Třetí fáze Ostravské operace, boje o čs. opevnění

Třetí fáze Ostravské operace, boje o čs. opevnění

23. 04. 2019

Dubnové boje roku 1945 o slezské a moravské úseky linie českosloven­ského opevnění dostaly v průběhu let nádech mýtu. Pro mnohé zájemce o československé opevnění tyto boje představují dodatečnou generální zkoušku na průběh bojů v roce 1938 po očekávané Hitlerově agresi.

 

Postup 1. ukrajinského frontu v horním Slezsku umožnil 4. ukrajinskému frontu postoupit ve dnech 24. až 31. března do blízkosti Olše a v prostoru obce Tworków na krátkou dobu i za Odru. Do útoku byla nasazena také 1. československá samostatná tanková brigáda. Na počátku dubna byl front posílen o dosud sousedící 60. armádu z 1. ukrajinského frontu, která již stála na území Českého Slezska v prostoru Sudic. Tím se 4. ukrajinský front dostal na československé území.

Dne 15. dubna 1945 zaútočily 60. a 38. armáda 4. ukrajinského frontu z prostoru jižně od Ratiboře na jih, na Opavu a Ostravu a dále na Olomouc, vstříc 2. ukrajinskému frontu. Ten mu postupoval vstříc od Brna na severovýchod, přes Vyškov.

Útok byl načasován na jeden den před zahájením berlínské operace a jeho hlavním cílem bylo zaměstnat německou skupinu armád „Mitte“ v Českých zemích a zabránit jí odeslat posily k Berlínu.

Útok 4. ukrajinského frontu měl probíhat podle metodiky obvyklé v Rudé armádě na konci války, tedy klasického blitzkriegu. Sovětské velení počítalo s prolomením německé polní obrany ve Slezsku a svižným postupem rychlých skupin německým týlem k Ostravě, kterou měly dosáhnout třetí den operace.

Rychlé skupiny ale 17. dubna narazily v hloubce německé obrany na linii bývalých československých opevnění z třicátých let, kterou Němci využili a která sovětský postup paralyzovala. Tanky a automobily rychlých skupin musely počkat na postup pomalejších hlavních sil frontu a vyčkat, až jim ženisté, dělostřelci a pěšáci prorazí další koridory k zahájení nového útoku. Opavu dobyla 60. armáda 22. dubna 1945.

Dne 26. zaútočil front znovu i na Ostravském směru: 60. armáda od Opavy, 38. armáda z předmostí u Dolního Benešova a 1. gardová armáda z prostoru Darkovic. Němci vyklizená Ostrava padla 30. dubna, nicméně postup frontu se bojem o opevnění zdržel natolik, že k plánovanému spojení s 2. ukrajinským frontem u Olomouce došlo až v prvních květnových dnech a německá 1. tanková armáda se z prostoru ohroženého obklíčením stačila stáhnout.

Československé opevnění z roku 1938 tak prokázalo své strategické kvality, i když paradoxně pomohlo armádě, proti které bylo původně budováno.

Tomáš Jakl

Aktuálně



Připomínáme si 78 let od neobjasněného úmrtí Jana Masaryka

Připomínáme si 78 let od neobjasněného úmrtí Jana Masaryka

10. 03. 2026
Od smrti Jana Masaryka dnes uplynulo 78 let. Mezi vítězstvím komunistů v…
Výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května 2026

Výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května 2026

10. 03. 2026
Pro velký zájem byla výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května…
V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

09. 03. 2026
V ukrajinské obci Sokolovo zástupci místního muzea a městských samospráv uctili památku…
Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

08. 03. 2026
V pondělí 8. března 1943 se u ukrajinské obce Sokolovo poprvé dostala československá…
Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

07. 03. 2026
Před 176 lety se v Hodoníně narodil Tomáš Garrigue Masaryk. Pozdější prezident,…