pro hostitelskou zemi citelný zahraničně politický problém. Polské úřady se samozřejmě obávaly možných protestů ze strany Německa, jejich snahou tedy bylo, aby českoslovenští vojáci v co možná nejkratší době polské území opustili. Jako nejpřijatelnější východisko se jevilo transportování Čechoslováků do třetí země, v tomto případě Francie.

Již v průběhu léta 1939 se ukazovalo stále jasnějším, že centrem odboje se stane právě Francie, i přes postoje jejích představitelů v období mnichovské krize. Záhy po příjezdu divizního generála Sergěje Ingra vznikla v Paříži Československá vojenská kancelář, která oficiálně fungovala od 2. srpna. Generál Ingr stanul v jejím čele, po uznání Československého národního výboru se kancelář stala zárodkem exilové vojenské správy.

V té době již byla určena nejbližší budoucnost československých vojáků - dostali možnost vstupu do Cizinecké legie nebo do koloniálního vojska, po vypuknutí války měli být přemístěni k československému exilovému vojsku.

Z Polska tedy byli uprchlíci postupně přepravováni loděmi do francouzských přístavů. V době od 22. května do 21. srpna 1939 tak z polského exilu do Francie přišlo šesti transporty více než 1 200 československých vojáků, z nichž bylo téměř pět set letců. Největší transporty proběhly ve dnech 26. a 29. července na palubách dopravních lodí Chrobry a Kastelholm.

Přibližně šest set z těchto mužů bylo v rámci dohod zařazeno do jednotek Cizinecké legie a popřípadě útvarů francouzské koloniální armády. Nejvíce Čechoslováků se v té době nacházelo v oblasti francouzských držav v severní Africe, především v Alžírsku. Zde procházeli náročným výcvikem na základně v Siddi-bel-Abbés, přezdívaném „hlavní město legie“. V nehostinném pouštním prostředí čekali na svůj další osud.

Ten změnil německý útok proti Polsku a vypuknutí druhé světové války. Na počátku září 1939 byl pro výcvik budoucích československých jednotek francouzskou vojenskou správou určen tábor v jihofrancouzském městě Agde. Sem 26. září přišli první českoslovenští vojáci uvolnění podle dohody ze služby v Cizinecké legii nebo koloniálních útvarech.

V Agde vznikly první dva pěší prapory československé exilové armády, byly jimi 1. čs. náhradní prapor, formovaný od 28. září a 1. čs. pěší prapor, postavený následujícího dne. Významnou událostí se 2. října stalo podepsání československo-francouzské dohody o obnovení armády. Na jejím základě byly vybudovány z nově odvedených mužů vyšší vojenské jednotky, 16. října byl jako první z nich zformován 1. pěší pluk, na počátku roku 1940 vzniká 1. Československá divize.

Odboj na západě dostal jasné kontury a byly položeny základy, na nichž mohlo československé vedení stavět i po porážce Francie a evakuaci do Velké Británie. Na jeho počátku však byly transporty dobrovolníků z Polska, které započaly na sklonku května 1939.

Tomáš Jakl

 

Aktuálně



Vznik 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“

Vznik 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“

19. 08. 2025
Minulý týden jsme si mohli připomenout další událost spjatou s historií čs. legií…
Při Tankovém dni budete moct obdivovat i "flak" z dolu Bílina. Chránil sudetskou chemičku, nyní zdobí muzeum v Lešanech

Při Tankovém dni budete moct obdivovat i "flak" z dolu Bílina. Chránil sudetskou chemičku, nyní zdobí muzeum v Lešanech

18. 08. 2025
Zhruba před měsícem byl do Vojenského technického muzea Lešany převezen velmi těžký…
V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

15. 08. 2025
Posádkové muzeum Sedlec, Vícenice, které se nachází v areálu 22. základny vrtulníkového…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

13. 08. 2025
Přinášíme vám druhou, závěrečnou část textu historika VHÚ Praha Jiřího Rajlicha, který…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

12. 08. 2025
Před 80 lety se do vlasti vrátili českoslovenští letci, kteří za 2.…